Začátkem března byla napjatá situace na řecko-turecké hranici, pak přišla i k nám pandemie, která zcela pochopitelně zabrala veškerý mediální prostor. Znamená to, že je tam teď klid? Jaké máte zprávy?

Předposlední zpráva byla taková, že Turci odvezli migranty zpátky do vnitrozemí s odvoláním na pandemii. Ale před dvěma dny jsem zaznamenal, že prý jsou tam nějaké pokusy a opět nabádají tyto lidi, aby se dostali do Řecka přes moře. Naposledy jsem mluvil s řeckým velvyslancem snad v ten den, kdy se přerušilo jednání Sněmovny, před měsícem, 13. března. Ptal jsem se ho na situaci. On nám děkoval za pomoc. Podle něj je důležitá hlavně pomoc policejní. Rozhodně ne armádu. Okamura tady vyskakoval, že tam máme poslat armádu. O tu oni nestojí. Mají velkou armádu.

Turci mají možná ještě větší...

To je sice pravda, ale tady se jedná o migranty. Představa o tom, že nám někdo bude nutit svoji armádu, to se prostě nedělá. Chtěli samozřejmě i Frontex, ale rozhodně ne armádu. Nebyla to otázka vojenské síly, ale z jiného soudku. 

Takže když se diskutovalo o tom, jestli se Řekům pomohlo dostatečně, tak podle vás ano, pomohli jsme jim, jak oni chtěli?

Možná, že chtěli i víc, ale chápali, že naše možnosti jsou nějaké. Velvyslanec mi přišel spokojený a naši pomoc oceňoval. Říkal také, že je hodně důležité, abychom jim pomohli politicky. To znamená, že je důležité, že jsme se jako jednotlivé členské státy nenechali rozdělit a nepodlehli nátlaku, který bych nazval vydíráním ze strany Turecka.

Tady si myslím, že na rozdíl od let 2015 a 2016, kdy byla Evropská unie rozdělená – někdo říkal, že musíme hranice víc bránit, jiný pak, že bychom měli více přijímat – teď se jasně řeklo unisono, že máme nějaká pravidla i zkušenost pár let starou a z té se poučíme.

Řekové hodně oceňovali i to, že Turecku říkáme, že takovýto styl jednání a nátlaku není pro Unii akceptovatelný. Tohle pro ně bylo důležité. Poslali jsme jim i nějaké policisty i techniku, což také ocenili. Velvyslanec byl s naší pomocí spokojený.