Před časem se objevila v médiích zpráva, že měl údajně existovat návrh dohody mezi Vladimirem Putinem a Angelou Merkel, který měl stabilizovat a urovnat situaci na Ukrajině a který měl obsahovat, že Ukrajina nevstoupí do NATO, asociační dohoda s EU zůstane platná, regiony by měly větší autonomii, Rusko by poskytlo finance Ukrajině a přestalo by podporovat rebely, Ukrajina by uznala připojení Krymu k Rusku a tak dále. Exprezident Václav Klaus zase řekl, že je potřeba především jednat a že řešení musí být vždy 6:4 nebo 5:5, ale nemůže být 10:0, protože to pak vyvolává negativní pocit druhé strany a taková dohoda pak není stabilní a trvalá a vznikne snaha to revidovat. Takže jestli není řešením přestat válčit, přestat používat silné výrazy a sednout si ke stolu. Není eskalace konfliktu problém?

Samozřejmě eskalace konfliktu je problém vždy. Myslím si, že situace není černobílá. Dnes existují v zásadě dva tábory. Jedni jsou ti, kteří fandí Rusům či chápou jejich obavy z toho, že Evropská unie a NATO se blíží přímo k hranicím Ruska. Z druhé strany jsou lidé, kteří mají představu, že nejlepší pro Ukrajinu je ji vtáhnout do západoevropské sféry vlivu a struktur EU a NATO. Hrozné je, že ta situace se má řešit mimo rámec Ukrajiny. Teď je otázka, zda když bude i v dobré víře velmocemi vymyšleno nějaké řešení, tak jestli ho přijmou samotní Ukrajinci na východě i západě. V minulosti existovaly doby, kdy se supervelmoci, Spojené státy a Sovětský svaz, byly schopny dohodnout na nějakém konsenzu co se týče Středního východu, ale stejně to nefungovalo, protože lidské vztahy na tom území formuje nenávist několika etnik a ne vždy se podaří nadekretovat seshora dohodu.

A co federalizace Ukrajiny?

Co je federalizace? To je určité rozvolnění té země. Může to být jenom přechodná etapa. Ukrajina je ukázkou, že dochází k další fázi rozpadu území bývalého Sovětského svazu. Sami víme, jak to tady dopadlo s federací. Pokud federace vznikne z unitárního státu, tak je to zcela opačný proces, než když se samostatné státy dohodnou, že chtějí mít společnou federaci. Když existovaly totalitní či polototalitní režimy, tak tu federaci udržely, viz Jugoslávie, kde byla obrovská autorita Tita. V okamžiku, kdy toto zmizí, tak začínají najednou vyplouvat na povrch až staleté historické reminiscence a křivdy. A začínají se vytvářet útvary, které známe z éry minulých staletí. Při rozpadu Jugoslávie hrály klíčovou roli etnické principy, vztahy z doby druhé světové války a už to jelo. Toto se může stát i na Ukrajině. Těžko říct. Každým dnem, kterým ten konflikt probíhá, tak cesta k nějakému usmíření či mírovému řešení, které bude stát na lidské toleranci, bude těžší a těžší.

Na druhou stranu dnes pro svět, pokud se dál bude vyvíjet dopředu, tak ať se to komu líbí, nebo nelíbí, tak jedinou alternativou pro všechny lidi na světě je svoboda. Alternativou k totalitním a zpátečnickým režimům a zapšklým náboženským šílencům je svoboda a demokracie.