Prezident Miloš Zeman v tomto roce proslul výroky k zahraničně politickým událostem a část společnosti pobouřil i svými vulgarismy. Myslíte si, že kvůli tomu by měl odejít do politického důchodu, anebo zatím na „smetiště“ historie české politiky nepatří?

Jeho období stále trvá. Politik se vyvíjí, i Zeman má podle mne ústavní možnosti, jak může této zemi prospět. O nějakém smetišti dějin bych proto v jeho případě vůbec nehovořil. Otázkou ale je, jestli na to má osobnostní schopnosti – já o tom sice pochybuji, ale není to nic objektivně daného.

V souvislosti s debatou nad Milošem Zemanem se začíná hovořit o tom, který ,,havlistický" kandidát by měl být vygenerován v příští prezidentské volbě. Padají jména jako Šimon Pánek či Tomáš Halík. Koho očekáváte v příštím volebním období Vy?

Hledání jiných jmen? To jsou naprosto pošetilé úvahy, protože Miloš Zeman žije a není ani nemocný nějak víc, než by jeho věku odpovídalo. Mluvit o jeho předčasném odchodu nemá žádné opodstatnění. Takže hovory o tom, kdo ho má v postu nahradit v roce 2018, nejsou úvahy dneška; jsou to debaty naprosto předčasné. Miloš Zeman jistě bude kandidovat v roce 2018 opětovně, vždyť má na to i ústavní právo! Samozřejmě, že bude mít také nějakého protikandidáta, ale tady si musíme uvědomit, kdo kandidoval proti němu už v té předchozí prezidentské volbě. Vždyť jsme tam viděli i takové bizarní postavy jako je paní Bobošíková. Právo kandidovat má dozajista každý, kdo si sežene dostatečný počet podpisů. Takže hledání konkrétních jmen jsou jen plané úvahy, nemá smysl se jimi zabývat.

Co podle vás dobrého přinesl tento rok českým občanům? Zajišťuje podle vás vláda Bohuslava Sobotky českým občanům lepší podmínky pro život?

Myslím, že ano. Sobotkova vláda přinesla zklidnění, ubylo skandálů, výstřelků a nervozity, což je pro celkové klima ve společnosti určitě dobré. Vláda sice něco zásadně zvratového nepředvedla, ovšem musíme brát v úvahu, že nelze určité věci realizovat v nějakém krátkém časovém úseku. Běh vlády je totiž během na dlouhou vzdálenost, a před kabinetem je ještě daleká cesta. Jako pozitivní věc ale vidím snahu o racionalizaci správy ve vztahu k veřejným věcem. Proto se dívám do roku 2015 celkem s důvěrou.

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před rokem sliboval přípravu zákonů na odhalení daňových úniků, chtěl zlepšit provoz státní pokladny, zavést fungující cash flow a zprůchodnit elektronickou evidenci tržeb... byla to podle vás od něj jen prázdná slova, lživé proklamace, anebo máte pocit, že to, co říkal, nyní také plní? Je podle Vás Babiš tahounem české politiky?

Výraznou osobností bezesporu je. Zda je výraznější, nežli Sobotka, to je ale otázkou... Každopádně se Andrej Babiš do té první ligy politiků řadí, o tom není sporu. Pochybnost ale spíše budí jeho hnutí ANO, které není opravdovou politickou stranou a je obrazně řečeno majetkem Andreje Babiše. Hypoteticky vzato by se možná bez Babiše toto hnutí okamžitě rozpadlo a v podstatě by zmizelo ze spektra české politiky.

Na druhou stranu mi připadá, že jeho návrhy jsou rozumné, ale v případě jejich realizace bude asi otázkou, jak se dá zatvrdlý kolos české veřejné správy rychle přimět k nějakému pohybu. Dám příklad české armády. I když to je dnes velmi sympatické těleso, které se těší i důvěře veřejnosti, vzpomeňme si, jak dlouho trvalo, než se armáda dostala až sem. Bývalí velitelé a generálové sice měli dobré vzdělání, které dokonce mnohdy získali i na školách v zahraničí, ale pomalu odbourávali odpor lampasáků, kteří přežívali z dob Varšavské smlouvy. Dnes zakopaný pes není v úřadovnách ministrů nebo jejich náměstků, ale ve vnitřních strukturách, z nichž mnozí mívali prebendy a nechávali se i uplácet. Do těchto hlubokých struktur rychle zasáhnout nedokáže téměř nikdo, i kdyby to byl svatý Masaryk křížený s Ježíšem Kristem. Ovšem je třeba také uznat, že i před Babišem tady byla snaha o narovnání stavu veřejné správy, takže si nedělejme mylný obraz o předchozích vládách, že by v nich byla jen tlupa nějakých podvodníků. I oni měli snahu vést věci správným směrem. Protože je ale dnes větší politická stabilita, možná je větší šance nápravy věcí dosáhnout.

Kam podle vás bude směřovat v příštím roce ukrajinská krize? Máte pocit, že konflikt na Ukrajině přeroste do války, která by ohrožovala i Českou republiku? Máme se v tomto případě bát Ruska?

Na Ukrajině asi jen tak klid v rovině této generace nenastane. Na to tam proteklo příliš mnoho krve. Nikdo nemá zájem na tom, aby se krize v této zemi ještě víc prohloubila. Určitě ani Rusové si nechtějí uvázat na krk toto příliš těžké břemeno. Ruskému velení ale myslím došlo, že celá krize na Ukrajině už došla příliš daleko, a proto se snaží z toho nějakým způsobem vycouvat. Sankce byly jediná možná odpověď západního světa na ruské agresivní iniciativy. Je vidět, že se tato strategie vyplatila, neboť Rusové zatím nešli dál. I když je Krym asi nevratně v jejich rukách, už se neodvažují přivlastnit si východní Ukrajinu. To je obrovský úspěch sankcí a jednotného postupu Západu. Že právě toto Miloš Zeman nepochopil a to, že házel písek do soukolí, bylo jeho hrubou politickou chybou.

V souvislosti s tím se nelze nezeptat na situaci v Rusku, kde padá rubl a země je podle mnohých médií na pokraji ekonomického krachu. Navíc se v souvislosti s Ruskem začalo hovořit i o obnově studené války – co na to říkáte?

Studená válka se obnovila, to není budoucnost, to je realita. Západ se sice snažil o restarty a o nějaké sblížení – Rusku v této souvislosti bylo dokonce perspektivně nabízeno členství v NATO, neboť společná obrana proti islamistickému nebezpečí musí být globální – ovšem zřejmě z důvodů vnitropolitických v Rusku zvítězil nakonec koncept po staletí živené nedůvěry k ‚inostrancům´. Na této vlně ale Rusové jedou po generace. Neviděl bych to až tak dramaticky. Zřejmě jen potřebují nepřítele, aby národ stmeloval a dal mu nějaké téma. Když už mu nemohou dát téma blahobytu, tak mu dají prostě téma nenávisti. To je velice osvědčený prostředek, jak si udržet pozici v podmínkách napůl totalitního státu. Začíná se ale hovořit v souvislosti s propadem rublu i o tom, že Putin začíná lézt oligarchům do kapsy.  Setkal se s nimi a prosí je, aby financovali tento malér, který u nich nastal. I kvůli tomu nelze předjímat, jak se tam situace vyvine, bylo by to jen v rovině hádání z křišťálové koule. Je tam sice politické napětí, ale jiná alternativa stavu a struktury, nežli který vybudoval Putin, tam asi možná není.

Lze podle vás odhadnout, jaká budou v příštích letech ve světě dominovat bezpečnostní rizika a ze kterého kouta světa nám bude nějaké nebezpečí hrozit? Bude kupříkladu hrozba směřovat ze strany Iránu, Iráku, Islámského státu, Číny či ze Severní Koreje?

Ty státy, co jste jmenovala, jsou klasické ‚darebácké státy‘ podle definice Bílého domu. Ovšem na Středním východě jsou podmínky už tak zoufalé, že dochází k masové imigraci a ti lidé přichází do Evropy s falešnou nadějí, že se nějakým způsobem tady uplatní. Pro nás to ale znamená, že se navýší počet lidí závislých na sociálním systému, který je už tak na pokraji zhroucení. Takže bych neviděl nebezpečí ani v KLDR, jako spíše v nestabilitě islámského světa a v záplavě utečenců, která se sem valí. To zadělává na obrovské konflikty v blízké budoucnosti.

Ano, téma imigrace je nyní velmi silné. Evropě totiž prý brzy hrozí, že ji zahltí hromady migrantů, a dokonce se ve spojitosti s imigrací hovoří o časované bombě (případ Francie). Bude se muset i ČR více otevřít migrantům?

Je to nevyhnutelné, k Evropě přece patříme. To je břemeno, které nést musíme, ovšem je to velké potenciální nebezpečí pro celou Evropu. Vezměme si v potaz z historické analogie české společnosti. Po celou dobu našich dějin přítomnost německého ‚živlu‘ byla zdrojem velkého napětí. Přitom Němci byli pracovití, slušní a vzdělaní lidé, rozmnožovali bohatství tohoto prostoru a přesto to byl zdroj obrovského napětí a nakonec to dopadlo tragédií v roce 1945 a 1946. Museli vzít batohy na záda a utéct, prostě byli vyhnáni. Teď je 16 milionů lidí ne za branami, ale uvnitř Evropy, a přitom to nejsou nositelé nějakého know how, nejsou ani produktivní síla a ani hybný motor této evropské společnosti. Je jich čím dál tím víc, budou si klást i čím dál větší požadavky. Tím budou na druhé straně generovat nevraživou odezvu ve většinové společnosti. Mám na mysli neonacisty, nacionalisty a fanatiky všeho druhu – v tom všem vidím zdroj obrovského napětí. Jediné řešení je v tom, aby ustal zdroj exodu. To je ale naprosto v nedohlednu. Navíc obnova studené války bude mít nepříznivý vliv i na tuto situaci.

