Francie a Německo podepsaly smlouvu o společném partnerství, která výrazně pozmění podobu společné Evropy. Oba státy budou nově vystupovat jako jeden celek v obranné a zahraniční politice a budou koordinovat své postoje v rámci EU a NATO. Jde o krok správným směrem? Je třeba pracovat na dalším sjednocení Evropy? Měli bychom se snažit na tom participovat také?

Nemám to spojení rád, ale často se hovoří o „duchu evropské integrace“. Pokud nějaký duch existuje, tak toto jde rozhodně proti němu, proti duchu a smyslu integrace na jejím počátku. Evropské elity hovoří léta o tom, že nechtějí připustit dvourychlostní Evropu, ale tento krok ji jednoznačně zavádí.

Nehrozí, že toto partnerství zcela vychýlí jazýček mocenských vah ve prospěch Paříže a Berlína na úkor zbytku Evropské unie?

To je spíše otázka pro politologického prognostika, ne ekonoma. Nicméně z ekonomického hlediska nemůže být o nějakém rovnocenném partnerství řeč. Z této dvojice je Německo jasně dominantním hráčem. Německo bylo vždy silné a v posledních letech svou ekonomickou (a z ní vyplývající i politickou) dominanci výrazně posiluje. Německá ekonomika je suverénně nejsilnější ekonomikou EU. Podhodnocený reálný (!) měnový kurz učinil z Německa expertního giganta. Německo si udržuje stále výrazný náskok v produktivně práce – z dlouhodobého hlediska jde o klíčový ukazatel determinující životní úroveň v zemi.

Naopak Francie za poslední dekádu rychle ztrácí, zaostávání za Německem se prohlubuje. Ještě v roce 2005 byla francouzská ekonomika na 97 % německé úrovně (měřeno HDP na obyvatele v paritě kupní síly), od té doby kontinuálně klesá a dnes je na někde na 83 %. Produktivita práce v poslední dekádě výrazně zpomalila. V kdysi průmyslové velmoci se jeho podíl na ekonomice výrazně smrsknul. Velmi neradostný je pohled na francouzský trh práce – míra nezaměstnanosti je nadprůměrná a ani po deseti letech se nevrátila na předkrizovou úroveň (zatímco Německo se drží za ČR na špici), vysoká je míra regulace, zdanění a přerozdělování. Francouzský dluh atakuje 100 % HDP atd. Ostatně tato ztracená francouzská dekáda a selhání tamní hospodářské politiky je podle mě primární důvod aktuální frustrace obyvatel a protestů.