Před pár dny na sociální síti Facebook zveřejnil glosu s názvem „Diskriminační kupé“. Vyzval veřejnost, aby odmítla „celé to diskriminační šílenství“. Lidé mu na to konto napsali své zkušenosti, jako například s tím, jak si muslimové z vlastní iniciativy vytvářejí dámská kupé. Rakouští železničáři pro změnu – oproti českým – uznali konkrétnímu muži místenku pro ženu. Jenže pak je tu ještě MeeToo… Každá menšina dnes žádá jiná pravidla, lichotky a textování už je někde i trestné, zdvihá v následujícím rozhovoru Stanislav Křeček varovný prst před důsledky.

Domníváte se, že takzvaná dámská kupé ve vlacích jsou spíš diskriminační záležitost, nebo „pozitivní diskriminace“, jakou známe u některých menšinových skupin ve společnosti? Zdůvodnění bezpečností vám nepřipadá legitimní?

Já se rozhodně nedomnívám, že by „dámská kupé“ byla diskriminační záležitost. Naopak. Odmítám to, abychom každý počin ve společnosti posuzovali z hlediska možné diskriminace. 

Tato kupé souvisejí se snahami o atomizaci společnosti, o její dělení na  menšiny, které vyžadují zvláštní práva a zvláštní zacházení, snahami, které v jednotlivých případech mohou být důvodné a užitečné, ale obecně tříští společnost. A vytvářejí vhodnou půdu pro ty, kteří v tom vidí diskriminaci  a  osobují si právo posuzovat společnost a občany z hlediska xenofobie, nebo dokonce z hlediska trestního práva.

A to je přesně případ dámských kupé: jsou těmito diskriminátory považována za přirozenou ochranu diskriminované menšiny, ale pokud by někdo zavedl podobná zvláštní kupé například pro Romy, titíž by volali po trestu.