Zhruba před rokem, hned po uvedení Petra Pavla do funkce hlavy státu, jste mu napsal otevřený dopis. Zaregistroval jsem, že po půl roce, když jste se nedočkal odpovědi, jste mu adresoval druhý otevřený dopis. Jak to dopadlo tentokrát, uspěl jste? Co vlastně od prezidenta očekáváte?

V prezidentských volbách jsem záměrně odevzdal neplatný hlas, abych byl započítán jako účastník, kterému však nevyhovuje nabídka kandidátů. Jak to někdy bývá, následně jsem podlehl pokušení zbytkového optimismu – co kdyby přece jen byla nějaká naděje, vždyť někteří lidé se během života podstatně mění. Oslovil jsem tedy prezidenta Pavla v naději, že skutečně bude spojovat rozdělenou společnost a snižovat její napětí, jak před volbami tvrdil. Navrhl jsem sice kuriózní, ale vypovídající měřítko, zda se to prezidentovi daří, a to vývoj počtu vražd v jednotlivých letech. Po nějaké době přišla odpověď – ale jen od úřednice hradní kanceláře, která mi odpovídala na věci, o kterých jsem vůbec nepsal. Proto jsem prezidentovi napsal ještě druhý dopis, ten už ale zůstal bez odpovědi.

Uběhl už víc než rok úřadování Petra Pavla na Hradě. Zaujal něčím? Co se mu povedlo?

Nevím, zda se to vůbec dá nazvat úřadováním. Řekl bych, že pobyt prezidenta Pavla na Hradě se nedá nazvat vůbec nijak.

Při nedávném křtu svého překladu Machiavelliho Vladaře jste začal mluvit o náladě ve společnosti, ale pak jste se zarazil, jak ji charakterizovat, a nakonec jste řekl, že „není dobrá“. Z čeho tak soudíte a proč by lidé v Česku neměli mít dobrou náladu? A jak byste ji tedy označil, kdybyste to měl říci „na plná ústa“?

Jako odpověď použiji jednoduché hodnocení podle vývoje HDP. Období od vzniku samostatné ČR v roce 1993 až do prvních projevů recese v roce 2008 bylo ve znamení setrvalého růstu, průměrná změna HDP činila slušná +3,3 %. V následujících šesti letech 2009 až 2014 se výkon české ekonomiky snížil o 0,2 %. Výkonu z roku 2008 dosáhla česká ekonomika až v roce 2018, v roce 2019 ho o 3 % zlepšila. Jak víme, je pro následující čtyři roky 2020 až 2023 charakteristické, že výkonnost české ekonomiky nedosahuje výsledku z roku 2019. Posledních patnáct let 2009 až 2023 je proto obdobím převážné stagnace v obecném smyslu.

Plyne z toho, že ekonomický, společenský, vzdělanostní, morální a kulturní rámec, ve kterém zde všichni působíme, má na uplatnění schopností obyvatel jednoznačně negativní vliv. Dobrou náladu tedy může u nás mít jen málokdo.