Jak vypadá letošní sklizeň – bude dostatek obilnin, pícnin, brambor?

Když se podíváme na stav obilovin, tak žně by mohly dopadnout poměrně slušně. Jsou regionální problémy – na Ústecku, v části jižní Moravy, a to kvůli hrabošovi, který tam udělal určitou paseku, ale jinak to docela jde. Pícniny a brambory též. Vláha, která přišla, by jim měla pomoci. U těch pícnin je to trošku záhada díky vodě, která později spadla, tak narostly. Jejich sušení není zas až tak jednoduché, pár dní zaprší, pak je zas hezky, takže to není jako v minulých letech, kdy jsme měli dva  měsíce bez kapky vody, ale takto to má asi být, to je normální průběh počasí. U obilnic hrozí více plísně, ale připadá mi to počasí jako za  našich mladých let, proměnlivé.

Ubývá sucho nebo to jde od místa k místu?

Počasí se prostě umoudřilo.  Vzpomínám si, že když jsem byl mladý, tak takovéto počasí prostě bylo. Zapršelo, pak zas bylo hezky. Ale je otázka, kdo za to může. Všude slyším boj  se suchem – tohle rčení já úplně nenávidím, protože – řekněte mi, jak se dá bojovat se suchem, to se na něj vezme pistole nebo nějaká sečná zbraň? Odborníci přece říkají, že planeta žije v určitých cyklech. Budeme-li chtít zneužít situace, tak budeme tvrdit, že za normálním počasí je díky koronaviru nelétání letadel. Bude to mít stejnou váhu, jako když „taky odborníci“  tvrdí, že za sucho může zemědělec.

Nu, těch letadel létalo opravdu hodně…

To je možné, ale já nejsem nějaký znalec. Prostě, když někdo říká, že za to mohou zemědělci, tak já viním letadla, a bude to stejný díl pravdy.

To ale neřeší, že se ceny komodit zvedly – jak zelenina, tak maso…

Tím, že jsme nesoběstační, tak podle některých zemědělských analytiků, ale třeba také podle pana Prouzy, který je zastánce těch velkých obchodů a dělá jejich představeného, tak říkají, že to nemůže mít vliv na cenu. Oni říkají, že kdybychom chtěli být soběstační a nějakým zákonem tomu pomohli, tak se prý ceny ještě zvýší. Jsme nesoběstační a ceny jdou nahoru. Všichni ti, kteří nechtějí narýsovat soběstačnost, tak tvrdí, že když podíl našich tuzemských potravin stoupne a bude násilně vklíněn do obchodních řetězců, že se zvednou ceny. Takovou blbost už jsem dlouho neslyšel. A teď to melou každou chvíli.

Takže touto logikou a optikou tím, že když jsme nesoběstační, takže podle těchto lidí bychom měli mít nejmenší ceny. Jak je to možné, že to není pravda? To je jako se zeleninou a dalšími. Proč na tom pultě ten květák byl a proč byl tak drahý, když bylo takové sucho. No když bylo sucho v jižních státech, tak to mohlo dopadnout maximálně tak, že ten květák na trhu nebude. Jestliže ale někde narostl, možná že tam bylo i díky většímu zavlažování,  ale proč byl tak drahý? Protože někdo využil situace a zdražil. Ten květák totiž stejně narostl. Ať to nikdo nesvádí na koronavirus a sucho a tak dále. Kdyby to bylo suchem, tak na trhu ten květák prostě není!

Já jsem u prodejců viděl sice malý, ale náš nebo polský, za pětadvacet korun, ale pak jsem jej také viděl, a to vesměs v marketech za pětašedesát za dokonce i osmdesát. A pak se takzvaně prodal v akci na čtyřicet. A rozdíl ve velikosti zas nebyl až tak olbřímí...

