Jak jste přijal informaci o tom, že byly na úřadu vlády založeny odbory?

Tuto informaci neznám. Spíše mě ale zaráží, jak je možné, že úřad vlády nectí zákony této země, protože v každé organizaci, kde je více než padesát zaměstnanců, musí být podle zákona odborová organizace. Úřad vlády by přitom měl být vzorem. Někdy je ale v těchto ústředních orgánech problém sehnat někoho, kdo by šel s kůží na trh.

Jaké máte vztahy s vedením organizace?

Nikdy v minulosti jsme nešli proti vedení organizace. Vždy jsme se domluvili. Jak vedení organizace, tak i odboráři měli, a já doufám, že i dále budou mít, stejný cíl.

Letos byla situace zvláštní v tom, že hnutí ANO přes velké sliby, jak všude dosadí odborníky, je k nám nedosadilo. Ministr Antonín Prachař se obklopil poradci, kteří naši organizaci škodili. V jednom případě šlo dokonce o našeho bývalého zaměstnance. Pan Tomeš je dnes pětasedmdesátiletý pán, jenž před patnácti lety odešel do důchodu. Nyní se nabalil na ministra Prachaře a po personální i organizační stránce tady zaváděli taková opatření, která organizaci bolí dodnes.

Můžete být konkrétnější v tom, co se tady dělo?

Naše organizace má nevýhodu v tom, že jsme rozmístěni po celé republice. Máme velice specifickou činnost, tedy výstavbu, opravy, údržbu a zajištění provozu na silnicích prvních tříd, rychlostních silnicích a dálnicích. Není jich málo. Nikdy jsme nečelili tomu, čemu v tomto roce. Odbory proto do té doby nijak veřejně nevystupovaly. Vždy jsme se s vedením organizace domluvili, v některých případech i s ministry, kteří byli. Nyní se zde ale děly věci, že jen co pan ministr Prachař usedl do křesla, tak odtud okamžitě odvolal bez jakéhokoliv důvodu stávajícího generálního ředitele pana Kočicu. K tomu neměl ale vůbec žádné důvody. Vyhodil na hodinu ředitele interního auditu pana Měšťana. Bez toho, že by tyto lidi vyslechl a sám si udělal názor. Ministr Prachař seděl tady u mě v kanceláři, třikrát jsem ho žádal, aby to zvážil, a on to třikrát kategoricky odmítl. Na ostatních věcech jsme se domluvili. Pak k nám pan Prachař dosadil do interního auditu dva velice specifické lidi, kteří zde udělali takové zlo, že to horší být už nemohlo. Hned poté sem přišlo nové vedení, které začalo odvolávat další lidi. Ředitele úseku výstavby, úseku provozního nebo ekonomického ředitele. Odvolán z funkce byl i pan Nestrašil, ředitel úseku provozovatele elektronického mýta. Když se to pan Prachař dozvěděl, tak mu během hodiny volal, ať se nezlobí, že šlo o přehmat, a aby se do funkce ředitele vrátil. Ono to šlo ale dál. Na Závodě Praha vyhodili pana Kroupu. Nyní se vrátil zpět, což je ohromná satisfakce. Museli odejít další lidi jen proto, že ti, co sem přišli, si přivedli své kamarády a kamarády kamarádů. Dělo se to hlavně na generálním ředitelství až do referentských míst. Prostě taková personální genocida.

V polovině roku jsme se dozvěděli, že vedení organizace má za úkol odvolat ředitele Správ a Závodů. Jednali jsme s vedením a žádali je, aby od toho ustoupili, což se stalo. Správy a Závody jsou naším „rodinným stříbrem“ a jakékoliv necitlivé změny by naši organizaci velmi poškodily.To ale bývalého generálního ředitele pana Kubiše stálo místo. Od konce ledna se to tady tak vedlo. Nikdo nevěděl, co a jak bude. Lidé, co sem přišli, nevěděli, která bije. V mnoha případech měli nedostatečnou kvalifikaci. Máme tady „experta“ přes finanční věci, který tvrdí, že tady vůbec žádné finanční kontroly dělat nemusíme. Přitom existuje zákon 320 o finanční kontrole, který nám to ukládá. Jsou zde lidé, kteří by chtěli ředitelský plat, ale přijmout odpovědnost a pracovat za něj ne, takže některé odpovědnosti se snaží přesunout na jiné. Je tady oddělení, které řídí a zpracovává změny během výstavby. Protože jeho ředitel nechtěl tuto obtížnou agendu řešit, přesunul ji jinému řediteli a ten po zjištění, o co se jedná, ji zase vrátil zpět. A lidé tady lítali s papírama a nevěděli, jak se jmenují. Kdyby se nejednalo o velmi vážnou věc, mohli bychom se tomu i zasmát.