Obdiv Andreje Babiše k dalajlámovi: Ptali jsme se, jak se to týká islámu a uprchlíků

20.10.2016 7:51 | Zprávy

ROZHOVOR Poslanec Zdeněk Soukup (ANO 2011), který inicioval vznik Platformy zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot, si nemyslí, že by setkávání českých politiků s dalajlámou mohlo poškodit naše ekonomické a politické zájmy. V pohledu na migraci se ale s tibetským duchovním vůdcem neshodne a v islámu vidí značné nebezpečí. „Islám jako takový má zakódovány určité prvky, které vedou k tomu, co nás nyní ve světě trápí,“ říká Soukup.

Obdiv Andreje Babiše k dalajlámovi: Ptali jsme se, jak se to týká islámu a uprchlíků
Foto: red, jp
Popisek: Zdeněk Soukup (ANO)

Jak hodnotíte postoje českých politiků k návštěvě tibetského dalajlámy? Na jedné straně je memorandum prezidenta, premiéra a dalších ústavních činitelů, na druhé postoj politiků, kteří se s dalajlámou setkali…

V tom, že se s dalajlámou sejde ministr – a obzvláště ministr Herman – nevidím vůbec žádný problém, přestože nejsem stoupencem dalajlámových myšlenek. Ministr kultury je katolický duchovní a dalajláma je zase zástupcem velice zajímavého tradičního duchovního proudu a já na setkávání různých duchovních proudů nevidím nic špatného.

Kritici zdůrazňují, že postup ministra Hermana a lidovců ohrožuje české ekonomické zájmy…

V první řadě si myslím, že ty kvůli zmíněnému setkání nijak ohrožené nejsou. A za druhé jsem přesvědčen, že v určitých principiálních věcech bychom neměli upřednostňovat ekonomické a politické zájmy před morálkou a jejími principy.

Dalajláma se postavil proti spojování jakéhokoli náboženství s terorismem, když uvedl, že „zabít někoho ve jménu náboženství je strašný čin, … a pokud někdo páchá terorismus, není to skutečný muslim. Proto bychom neměli mluvit o islámském terorismu, ale prostě jen o terorismu“. Má v tom pravdu?

Již jsem řekl, že nepatřím ke stoupencům dalajlámových myšlenek a s tímto výrokem nesouhlasím. Islám jako takový má zakódovány určité prvky, které vedou k tomu, co nás nyní ve světě trápí. Když se podíváme na Korán, na hadísy a sunny, vidíme, že byly zapisovány ve dvou obdobích. V prvním v Mekce, kdy měl Mohamed málo stoupenců, se tak trochu se musel podbízet a neobjevují se v textech útočné a agresivní myšlenky. Pak ale v medinském období, kdy se z Mohameda stal dobyvatel, vznikla řada myšlenek, které z dnešního pohledu nabádají k násilí a obsahují prvky nadřazenosti muslimů nad bezvěrci. Také z hlediska dnešní představy o právech a svobodách je tam například problematický vztah k ženám a řada dalších věcí.

Jste iniciátorem politické Platformy zákonodárců na obranu evropské kultury. Jak tato obrana má z pohledu poslance vypadat?

Nedávno jsem se v Poslanecké sněmovně účastnil konference, kterou pořádala jedna nezisková organizace, jež se prezentovala způsobem, který bych označil jako pohled skrze růžové brýle. Říkalo se tam například, že u nás není žádný problém, protože zde není žádná větší migrace. Já nicméně stále upozorňuji na to, že mohou nastat okolnosti, kdy se i my staneme cílem masivní migrační vlny, zvláště pokud se podaří Evropské komisi prosadit to, o co se snaží už déle, tedy sjednotit azylovou a sociální politiku, v jejímž rámci se na celém území Evropské unie budou vyplácet stejné sociální dávky. Pak se i my můžeme pro migranty stát vyhledávanou destinací. Proto mi argumenty zmíněné neziskovky připadají jako nemístné nasazování růžových brýlí. Musíme se naopak připravit po všech stránkách.

V čem by měla spočívat realistická příprava?

Půjde především o legislativu a o to, že sem přijdou někteří lidé, kteří budou stoupenci radikálního islámu. Musíme udělat revizi zákonů. Včera jsem například do systému Poslanecké sněmovny zanesl návrh novely zákona o církvích a náboženských společnostech, která postihuje jeden z problémů – návrh spočívá v tom, že stát získá kontrolou nad kazateli církví ze zahraničí, které nezískaly druhý stupeň registrace. To znamená, že se změna nebude týkat křesťanských a judaistických církví, ale islámu nebo třeba scientistů. Zabýváme se i tím, že připravujeme legislativu, aby stát měl kontrolu nad financováním náboženských společenství podobně, jako je tomu v Rakousku.

Slovenský prezident Kiska se neshodl s českým prezidentem Milošem Zemanem na vnějším pohledu na V4. Podle Kisky má V4 v zahraničí špatný obraz, proto na setkání doporučil nepoužívat ji jako štít pro vnitropolitické záměry. Co si myslíte o výroku slovenského prezidenta a v této souvislosti o roli V4?

Mě stanovisko Andreje Kisky nepřekvapilo, ale slovenskou zahraniční politiku neurčuje prezident a pochybuji, že by slovenský premiér měl stejný pohled jako pan Kiska. Jestli někdo může zabránit islamizaci a zastavit to šílenství, které se dnes odehrává, pak jsou to právě státy V4.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Michal Zuna byl položen dotaz

Jaká je podle vás pravděpodobnost, že na nás Rusko zaútočí?

Tvrdíte, že je třeba si ho držet co nejdál od těla, to nerozporuji, na druhou stranu, myslíte, že má Ukrajina šanci ho vojensky porazit i se vší pomocí od jiných států, včetně nás? Protože zatím to tak nevypadá a je mi tak Ukrajiny i líto. Myslím, že vyhasí strašně moc životů a ,,zbytečně", že tato ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bolestivé. STAČILO! i se SOCDEM? Vidlák promluvil

4:40 Bolestivé. STAČILO! i se SOCDEM? Vidlák promluvil

VIDLÁKŮV TÝDEN Jak už ParlamentníListy.cz informovaly, koalice levicových stran STAČILO! se přetvoři…