Při jaké činnosti vás zastihneme běžně o víkendové půlnoci?
O půlnoci většinou chodím už spát. Jinak si samozřejmě čtu, vesměs duchovní knihy. Ale předtím se ještě chodím dívat na hvězdy a nadýchat vzduchu. Dívám se, že nejsme na tom světě sami a že je nějaká naděje.
Už jste viděla nějakou hvězdu padat? A co nějaké přání s tím spojené?
Ano, letos už jsem jich viděla hodně. Už v průběhu července jsem pokaždé viděla aspoň jednu nebo dvě. Je to každý rok a vždy se snažím něco si přát. Zásadně si přeji, aby se svět zlepšil a aby to pomohlo těm, co jsou na tom nejhůř.
Jako členka Amnesty International máte k takovým přáním právě nyní asi dost důvodů… Jak se vám dívá na ty hrůzy ve válkách, ať jde o Ukrajinu či ostatní země, kde se válčí?
Stále jsem členkou Amnesty International a dokonce patřím do oné skupiny, která vždy podepisuje listiny za někoho, kdo je někde nespravedlivě vězněn nebo ohrožen na životě… No, jsem úplně zděšena z nárůstu barbarství v celém světě a vůbec nechápu, jak je možné, že se něco takového stalo. Samozřejmě to má své kořeny v sociálních věcech, bídě a pak jen do toho hodíte sirku a je jedno, jestli to skryjete pod náboženství nebo něco jiného. Vždy jde o moc, o peníze.
Co si myslíte konkrétně třeba o přístupu Putina k celému konfliktu? Věříte mu, že Rusko udělá vše pro zastavení krveprolití na Ukrajině? Humanitární konvoj by mohl být důkazem, ale i zde se hovoří o záminkách, mystifikacích, pochybnostech…
Říkáte to přesně. Myslím, že už je to také válka různých zpravodajských služeb a mystifikací a my nejsme schopni proniknout pod to a poznat pravdu. Rozhodně si všichni hrají svoje mocenské hry – Putin stejně jako Západ. A Západ, který je mocnější a silnější, dělá spoustu chyb. Věci, které někdy dělá, nahánějí mnoho lidí do situací, v nichž by se jinak neocitli. Máme být moudřejší a nejsme. Nemůžeme do těch mystifikací proniknout, nevíme, jaké letadélko sestřelili, kdo jsou ti lidé a jak se jmenovali. My vlastně nic nevíme. Jen někdo něco napíše a z toho usuzujeme a jen z toho si děláme názor. Tohle už není možné – to je jediné, co vím…
Nemáte pocit, že právě teď by se přeci měla ukázat funkční role mezistátních uskupení a ona ta společná síla, třeba vyjednávací, úplně tak vidět není?
Ono je to těžké. My přeci nejsme jeden celek, ani hospodářsky. Každý stát, i když je třeba v EU, si hájí vlastní ekonomický zájem. Já právě nemám ráda takové ty řeči: „Podívejte se, jak je to pěkné, když tu dlouho nebyla válka.” Za prvé byla válka v Jugoslávii, za druhé – vždyť zuří ekonomická válka, a finanční. My opravdu nejsme jeden celek. Z toho plyne, že ani nejsme schopni jednat jako jeden člověk. Navíc otázka sankcí je velmi ošemetná. Vzpomeňte si, že Hitler měl půdu pro vznik svého vzestupu a fašismu právě po 1. světové válce, protože Versailleská smlouva jim absolutně vzala možnost přežít. Jakmile sankce zavedete natolik, že to postihne normální lidi a opravdu začne bída, je to podhoubí pro vzrůst všech možných fašismů. Já si nemyslím, že máme vůbec nějaký dobrý nápad. Dobrý nápad je, aby Ukrajina jednala s Ruskem a Evropskou unií. Abychom všichni věděli, že Ukrajina by měla být do určité míry samostatný útvar, ale to už se dneska nevrátí; už nevíme, na cestě kam to je…
Vy jste se již dříve vyjadřovala k tomu, že spojení politiky a byznysu je zhouba, v České republice s poukázáním na podnikatele Andreje Babiše. Kdybyste měla zhodnotit teď konkrétně jeho přínos jako ministra financí, dělá správné kroky? Je potřeba více represe na daňové poplatníky a podobně?
Tohle zrovna jsou kroky, po kterých se volalo už dávno. On je pouze realizuje v koaliční vládě. Myslím, že nutné to je, a je potřeba začít se dívat, kam daně unikají. Je otázka, aby to dělali důsledně a pro všechny stejně. Do toho už já tolik nevidím. Je ovšem jasné, ale to už je zásluha i předešlé vlády, že to nyní budou mít všichni s těmi úniky těžší. Jasně jsem se už vyjadřovala i k tomu, že daně se mají platit doma. Daňové ráje – a o tom se mluví v celém světě - jsou šílenství. Jenže k Petře Kvitové jsou všichni tak nějak tolerantní, protože se ví, že vyhrává. V jejím případě to přímo neřeknou, ačkoliv je to slabost politiků, kteří by měli říci: Ano, daně se platí doma. Jsou obojetní – hrají hry dle toho, kde se jim to hodí. Kde se to nehodí, udělají dírku nebo díru. V tom je problém.
Co návrh zákona na prokazování původu majetku? Nemůže být nástroj konfiskace majetku v rukou ministerstva politicky zneužíván?
Zatím ne. Snad ještě tady máme pořád nějakou demokracii a na to by se velmi poukazovalo.
Máte v sobě dost víry…
Já nemám vůbec žádnou víru, ale přesvědčení, že kroky k omezování daňových úniků jsou nutné. Lidé si totiž málo uvědomují, že všechny programy, které dělají stát státem – sociální, kulturu, vědu, vzdělání – musejí být placené zejména z veřejných rozpočtů. Když nejsou, tak jde stát ke dnu. Všichni využívají infrastrukturu, silnice, studium, zdravotnictví, ale pokud budou peníze unikat jinam, z čeho se to má platit….
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš