Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější období od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

V této souvislosti se mi líbí citát, který jsem nedávno někde četl. Je od francouzského historika a filozofa Raymunda Arona, který řekl, že „všechny evropské generace od 19. století měly pocit, že prožívají zcela bezprecedentní epochu“.

Ale abych se vrátil k roku 2015. Tak ten skutečně něčím mimořádný byl. Myslím, že mnoha lidem v Evropě tento rok otevřel oči, a to v tom smyslu, že to, že žijeme v relativním blahobytu a bezpečí, není nic stálého. Rok 2015 podle mého názoru bude popisován jako rok, kdy si mnoho Evropanů uvědomilo, v jak dobrém světě žijí, a že pro to budou muset taky něco obětovat. Investovat do bezpečnostních struktur od policie, tajné služby až po armádu.

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

O úspěchu se dá hovořit asi těžko, ale události a jednání v posledních týdnech, které se odehrály, dávají jistou naději, že situaci postupně budeme lépe zvládat. Především se musíme zaměřit na ochranu vnější schengenské hranice. Bez toho to nepůjde. Proto podporujeme jako vláda proces vytvoření společné evropské pohraniční stráže a jsme připraveni do této organizace poslat nejen lidi, ale podpořit vše i materiálně a finančně.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil ze šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Prožili jsme další „antizemanovský podzim“? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Nesouhlasím s vámi, že média vytvářejí obraz, že každý v této zemi nenávidí Zemana. Naopak jsou vlivná média, která vytvářejí jiný obraz. Ale to není vůbec podstatné. Žijeme ve svobodné společnosti, ve které je každý kritizovatelný. A už vůbec nesouhlasím, že jsme prožili „antizemanovský podzim“. Vláda řešila problémy s migrací, s OKD, podporu investorů, ve sněmovně svádíme boje o podobu zákonů, jako jsou registr smluv, regulace hazardu nebo zákaz kouření v restauracích. Myslím, že podzim byl pro většinu obyvatel úplně o něčem jiném. 

Totéž se podle mnohých ale dělo v celoevropském kontextu. Jako by se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové.

Opět bych si dovolil trochu polemizovat s vaším tvrzením. Například podpora paní kancléřky Merkelové sice nepatrně poklesla, ale žádný z našich politiků, nemluvě o politických stranách, nemá takovou podporu jako právě kancléřka Merkelová. Nedávno zcela suverénně opět obhájila funkci předsedkyně CDU/CSU a mě by velmi překvapilo, kdyby nevyhrála i příští parlamentní volby v Německu, které se mají konat v roce 2017. Koneckonců o tom, že migrační krize nehýbe celou evropskou společností, svědčí například i výsledky parlamentních voleb teď ve Španělsku. Žádná protimigrační a silně euroskeptická strana v nich neuspěla. Jsem přesvědčen, že tak tomu bude i u nás.