Premiér Andrej Babiš byl americkým prezidentem pozván do Bílého domu, zatímco náš prezident Zeman stále čeká. Chci se zeptat, jestli si myslíte, že tím americká diplomacie něco naznačuje? A co můžeme od takové schůzky očekávat?

Tak první věc je, že o tom, kdo bude pozván, rozhodla americká strana. Podle mě byl pozván předseda vlády ze dvou důvodů. Zaprvé, protože vláda nese odpovědnost za zahraniční politiku České republiky a také tuto politiku představuje na jednáních jak Severoatlantické aliance, tak Evropské unie. Proto je lepší jednat s tím, kdo vše dělá, než s prezidentem republiky, který tuto pravomoc nemá. Protože pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát v zahraničí je takzvaně kontrasignovaná - to znamená, že každé rozhodnutí prezidenta republiky potřebuje ke své platnosti podpis předsedy vlády, nebo jím pověřeného člena vlády. To je ústavní argument.

Druhý argument je argument politický. Prezident republiky Miloš Zeman je znám svými velmi vřelými vztahy k Číně a k Ruské federaci, což jsou postoje politicky deklarované. A samozřejmě ve Spojených státech je snazší i pro prezidenta Spojených států mluvit s někým, kdo nemá tuto pověst, než s někým, kdo tuto pověst má. Jinak mohou vznikat spekulace a dohady, proč zrovna prezident Zeman, když má nadstandardní vztahy jak s Ruskou federací, tak s Čínskou lidovou republikou. Podle mě to je válka pouhých dojmů, ale musíme to vzít vážně.

Takže myslíte, že je něco na tom, co prohlašoval prezident Miloš Zeman, který tvrdil, že se americká strana nechala slyšet, jak by nebylo vhodné, aby se sešli dva lidé, kteří jsou kritiky označováni za ruské agenty? Nedělalo by to dobrotu?

Nepochybně takhle to je, ale podle mě jde až o druhý argument, který kulhá za tím prvním. Ten první jde pevným krokem a první argument je ústavní.

A co můžeme od setkání čekat? Podle mého názoru jsou tady tři velmi vážná témata. První je naše energetická bezpečnost - jak a od koho budeme získávat energii, což samozřejmě hraje roli i politicky a jedná se o téma, které zajímá jak americkou, tak českou stranu. Jde rovněž o dostavbu jaderné elektrárny v České republice. A je otázkou, kdo jí bude, nebo respektive nebude stavět, protože na tom také mají zájem Spojené státy americké a budou sondovat postoj České republiky. To je jedno téma.

Druhé téma se týká nukleární bezpečnosti. Všichni víme, které státy odstoupily od dohody s Íránem, uvalily na Írán velmi účinné sankce a Evropa se rozhodla setrvat u smlouvy a neodstoupit jako Spojené státy americké. A zájmem Američanů je, aby Evropa změnila svůj postoj. Myslím, že se jedná o další téma k diskuzi o evropském postoji k dohodě s Íránem a jak s Íránem dál, protože americká administrativa podobně jako stát Izrael vidí Írán jako hlavní nebezpečí a oni považují za správný krok odstoupit od té smlouvy o kontrole jaderného programu v Íránu. To je téma číslo dvě.

A téma číslo tři je otázka kybernetické bezpečnosti, která také vypukla v souvislosti s kauzou Huawei a v této otázce je také velmi důležité, jak bude k této otázce Česká republika konzultovat postoje. A vedle toho mohou být ještě různé další bilaterální otázky. A ty tři, které jsem zmínil, energetická bezpečnost, jaderná bezpečnost a kybernetická bezpečnost jsou podle mne otázky klíčové.