V pozici hejtmana Pardubického kraje jste od roku 2012, kdy vám bylo třicet let. Změnilo se něco na tom, jak jste tuto funkci vnímal tehdy, a jak ji vnímáte dnes, když je vám téměř 40?

 

Odpovědnost a rozsah povinností u hejtmana jsem si uvědomoval velmi dobře, protože jsem měl tu čest úzce spolupracovat se svým předchůdcem hejtmanem Martínkem. Tím jsem získal možnost učit se za pochodu od zkušeného, řadu věcí si nastudovat v reálných situacích. Díky tomu jsem nastupoval do hejtmanské práce s detailnější představou, lepší znalostí fungování úředníků na kraji, ale i všech odvislých organizací, typu sociálních úřadů, škol, nemocnic, správy silnic a dalších. Věděl jsem, kde mám být tvrdohlavý a tlačit na termíny a výsledky a kde naopak podpořit houževnaté a obětavé srdcaře. Stejně mě řada situací postavila před nečekaná a rychlá rozhodování. Namátkou jsme si za osm let v našem kraji prošli povodněmi, ptačí chřipkou, výbuchy v muničních skladech či v letošním roce koronavirovou pandemií, která nemá obdobu.

 

 

Jsou věci, které byste třeba dnes už řešil jinak?

 

Člověk se učí a měl by se učit celý život. Nevím, jestli bych něco udělal jednoznačně jinak. Například v rámci různých krizových momentů se člověk vždy rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí, ale musí se rozhodovat velmi rychle. U povodní či ptačí chřipky jsme přesně věděli, co máme dělat, protože to byly situace, na které máme určité postupy. Koronavirová pandemie však pro nás byla něčím naprosto novým, s čím jsme se nesetkali, ale myslím si, že v našem kraji jsme si velmi dobře poradili s distribucí osobních ochranných pomůcek, s nákupem respirátorů a dezinfekce. Každý den jsme hodnotili nabídky, kterých nám chodily stovky a za astronomické ceny. My jsme tlačili na cenu, což se vyplatilo a v maximální míře také na naše dodavatele. Jakmile opadla první vlna epidemie, spustili jsme krajský program na podporu našich regionálních výrobců. Ten už přináší ovoce: výrobu, nová pracovní místa a hlavně násobně lepší kvalitu ochranných pomůcek. Raději jsme se i předzásobili pro případ další vlny koronaviru, což se nám aktuálně velmi vyplácí. Opakovaně jsme si potvrdili, že co si nevyřešíme sami, to nemáme. Praha a vláda to za nás opravdu neudělá. 

 

Vy jste se na pozici hejtmana dostal z funkce poradce předchozího hejtmana pana Radko Martínka. Nemáte strach ze svých poradců?

 

Naše spolupráce s Radko Martínkem se zrodila v době mých vysokoškolských studií a postupně se s časem a úkoly prohlubovala. Když se stal Radko Martínek hejtmanem, byl jsem zvolen občany krajským zastupitelem a zároveň jsem stál po jeho boku jako poradce. Myslím si, že velikost člověka se ukazuje v tom, že vedle sebe nechá růst někoho dalšího. Za to jsem Radko Martínkovi obrovsky vděčný. Jsem proto rád, že i po letech působí právě on jako moje pravá ruka. Předává mi cenné zkušenosti a znalosti.