Zdá se, že ministerstvo zdravotnictví je zakleté. Není ale zakletá celá vláda?

Vláda především jedná v době koronavirové pandemie velmi chaoticky, nezodpovědně a nepromyšleně. Je to fatální a opakované selhání. To neříkám jako opoziční politik, ale jako občan České republiky, kterého se to vše bezprostředně dotýká. Kabinet mění svá rozhodnutí z hodiny na hodinu, uvádí tím občany, firmy i úřady do nesnází a zmatku. Vládní politici například říkají: Nezavřeme školy, zavřeme školy, otevřeme školy, neotevřeme školy. Kdo se v tom má vyznat? Rozumí tomu ještě někdo?

Premiér Babiš jako krizový manažer naprosto vybouchl. Je to tragické představení nešťastného politického herce. Situace s ministerstvem zdravotnictví je toho názorným příkladem. To není zakleté ministerstvo, jak se ptáte v otázce, to je ministerstvo chaosu. Kdyby takto nějaký podnikatel řídil svoji firmu, tak už dávno zkrachoval. Tím neříkám, že není těžké řešit závažnou zdravotní situaci, ale takto to skutečně nejde. 

Zákaz vycházení v našich zeměpisných šířkách nebyl od války. Uvědomuje si společnost, co se vlastně děje? Muselo to dojít až sem?

Pokud je zákaz vycházení v noci, a u toho je zavřená většina obchodů, všechny hospody a neběží žádný kulturní provoz, tak je to pouze formalita, protože i tak není kam jít a lidi se venku nacházejí jen minimálně. Navíc, jaký má zákaz vycházení v noci vliv na zastavení šíření koronaviru? Řekl bych, že žádný. Ledaže nezveřejněné výsledky tajných průzkumů prokázaly, že je koronavirus světloplachý.

Většina české společnosti si ale dobře uvědomuje, že situace je velmi vážná, lidé nejsou blbci. Nezpochybňuji přitom ani právo kohokoli říkat si svobodně o pandemii cokoli, třeba i úplné nesmysly, což slyšíme také. To naše demokracie unese. Ale pokud jsou nějaká nařízení vyhlášena – i když s některými nesouhlasím – tak by se měla dodržovat, protože nemoc se dá potlačit pouze tím, že se budeme chovat zodpovědně především s ohledem na ostatní lidi, s ohledem na některé rizikové skupiny, jako jsou třeba senioři. To není žádná buzerace a omezování svobody, ale cesta k uklidnění situace. Někteří lidé jsou ale nepoučitelní, neberou ohled na ostatní.
    
Druhou věcí je vymahatelnost nařízení. Víme, že s vymahatelností práva jsme na tom někdy na štíru, a což teprve nyní...

Češi jsou národ, který hýří kreativitou, vtipem a smyslem pro nadsázku. V tom jsme jedineční. Ovšem to není to samé, co švejkování, které někteří lidé předvádějí. Stát nemůže dobře fungovat, pokud je vymahatelnost práva a různých nařízení nedostatečná.

Když nestačí někomu domluva a doporučení, kterým vždy jako svobodomyslný člověk dávám přednost, tak by měla nastoupit represe. V současném nouzovém stavu ale nevidím rozumné provedení ani jednoho – ani domluvy, ani represe. Prostě to flákáme, a výsledek vidíme.