Nejsnažší je o tom povídat v televizi a psát v novinách. Na to máme všichni takzvaně gebír. Ale pan Prouza by nám mohl říci, že když obchodní řetězec nakoupí květák třeba za dvacet korun, proč jej někdo prodává za 35 a jiný za 70? Ať tedy lidem řeknou, kolik peněz zůstává v obchodech a pak bude jasno. Jenže to se říci nechce! U některých komodit to samozřejmě zemědělci vědí,  třeba u kuřat, za jakou cenu se vyrobí a jaká cena je pak na konci u spotřebitele. Bylo by zajímavé, kdyby někdo řekl, jak je to se zeleninou, která je sezónní a ještě navíc se nepěstuje na území našeho státu. To Prouza neřekne, protože by tím popřel vše, co doposud řekl.

Co se týká brambor, tak jejich „výrobní“ cena je v řádu několika korun, že?

To jsou samozřejmě jednotky korun. My brambory neděláme, ale vím, že zemědělec dostane za kilo tak pět šest korun.  Jsem schopný pochopit, že na cestě k zákazníkovi je nějaká cesta, nějaké balení a tak podobně, ztráty, to určitě. Ale aby to bylo šest- až osmkrát více?

To je ono! Přes všechny zákony se s tím nic neděje…

Nakonec  záležitost s podílem českých potravin  skončí u Evropské komise a tam pohrozí, že bychom prý mohli údajně ovlivňovat jednotný zemědělský trh. To je jako boj se suchem. Prostě nesmysl ze samé podstaty, lež od začátku do konce. Ať EU řekne, kolik jednotlivé státy mají vlastního zboží ve svých obchodech. Třeba 90 procent? Dobře, ale proč bychom je neměli mít také my? To je jako když se říká, že se bude omezovat používání pesticidů a průmyslových hnojiv. Mám zprávy z Evropského parlamentu,  že se vezme nějaké období a z toho se budou procentuálně snižovat ty postřiky a hnojiva. Nikdo ale neříká, že Češi už tam jsou, protože to už před léty snížili na polovinu. Takže budeme toho používat ještě méně než třeba Francouzi? To je nepředstavitelné, jakou blbost může vůbec někdo, hlava to pomazaná, vymyslet! Dejme tomu, ať jsou jednotky na hektar, na množství látky, ale nesrovnávejme minulé období, kdy se na Západ hnojilo dvakrát i třikrát více než u nás, hrnuli to tam do země o sto šest! I dnes my tady pořád ještě snižujeme. Tím, že jsme se tedy chovali alespoň částečně ekologicky, tak na to ještě doplatíme!

Mně nevadí, že to někdo řekne, ale že to může myslet vážně? Že když si vezmeme určité období, kdy byla třeba čtyři kila účinná látky a tady u nás třeba 1,6. A nyní půjdeme na polovinu a tady bude 0,80 a v Holandsku budou pořád ještě dvě kila?? To přece nemůže nikdo myslet vážně! To se Unie před lidmi tak diskvalifikuje. Netvrdím, že to neprojde, protože oni jsou schopni prosadit ledaccos, ale zcela se před lidmi znemožní, to by nevymyslelo děcko z páté třídy základní školy. Všichni si hrají pro své státy, to je bez diskuse. A my si pořád myslíme, že jsme v jednotné Evropě! Nesmysl!

Pořád se mluví o uhlíkové stopě. Když se tedy neschválí zákon o navyšování podílu českých výrobků v obchodech, tak pak se musí říci, že když se přiveze hovězí či vepřové, kuřecí nevyjímaje, tak musí mít stejné standardy, jako dodáváme my. Když tedy opomenu dlouhou dopravu, tak je třeba říci, že v České republice je jedna z nejpřísnějších kontrol celého potravinového procesu. To nikdo neodkecá. My budeme soupeřit s masem nebo jinou komoditou ze státu, který není omezen takovými nařízeními? Nás to stojí spousty peněz, abychom dodržovali naši platnou legislativu a najednou sem někdo pustí tu samou potravinu, která tyto parametry nemá. Když se odněkud přiveze kuře, tak je to v pořádku? No právě, že není! Když někdo dokáže, že je to vypěstované nebo vychované za stejných podmínek za stejného přísného dohledu, pak OK a soupeřme.

Je to stejné jako v ringu – postavte proti sobě lehkou váhu, proti těžké a tvrďte, že mají stejné šance… Celý svět si o vás bude myslet své. To nejde.