Jak hodnotíte práci vlády a premiéra v této krizové době?

Nastala zcela ojedinělá situace, kterou svět ještě nikdy nezažil. A samozřejmě ani my, kterým je téměř sedmdesát, nepamatujeme situaci, která nastala. Je to mimořádný stav, který vyžaduje mimořádné prostředky a mimořádně schopné manažery. Neexistuje žádná analogie s nouzovým stavem při povodních, zemětřesení nebo jiných živelních pohromách. Podle mého názoru odvedla špičkovou manažerskou práci současná vláda v čele s Andrejem Babišem, který má prokazatelnou schopnost se rozhodovat a i díky svým jazykovým schopnostem má evropský rozměr. Pan premiér děkoval ve svém státnickém projevu mnoha lidem. A je třeba poděkovat i jemu, ministrům Hamáčkovi, Havlíčkovi, Schillerové, profesoru Prymulovi a dalším. Tento tým se v mimořádné situaci chová profesionálně. Odvádí špičkovou manažerskou a organizační práci v situaci, která doma ani ve světě nemá analogii. To je třeba zdůraznit.

Drobnou připomínku bych měl jen k tomu, že po týdnech mimořádného stavu by se ekonomická část měla oddělit od krizového řízení, ta by měla zůstat panu Prymulovi, ministrům vnitra a obrany. Premiér by měl řešit ekonomiku a krizový tým by měl řešit pandemii a trvající nouzový stav. Jinak ale smekám a je třeba jim poděkovat za rychlost reakce a smysluplná nařízení.

Z druhé strany v té „děkovačce“ chybí ministr zdravotnictví, který má trochu negativnější cejch či punc…

Já myslím, že ne. On se tomu věnoval stejně jako ostatní, je to manažer, nikoli epidemiolog. Zapomněl jsem jej jmenovat, ale myslím, že odvádí velice dobrou práci.

Opozice, Senát a nově také Miroslav Kalousek. Zvedají hlasy a kritizují…

Trapné „remcání“ a neschopnost držet basu v této lidsky dramatické situaci je tragédií opozice. Nedovedu si představit v současné situaci jediného současného opozičního politika v čele jakékoliv vlády. Před několika dny jsem k ránu sledoval záznam přenosu ze Senátu a musím říci, že mně hrůzou běhal mráz po zádech.

Dospěl jsem k závěru, že moderní demokracie, která musí operativně a účinně řešit dramaticky se měnící svět, by měla fungovat jako jednokomorový parlament. Senát v moderní společnosti není pojistka demokracie, ale jejím historickým anachronismem a „žvanírnou“. V situaci, ve které se nacházíme, Senát není schopen plnit žádnou funkci a jedině to komplikuje. A pak se jednoznačně přimlouvám za většinový volební systém, tedy strana, která vyhraje volby, ať má čtyři roky plnou zodpovědnost za řízení státu. Za čtyři roky s nimi voliči zúčtují.

Pojďme k železné oponě. Nyní už ze strany EU zaznamenáváme nějaké pokusy o společné postupy, nicméně na nás nejdříve dělali ty ty ty. Vytváří se nějaká, byť pomyslná, železná opona?

Železná opona, to byla kdysi nemoc moci, ideologická bariéra a dramatický boj o přírodní zdroje. Její dozvuky a bipolarita myšlení bohužel zůstávají v hlavách mnoha lidí v Evropě a ve světě. Ale nyní vytahovat tento pojem ve smyslu epidemie, která propukla po celém světě, to je absurdní nesmysl. Jsme v tom naprosto všichni včetně elit a jakákoliv železná opona nezastaví koronavirus, který prostě nezná a také nerespektuje žádné hranice. Všichni, kdo mají mozek v hlavě, by měli táhnout za jeden provaz, protože jinak to nejsme schopni dát dohromady.

Stranou dávám ekonomické důsledky. Koronavirus je epidemiologická i ekonomická atomová bomba, která hluboce změní svět. Postupně se z chaosu zrodí nový světový pořádek. Doba blahobytu a tzv. rozežranosti, které jsme byli svědky v posledních letech, definitivně skončila.

