Rok 2020 byl označen jako ,,annus horribilis“, hrozný rok. Z medicínských, ekonomických, společenských a psychologických důvodů. Z pohledu vás jako pamětníka - může být pro naši zemi tím, čím byly roky 1929, 1938, 1939 či 1968? Tedy určitým fatálním zlomem, který „otočí dějinami“?

Z vámi uvedených dat si pamatuji jen 1968. Ta předchozí by mohli komentovat moji rodiče. Žel Bohu už jen z nebe. Jsem odpůrcem katastrofických scénářů. Nicméně roky 1938, 1939 a 1968 přinesly zásadní dědičné, opakované zvraty v naší víře a myšlení. Všechna tři data znamenala selhání důvěry v přátelství, solidaritu a čest v mezinárodních slibech a smluvních závazcích. Zároveň, což považuji za nejhorší důsledek, ztrátu národního sebevědomí. Moji předci s úžasem vyslechli slova britského premiéra Chamberlaina: „Je strašné, fanatické, neuvěřitelné, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporu ve vzdálené zemi mezi národy, o nichž nic nevíme…“ (září 1938). O 30 let později nás sovětští „přátelé na věčné časy“ rovnou vojensky přepadli, obsadili a pokořili.

V kontextu evropské civilizace je pro mne letošní rok, mimo jiné, dokladem nafoukanosti člověka, který si přisuzuje svrchovanost nad přírodou, chcete-li Prozřetelností. Svět zaplavují vlny sekularismu, mizí elementární principy řádu, na kterém byla naše civilizace postavena. Prožíváme rok, který je zatímním vyvrcholením léta doutnajícího fatálního zlomu, který předvídavě pojmenoval kdysi Dostojevský: „Bůh je mrtev – všechno je dovoleno.“

Někdy na začátku roku jsem se díval na dvouhodinový pořad Viasat History o cestách do vesmíru, vozíčcích na Marsu, schopnostech lidského rodu bez hranic. O nesmyslnosti tohoto pyšného přesvědčení nás záhy usvědčil virus o velikosti 120 nm, který za pár měsíců zahubil více než 1,5 milionu lidí. Dokázal přivést světovou ekonomiku na práh rozvratu, jehož finále zatím nejsme schopni dohlédnout. Ale naše děti a vnoučata budou prý rozhodovat, zda jsou muži nebo ženami. A dokonce, zda ta slova lze vůbec používat. Přepisuje se historie, redukovaná na hesla. Kácejí se sochy osobností, které jsou neoddělitelnou součástí naší civilizace. Myslíme si, že sedíme na stroji času a můžeme beztrestně vytrhat kořeny, ze kterých jsme vyrostli.

Cyklus bilančních rozhovorů ParlamentníchListů.cz ZDE

Co se letos odehrálo, to si na začátku roku nikdo nedovedl představit. Bude podle vás rok 2021 bližší tomu ,,normálnímu“ roku 2019 nebo se svět bude ubírat, po tom, co se stalo letos, někudy jinudy?

Trajektorie, po které se svět pohybuje, podle mne nedává velké naděje. Pandemie covidu-19 nakonec ustoupí stejně jako zničující epidemie moru, cholery, španělské chřipky. Vědci, laboratoře a farmaceutické firmy tomu jistě trochu napomohou. I když epidemie moru vymizela i bez jejich existence. I se zhoubnými bakteriemi lidské pýchy se příroda nějak vyrovná.

Psychologické a ekonomické následky vývoje posledních desetiletí se nedají tak snadno odstranit zázračnou očkovací látkou, kterou stvoří Bill Gates nebo Soros. JFK byl zavražděn v Dallasu v listopadu 1963. Dodnes se nikdo nesmí dozvědět proč. Snad za příštích 70 let, rozhodli ti, co rozhodují. Dokážeme vypustit z ponorek rakety s multiplikovanými jadernými náložemi. V tom bude rok 2021 „normální“; doufejme, že nějakého blázna nenapadne stisknout osudový knoflík posledního soudu. Desetina dospělé populace bude i v roce 2021 ovládat 84 % světového bohatství.

Naše země i svět se budou topit v nesplatitelných dluzích, vzniklých jako následky pandemie covidu-19. To bude mít patrně za následek pokles životní úrovně. Jenže svět, v němž je nejvyšší hodnotou konzum a samozřejmostí trvalý „růst růstu“, naroste psychologická tenze, nespokojenost, konflikty. K tomu je třeba přičíst náklady na závaznou bezuhlíkovou strategii, astronomické výdaje na nové a účinné nástroje zabíjení.