Na osm míst v Radě ČT a ČRo se sešlo přes sto přihlášek. Čím si vysvětlujete rekordní zájem o členství v mediálních radách?

V tuto chvíli, po kontrole sněmovní legislativou, je platných 86 přihlášek do Rady České televize a 32 přihlášek do Rady Českého rozhlasu. Jsem rád za velký zájem veřejnosti, což umožňuje vybírat i z mnoha kvalitních kandidátů. Množství lidí, kteří mají zájem o médium veřejné služby, poukazuje na jeho důležitost obzvlášť v době, kdy by mohly přijít snahy některých vládních politiků veřejnoprávní média ovládnout pro své osobní zájmy. Nechceme, aby se mediální rady staly trafikami pro loajální laiky, kteří bez důsledné práce dostanou odměnu kolem 30 tisíc Kč.

Mnohé z nominací do Rady ČT se staly předmětem čilé debaty. Pod drobnohled se dostala zejména ekonomka Hana Lipovská, kterou nominovala Česká biskupská konference. Lipovská je terčem kritiky proto, že dříve pro ParlamentníListy.cz uvedla, že nechápe smysl existence veřejnoprávních médií. Někteří jí vyčítají také angažmá v Institutu Václava Klause. Jsou to oprávněné výtky? Jde o problematické věci?

Česká televize a Český rozhlas byly zřízeny k poskytování veřejné služby spočívající v provozování televizního a rozhlasového vysílání na území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachování plurality v oblasti poskytování informací veřejnosti. Zajištění veřejné služby je obdobně jako demokratické volby či nezávislá justice závazek naplňování demokratických hodnot členských států EU. Proto diskuze o existenci vychází spíše z neznalosti mezinárodních úmluv. Byl bych rád, aby v Radě zasedly především osoby nespojené s politiky ani oligarchy, ale zástupci významných společenských organizací. U Pirátů přistupujeme k hodnocení kandidátů na základě odborných podkladů, které připravují analytici. V Radě mají zasedat odborníci, kteří jsou schopni dodržovat vysoké standardy na objektivní informování a vyváženost.