Bude podle vás možné udržet prosperitu EU? Protože kritici často hovoří o pádu eurozóny, zajímá mne, zda i vy vidíte tento pád jako reálnou věc.

Rozpad eurozóny by měl fatální důsledky, a proto si myslím, že vlády osmadvacítky udělají vše pro to, aby k tomu nedošlo. Řeči pana Klause, že je to jednoduché, jako když se rozdělilo Československo, jsou zcela scestné. Je pravda, že třeba v Řecku nastupují politické síly, které k odtržení směřují. Ovšem já jsem v tomto směru optimista. Myslím si, že jsou rezervy a také ekonomická a politická vůle k tomu, aby EU tuto zkoušku vydržela.

Jaká budoucnost podle vás čeká Spojené státy americké, kde na jedné straně roste počet chudých, ale na straně druhé se hovoří o vzkříšení amerického průmyslu? Jsou USA podle vás odcházející velmocí, anebo mají v sobě ještě stále potenciál ekonomického růstu?

Ona je otázka, zda jsou vůbec Spojené státy ještě tahounem světové ekonomiky. Vždyť Čína je vlastně už v HDP v letošním roce překonala! Iniciátorem technologických inovací jsou dnes východní ekonomičtí tygři, nicméně USA i nadále zůstávají obrovským a produktivním celkem. Samozřejmě, že Amerika má problémy. Měla kdysi obrovský ‚sexappeal‘ v tom, že se jí všechno dařilo. USA vyhrály dvě světové války, daly světu technologické vymoženosti od elektrického osvětlení přes automobily a přes leteckou dopravu – to vlastně byly americké inovace, a lidi to na celém světě museli respektovat. Ale od vietnamské války, kterou prohráli, a možná i od korejské války, kterou stoprocentně nevyhráli, pak vlastně prohráli téměř vše. V současnosti na kontě mají třeba prohru i v Afghánistánu, anebo fiasko v Iráku. USA je prostě zemí, která už nevítězí. To je ale také hlavní zdroj antiamerikanismu. Plyne z toho, že lidé už nemají důvod USA obdivovat a spíše si na na tento stát rádi plivnou. To ještě bude mít pro Spojené státy vážné důsledky.

V souvislosti s budoucností planety se hovoří o Novém světovém řádu a o přerozdělení světa. Podle těchto konspirací dojde kapitalismu jako takovému dech a bude nahrazen něčím novým. Lze podle vás zachránit systém liberální ekonomiky a tržního hospodářství, anebo je naopak nutné kapitalismus zničit a nahradit něčím jiným? Často se v souvislosti s tím také katastroficky hovoří o zkáze naší civilizace ve stylu Mayů – přelomový den měl nastat 21. 12. 2012 – či starého Říma...

Pokud máte na mysli třeba mayský kalendář a humbuk, který byl kolem toho vyvolaný, pak to odkazuji naprosto do říše pohádek a bájí, eventuálně do senzacechtivých nesmyslů. Ovšem, že se svět mění, tak o tom není sporu. Ale on se už mění osm tisíc let! Je to věc naprosto přirozená. A že se určitá dravost nebo podnikavost přesouvá na Dálný východ, to je také zřetelné. Ale neviděl bych to tak, že končí západní civilizace a že dojde k nějakému dramatickému pádu, nebo rozvratu. Nevidím ani náznak nějakého rozumného důvodu, proč by se to mělo stát.

Jsou ale lidé, kteří hovoří o začátku jiného ekonomicko-hospodářského systému. Podle nich kapitalismus zanikne a bude nahrazen něčím novým.

Jenže o konci kapitalismu se hovoří už desítky let a kdokoliv se bez něj pokusil ‚jet´ prakticky, tak to dopadlo katastrofálně a fiaskem. Nejinak by tomu bylo i teď. Naštěstí to je jenom v rovině blábolů, které nemají vůbec žádné opodstatnění. Nikdo ještě nenavrhl, čím by šlo tzv. kapitalismus nahradit. Co to vůbec ten  kapitalismus je? Buďto existuje hospodářství svobodné, tržní, nebo je nějakým způsobem dirigované, nesvobodné a totalitní hospodářství. Jiná možnost tady není. Nikdo zatím neukázal, jaká je alternativa a jak jí lze dosáhnout. Nějakým znárodněním? Anebo sebrat lidem výrobní prostředky a dosadit tam nějaké úředníky? Musíme si uvědomit, že to, čemu nadáváme, tak je nějakým způsobem spojené se státní správou. Tam je zdroj napětí, nikoliv v kapitalismu. Vadí někomu, že kapitalistická škodovka vyrábí krásná auta a lidi mají na ně i peníze a mohou si je koupit? Ne! Lidem vadí, že se krade na úrovni státní správy, že se postaví tunel Blanka, a protože je napůl rozkradený, magistrát se bojí ho dát do provozu, protože by tam prostě přišla policie, a všechny by zavřela...To lidi štve, ale to nemá s kapitalismem nic společného. Ty řeči o novém řádu jsou naprosto intelektuálské konstrukce bez  zakotvení v realitě.