Ministryně financí Alena Schillerová ke schodku 265,1 miliardy korun, nejhoršímu červnovému výsledku od vzniku ČR, poznamenala, že deficit hospodaření rozpočtu se oproti květnu prohloubil jen o 10,1 miliardy Kč, což představovalo druhý nejlepší meziměsíční výsledek od února 2020. Může tento dle ní příznivý trend pokračovat a lze tak konečný letošní deficit očekávat spíše kolem 400 než schválených 500 miliard korun?
Ve statistice – a zejména té ekonomické – platí, že když se v ní vrtáte dostatečně dlouho, vždy si najdete nějaký úhel pohledu, podle kterého čísla vypadají dobře, i špatně. Ukažte mi jakýkoliv makroekonomický ukazatel, a já vám k němu poskytnu dva komentáře, které budou oba pravdivé, ale jeden z nich bude vypadat pozitivně, a druhý negativně. A tohle je typický příklad:
Veřejné finance České republiky jsou v katastrofálním stavu, nejde moc okecat fakt, že jsme dosáhli nejhoršího červnového výsledku od vzniku ČR. Točit se na tom, že se deficit oproti květnu prohloubil „jen“ o 10,1 miliardy Kč, sice vypadá nadějně, ale to jen proto, že dluh už byl nasekán hned na začátku roku. Je to sice pravdivý výrok, ale falešně optimistický. Stejně tak utěšování se tím, že by letošní deficit mohl tendovat spíš ke 400 miliardám než k 500, je falešný optimismus daný tím, že se během uplynulého roku posunula měřítka. Před rokem 2020 jsme byli zvyklí vnímat jako přijatelné deficity kolem 100 miliard korun. A i to už byla posunutá měřítka.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zopakovala hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-, na nějž se dostalo už v roce 2018. Česko tak vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie, Spojené království nebo jako Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU. Sdílíte optimismus agentury, že české úřady ve střednědobém horizontu vrátí míru státního zadlužení na sestupnou trajektorii, i s ohledem na blížící se volby?
Nemyslím si, když pozoruji politickou situaci, že se vrátíme na sestupnou trajektorii. Nicméně takto dobrý rating dává smysl proto, že u nás jsou podobně špatné veřejné finance jen relativně krátce. Nemáme ještě naakumulovaný veřejný dluh z minulosti. Proto Česká republika dosud dokáže bez problémů hradit své závazky. Jedna věc je totiž rychlost zhoršování veřejných financí, a to pro nás nevypadá moc dobře, druhá věc je celková výše nasekaného veřejného dluhu, a to pro nás naopak stále ještě ve srovnání s jinými zeměmi vypadá celkem obstojně.
Mimochodem, lidé se často podivují, čím to, že největší dluh bývá u nejbohatších zemí. A mylně se domnívají, že bohatství je dáno tak vysokým veřejným dluhem. To je ovšem záměna příčiny a následku. Ve skutečnosti je to obrácená kauzalita: Bohaté zemi investoři víc věří, a tak jsou ji ochotni víc půjčit. Tím bohatá země jednoduše získá přístup k většímu dluhu. To máte jako u lidí a bank: Bezdomovci žádná banka miliardu nepůjčí. Ale multimiliardářovi další miliardu půjčí poměrně snadno.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník