Donald Trump v pátek oznámil, že zvažuje ukončení podpory umírněným syrským rebelům. „Netušíme, co jsou tihle lidé zač,“ zdůvodnil svůj záměr. Server deníku New York Times připomněl, že se Trump v tomto smyslu vyjádřil v rozhovoru pro Wall Street Journal. Co z toho vyplývá?

Jsem samozřejmě velmi opatrný a zdrženlivý v úsudku. V případě vítězství Hillary Clintonové bylo možné si politiku představit, ale o záměrech Donalda Trumpa nevíme vůbec nic přesného. Co se týká syrské záležitosti, vše sleduji jako laik ve svých glosách na Neviditelném psu. Sám pojem umírněná opozice mi připadá komický. Umírněná opozice je ta, která pokřikuje v poslaneckých lavicích a neběhá se samopaly a kulomety. Jde snad o sto vzájemně nenávidějících se ozbrojených skupin. Půlka z nich má Alláha v názvu, takže hovořit o umírněnosti je mi proti mysli. Druhá věc je, že se naprosto nedomnívám, že je pan Asad ideální, moudrý vládce své země. Dopustil se fatálních kroků, které vedly k rozvratu a částečnému zhroucení jeho státu.
Vyjádřit se k tomuto obrovskému složitému problému tři dny po volbách mi přijde velmi neseriózní. Každé vyjádření člověka v jeho postavení má okamžitě za následek reakce a konkrétní činy kdekoli na světě. Korejská válka vypukla proto, že se Američané vyjádřili, že jim na Korejském poloostrově nezáleží, a když to přeženu, za týden byly tanky s rudou hvězdou v Soulu. Je mi to přinejmenším podivné, jakkoli jeho charakteristiku umírněné opozice v Sýrii chápu a do značné míry názor sdílím.  Žvástů a siláckých řečí bylo dost v předvolební kampani a už by toho mohl nechat.

Všichni teď řeší, nakolik bude prezident Donald Trump podobný tomu, koho jsme viděli jako kandidáta v boji o Bílý dům. Slyšeli jsme od něj zpochybňování článku 5 Severoatlantické smlouvy o obraně všech členů, současně říká, že chce narovnat vztahy s Ruskem, což je podle Karla Schwarzenberga zpráva nebezpečná především pro státy Pobaltí. „Pobaltské státy se obávají, především se musí obávat Ukrajina a asi taky kavkazské státy,“ uvedl na ČT. Lze psát takové scénáře?

Samozřejmě Karel Schwarzenberg je bytostný oponent čehokoli, co představuje Donald Trump. To není reakce pozorovatele, ale politického hráče, který hraje v jiném dresu.
Situace se vyvíjí a v poslední etapě došlo k velmi zneklidňujícímu rozvlnění sfér mocenských vlivů. Vždycky byly, to je dějinná konstanta, ale dnes nejsou hranice zřetelné. Vždycky jsem byl proti tomu, aby se Gruzii slibovalo členství v NATO, protože je to nesmysl. Upřímně řečeno, ani Česko nebylo plnohodnotně připraveno na vstup do NATO, viz obecnou nelibost vůči myšlence stavby radaru v Brdech. Náš postoj k tomu zpochybňuje upřímnost našeho odhodlání účastnit se spojeneckých závazků. Což potom slibovat členství v NATO Ukrajině, která dodnes neví, jestli je demokratická, nacionalistická nebo komunistická.
Rozvlnění má dva důvody. Jeden je mocenské vakuum, které nastalo po rozpadu Sovětského svazu, následném oslabení nástupnického státu a nedostatku vůle prosazovat své zájmy navenek. Další důvod je lidskoprávní náboženství, kdy jsme se rozhodli šířit pravdu a lásku, kam oko dohlédne, slovem i bombami. I tohle je jeden ze zdrojů rozvlnění sfér vlivu. Doufám, že pan Trump, až se trochu zklidní a přestane plácat nesmysly, jak si navykl vykřikovat v předvolební kampani, a obklopí se seriózními lidmi, profesionály zahraniční politiky, dojde ke konstruktivnímu postoji v zahraniční politice. Upřímně řečeno, Obama, který byl pokládán za politickou holubici, vedl stále po dobu svého působení nějakou válku. Tito lidé skutečně šířili pravdu a lásku ohněm a mečem.
Když vše dáme dohromady, pak musíme dojít k uvědomění, že demokracie se nedá vnutit, že jsou jasné zájmy, které je potřeba hájit, a že se musíme držet faktů, ne ideologických konstrukcí.  

V Bruselu evidentně nejsou nadšení volbou amerického lidu. Jak se podle vás budou se situací vyrovnávat evropské elity, které do poslední chvíle před Donaldem Trumpem varovaly?

To jsou lidé, kteří si dali za cíl snažení evropského kontinentu snížení teploty o půl druhého stupně. Nevnímají realitu. Myslí si, že když sem nastěhují 50 milionů Somálců, zachrání demografickou křivku Evropy a vznikne multikulturní ráj. Jsou naprosto mimo. Dokážou nám otravovat životy svými příkazy, na rozdíl od amerického prezidenta ale nemají tak zásadní exekutivní moc. Když cítí, že by vznikl odpor vůči jejich způsobu přístupu k moci, nadšení nejsou, ale nemohou proti tomu vůbec nic dělat. Evropa se Spojenými státy kooperovat musí, protože jde o jeden kulturní a civilizační celek. Uvědomují si, že vítězství Donalda Trumpa velmi povzbudilo politické síly, které jsou proti nim. Nadšení se od nich nedá čekat.