Sněmovna ve středu schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. „Tři sta miliard je velký deficit, já to nezlehčuji,“ přiznal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a s energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině. Věděla byste o něčem, co se významem těmto dvěma prioritám blíží a co mělo být také zdůrazněno a vyzdviženo?

Mě by náramně zajímalo, jaké máme „výdaje související s válkou na Ukrajině“. Naše tanky řízené českými tankisty jezdí po Ukrajině? Ne? Tak o jakých výdajích zde mluvíme? Že by drahé energie? To sotva, protože o nich pan Stanjura mluvil v jiném bodě. Nemohu si pomoci, tohle je opět jen umělý hromosvod. Svalování viny za hluboký deficit rozpočtu na válku, aniž bychom ale viděli skutečně přímou souvislost.

K vaší otázce: Ano, vím o jiné prioritě. A to zmírnění inflace. Jak? Řeknu vám to jinak: Inflace má celkem tři zdroje: expanzivní monetární politiku, expanzivní fiskální politiku a zelenou politiku. Neboli ve všech třech případech státem řízenou politiku. Tyto tři zdroje se propisují do části inflace tažené spotřebou a do části inflace tažené náklady. Monetární politika již své udělala. Ale fiskální politika neudělala nic. Abychom snížili inflaci, musíme také snížit schodek veřejných financí. Snížit schodek znamená snížit VÝDAJE z rozpočtu. Vláda dělá pravý opak: Snaží se zvýšit příjmy, zvýšit přerozdělování – a tím vlastně inflaci podporuje.

V pondělí zveřejněné údaje ve Statistické ročence 2022 od Českého statistického úřadu ukázaly, že životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 % průměru Evropské unie. Přesto je Česko za Maltou druhou nejlépe postavenou zemí z těch, které vstoupily do EU po roce 2000. Čím je to naše postavení dáno?

Je to způsobeno tím, že jsme si žili hlavně během pandemie nad poměry na dluh. Uzavírky spojené s programem Antivirus a s rozdáváním peněz vedly k vyšší inflaci, než je průměr Evropské unie. A kvůli vyšší inflaci taky rychleji chudneme. Vlastně se tak skutečně dá říci, že jsme si během pandemie půjčovali z budoucnosti a dnes za to platíme.

Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že v příštím roce se tamním domácnostem nezvýší cena elektřiny, cena plynu i tepla vzroste shodně o 15 %. Pokud by nezasáhla vláda, zvýšila by se cena elektřiny v průměru o 380 %, plynu o 225 % a tepla o 80 %. Téměř současně vyšla i zpráva, že schodek státního rozpočtu Slovenska za prvních 11 měsíců letošního roku meziročně klesl o polovinu na 2,61 miliardy eur (63,5 miliardy Kč). Někoho může napadnout, proč to takhle nejde i u nás. Nebo to jsou dvě informace, které o hospodaření nám tolik blízkých sousedů zas až tolik nevypovídají?

Jsou to dvě oddělené informace. Slovákům se podařilo snížit schodek rozpočtu, a to je dobře, to jim velmi prospěje. Teď si to ale zase trochu pokazí tím, do jak vysoké míry budou energie z rozpočtu dotovat – a tím jim schodek veřejných financí nejspíš zase naroste. A vlastně tak budou dělat to, co jsme my dělali během pandemie a o čem jsme před chvilinkou mluvili, totiž budou si půjčovat z budoucnosti. Ale abych to nezlehčovala nebo nezamluvila: To je pro Slováky rozhodně pozitivní, že se jim alespoň podařilo tak výrazně snížit schodek. A všimněte si taky, o kolik mají nižší inflaci než my, neboť to spolu souvisí.