Co znamená prezidentská volba a její výsledek pro oba kandidáty?

Petr Pavel vyhrál volby, bude brzy uveden do funkce. Má podporu vlády a čekal bych od něj, že i on bude vládu podporovat. Liberální demokracie dokončila pochod institucemi a získala nebo brzy získá všechna mocenská a rozhodovací centra v zemi. Vláda má umetenou cestičku k realizaci své politiky, má na své straně velká média i prezidenta a záhy bude mít na své straně i Ústavní soud. Prezident i vláda mají otevřené dveře pro své nejsmělejší plány. A budou za tyto plány nést i plnou odpovědnost. Andrej Babiš zjistil limity opozice.

Podle mě hrál poměrně dobrou hru, protože ve druhém kole dokázal získat hlasy reprezentující všechny jeho voliče z prvního kola, všechny voliče Jaroslava Bašty, všechny voliče, kteří oproti prvnímu kolu přišli navíc a ještě nasbíral asi šedesát tisíc voličů u svých soupeřů. Na vítězství to ale nestačilo. Podle mě ho čeká rozhodnutí, čím vlastně chce hnutí ANO být.

Může být hegemonem opozice, postupně vyzmizíkovat SPD i další strany... Ale nikdy to nebude stačit na vládnutí, protože víc než 50 % hlasů stejně nedostane. Do vlády ho tím pádem nikdo nikdy nevezme.

Nebo může být hnutí ANO středovou stranou, která bude přijatelná třeba pro ODS, až se modroptákům začne pětikoaliční spolupráce zajídat. Pak ale přijde o hlasy z alternativy a bude mít volební výsledky někde okolo 25 %. Ono se to ukazovalo už dřív, ale tyto volby podle mě potvrzují, že je tu prostor pro stranu, která by dokázala současné pětikoalici sebrat nějakých 500 tisíc středových voličů a zároveň by (po volbách) dokázala spolupracovat s hnutím ANO (a SPD).

A co znamená pro „lidové hnutí“ a občanské protesty v této republice?

Lidovému hnutí podle mě zvoní hrany. Chystá se zákon o dezinformacích a nyní mu už nic nestojí v cestě. Až bude tento zákon prosazen, bude možné kterýkoliv hlas snadno kriminalizovat.

Pokud někdo mluví, je snadné ho chytit za slovo a vždycky se najde nějaký ten znalec, který napíše posudek, jak moc to bylo dezinformační a společensky nebezpečné. Některé hlasy utichnou samy, některé budou utichnuty. Za humny máme válečný oheň, do kterého naše vláda vehementně fouká a zapojuje se do něj víc, než je zdrávo. Prezident je s vládou na stejné vlně.

Situace na bojišti se nevyvíjí nijak zvlášť vítězně a o to víc je zapotřebí v zázemí udržet morálku. První obětí války je pravda, svoboda projevu je na řadě hned po ní. Pokud teď má ještě smysl za něco bojovat, tak je to boj za možnost bez omezení mluvit a psát. Čtyřicet procent voličů si to víceméně uvědomuje. Ale šedesát procent voličů v tom žádný problém nevidí. Proto bude nutné prostě seděl a dívat se, jak dějiny zběsile pádí kolem.

Lidové hnutí se může pohodlně posadit, dát si nohy na stůl a počkat si, jestli se vyplní všechno to, co hlásalo během posledního půl roku. Nemá žádnou legální a legitimní možnost, jak změnit směřování naší republiky, může se maximálně připravit na náraz.