Začátkem týdne oznámila Evropská komise zhoršený výhled ekonomiky Evropské unie pro letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt EU by se v tomto roce měl zvýšit jen o 0,8 procenta, když ještě na jaře EK čekala, že stoupne o jedno procento. Německá ekonomika letos klesne o 0,4 procenta, odhaduje komise, která ještě na jaře čekala zvýšení HDP, a to o 0,2 procenta. Z velkých ekonomik zhoršila komise výhled Itálie na 0,9 procenta, naopak u Francie ho zlepšila na 1 procento a u Španělska na 2,2 procenta. Co z toho aktuálního výhledu stojí nejvíce za pozornost?

Nejvíc za pozornost stojí to, jak je Evropská komise překvapená. Vždyť docílila přesně toho, co chtěla, no ne? V úterý Evropský parlament schválil návrh směrnice, která má posílit podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Schválený text obsahuje zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 procenta do roku 2030. Úsilí zlikvidovat evropský průmysl a hospodářský růst a vrátit nás do středověku je značné, Evropa do toho vážně šlape fortelně. Nerozumím tedy, proč se diví, že jí to vychází.

Cena ropy vyšplhala nad 91,50 dolaru za barel, což je desetiměsíční maximum. Jde o důsledek koordinovaného rozhodnutí Saúdské Arábie a Ruska prodloužit omezení těžby ropy minimálně do letošního prosince. Z dat kartelu OPEC vyplývá, že světu hrozí největší nedostatek ropy minimálně od roku 2007. Může být v tomto směru pro Evropu perspektivně výhodou, že klade čím dál větší důraz na využívání obnovitelných zdrojů energie?

Ropa zdaleka neznamená jenom pohonné hmoty, nedostatek ropy se projevuje plošně. Výhodou to není, protože jakmile zdraží jeden typ energie, propisuje se to i do jiných typů. A Evropa obecně je s energiemi na štíru.

Otázka pro následující týdny každopádně zní: překročí cena ropy poprvé psychologickou 100dolarovou hranici? Podle mne se hraje především o to, zda budou země kartelu OPEC a Rusko dál ochotné omezovat těžbu, nebo těžební limity v úvodu roku částečně uvolní. Přeci jen by nemusely dlouhodobě chtít přicházet o podíl na trhu v souboji s americkými těžaři. Navíc v mnoha zemích světa – konkrétně v největší evropské ekonomice Německu – dál hrozí pád do recese. Podle mne bude mít růst poptávky po ropě svůj strop. Sázím proto na to, že pokud cena ropy Brent vyroste k psychologické hranici 100 dolarů za barel, dlouho se nad ní neudrží.

S oběma úvodními otázkami úzce souvisí Evropským parlamentem vámi už zmíněné v úterý schválené nové energeticko-klimatické cíle. Místo podílu obnovitelných zdrojů 32 procent se nově počítá k roku 2030 s podílem 42,5 procenta. Číslo platí pro všechny členské země dohromady a pro veškerou spotřebu energie, to znamená i v dopravě nebo například v průmyslu. Co ekonomice přinese masová výstavba nových obnovitelných zdrojů jako důsledek rychlejší dekarbonizace?

Ano, už jsme to vlastně nakousli. Aby bylo jasno: například Německo zasáhla vlna bankrotů. Zvláště těžce jsou zasaženy logistika a doprava. Vyplývá to z údajů Spolkového statistického úřadu ve Wiesbadenu. V porovnání s předchozím rokem se počet insolvenčních řízení v srpnu 2023 zvýšil o 13,8 %. Už v červenci 2023 úřad napočítal o 23,8 % více bankrotů firem než ve stejném měsíci předchozího roku. A toto je jen začátek. Tím, že Evropský parlament potichu schválil nový „klimatický cíl“, v podstatě tím tak zasadil evropskému automobilovému průmyslu poslední ránu z milosti.