Vraťme se ještě k té železné oponě. Pokud by se u nás vyvíjela nemoc lépe než v okolních státech, nějak jsme si s ní poradili, tak zábrana ale přece musí být, protože jinde na tom nejsou vůbec dobře, viz Německo či Itálie…

To je dobrá otázka. Samozřejmě EU jako politický projekt, který garantuje, že se v Evropě nebude válčit, v této situaci evidentně zklamala. To cítíme všichni, kteří v Evropě žijeme. EU nemá například žádnou zdravotní politiku, natož společnou. Prezident Macron prohlásil, že varuje před likvidováním Schengenu. Ale naší budoucí mantrou, která nemá vůbec žádný „železný“ podtext, je, že se musíme snažit o naši maximální soběstačnost ve všech oblastech. Především v zemědělské produkci! Udělají to všichni. To není žádná ekonomická železná opona vůči našim přátelům v EU, ale jen zdravý rozum. A to se musí podpořit, protože to je cesta do budoucího lepšího světa, a dodejme, že snad konečně do normálního světa zdravého rozumu.

Železná opona ve smyslu ideologické bariéry je samozřejmě nesmysl, ale ve smyslu určitých ekonomických zábran je to, co nás definitivně čeká. Je jasné, že s bezbřehým volnomyšlenkářským způsobem často řešícím chiméry to dál nejde a axiom, že trh vše vyřeší, patří do teoretických učebnic ekonomie, ale jinak do propadliště dějin. A pak vzpomenu ještě jeden pojem – globalizace, česky zeměkoulizace. Před zhruba dvaceti lety se globalizovalo, co šlo, chamtivost nadnárodních společností neznala žádné meze. S cílem maximalizace zisku se nesmyslně přesouvaly výroby do takzvaného třetího světa. Neuvěřitelným výsledkem je například, že Evropa ani Amerika nejsou schopné vyrobit dostatek oděvů a roušek ani pro vlastní zdravotníky, natož pro své obyvatele. Epidemie potvrzuje, že globalizace a vzájemná provázanost jejich protagonistů je tak velká, že jsou schopni přivést ekonomický systém na pokraj celosvětového kolapsu.

Pojďme k pendlerům, kde nastal docela překotný vývoj. Dokonce na toto téma si podle diplomatických zdrojů volali šéfové vlád okolních států, tedy s Babišem telefonovala jak Angela Merkelová, tak Sebastian Kurz, protože bez českých lékařů, zdravotníků a sester by jejich příhraničí dostalo těžkou ránu. Na jedné straně tedy zahraniční intervence, na straně druhé pak taková plošná benevolence k desítkám tisíc lidí pracujících za hranicemi z epidemiologického hlediska asi není ideální a stát by se k tomu měl restriktivně postavit.

Pendleři za tento stav samozřejmě nemohou. Ale v zákazu pendlování můžeme hledat dočasný nástroj, jak epidemii zabraňovat, respektive částečně zpomalit či omezit. Pravdou je, že Němci evidentně začátek epidemie podcenili. Jejich odborníci dospěli k poměrně avantgardnímu názoru, že epidemie koronaviru je srovnatelná s chřipkou. Tomu už dnes nikdo nevěří. Bohužel naši němečtí přátelé nedělají malé chyby. Jen ty velké. A to je jedna z nich. „Svezli“ se s tím i pendleři.

Do epidemiologických dějin planety se zapíše i původní postup Britů a jejich premiéra Borise Johnsona. Ti na začátku epidemie tvrdili, že je třeba promořit celou Británii. Podobný nelidský přístup a nepochopení situace reprezentují vlády Nizozemců a také Švédů. Moudrou myšlenku, kterou je třeba zmínit, vyslovil indický premiér, který prohlásil, že jediná cesta, jak zamezit šíření koronaviru, je zůstat 21 dnů doma – a je lhostejné, zda jde dnes o tuto epidemii, nebo za dva roky to bude jiný typ viru – dodal, že je to jediná cesta, a pokud nevydržíme jednadvacet dnů, tak se Indie vrátí o jednadvacet let zpátky.

Přístup některých našich západoevropských přátel mně občas připadal jako ze špatného epidemiologického filmu. Obecně řečeno, špičkoví odborníci, univerzity, instituty studují tyto problémy staletí, a když tato situace nastane, tak jsme vlastně my jako společnost, a teď myslím celoplanetárně, nepřipraveni.