Europoslankyně Michaela Šojdrová přivezla seznam 14 dětí. Premiér Andrej Babiš se již dříve vyjádřil ke snahám Šojdrové zamítavě. Opačný názor než premiér vyslovil ministr zahraničí Petříček. Měli bychom tyto děti přijmout?

Neměli, v žádném případě. Nikoli z důvodu nesolidárnosti, neempatie, či jak se občas dozvídám, z důvodu iracionální nenávisti českých xenofobů, rasistů, hajzlů, ale z důvodu a s ohledem zejména na zásadní právní a politické důsledky. Je zcela evidentní, že to ví jak paní Šojdrová, tak pan Petříček/Poche, a stejně tak je zcela evidentní, že paní Šojdrová se již natolik blamovala, že očekávat z její strany uznání, že se dopustila řady chyb, v žádném případě nelze. A pan Petříček/Poche se snaží jen jiným způsobem prolomit odpor České republiky ke všemu, co souvisí s nelegální migrací, kvótami, Istanbulskými úmluvami a dalšími nesmysly z IQ centrály Evropské komise... snaží se nám příměrem na Václavské náměstí přitáhnout druhého „koně“, v tomto případě onoho trojského rovnou z Bruselu.

Andrej Babiš se místo toho chystá v Sýrii postavit vesničku se školou, školkou a hřištěm s kapacitou pro 150 dětí. Je tato forma pomoci pro ČR vhodnější?

Nepochybně. Stejně jako celá řada dalších aktivit ČR odehrávajících se správně nikoli na našem suverénním teritoriu, ale na postižených územích.

Když už jsme u ministra zahraničí Petříčka – o němž se negativně vyslovil prezident Zeman v tom smyslu, že je maňáskem europoslance Pocheho – jak se díváte na jeho činnost vy?

Pan prezident jako obvykle trefil hřebíček přímo na hlavičku – nicméně jsem stále poněkud rozpačitý z rozhodnutí premiéra ČR a prezidenta ČR jmenovat tohoto snaživého úředníka ministrem zahraničí ČR – co je to za pána a kdo je jeho guruem, je od počátku jasné asi úplně všem.

Objevil se návrh skupiny poslanců kolem Václava Klause mladšího ohledně mazání příspěvků na sociálních sítích. Co si o něm myslíte?

V tomto konkrétním případě s panem V. Klausem nesouhlasím. Proč?
a) proto, že každý, kdo vstupuje do prostředí internetových sociálních sítí, kdo si vytváří různé účty, nástěnky, blogy, fotoalba atp., tak činí zcela dobrovolně!
b) každý, kdo se cítí být poškozen ve svých právech ve virtuálním nebo fyzickém prostředí, má k dispozici k ochraně svých práv celou řadu existujících právních nástrojů, jak se proti domnělému nebo skutečnému bezpráví bránit!
c) Na monitoring skutečně závadového a nebezpečného obsahu a jeho šíření na sociálních sítích máme zpravodajské a bezpečnostní složky, které si s tím podle zákona poradí.

Pro úplnost – můj osobní postoj – to, že se nevěnuje potřebná pozornost tvorbě potřebného právního systému pro informační věk, není až tak věcí občana – tedy potud, pokud si ve volbách volí reprezentaci, která je, jak se říká, „mimo mísu“ – pak je to i problém občana, voliče. Velmi bych ocenil, kdyby ČR, EU, EP a EK věnovaly mnohem více pozornosti evidentně nefunkčnímu a době (21. století) nepřizpůsobenému systému vzdělávání v oblasti informatiky, kritického myšlení, kybernetické bezpečnosti a obecně systému civilní ochrany a obrany – tam je totiž onen „zakopaný pes“ valné většiny současných problémů, které jsou chybně definovány, uchopovány a řešeny nejjednodušším a nejpohodlnějším způsobem – regulací a nikoliv výchově k pracné svobodě a odpovědnosti, podložené náročným a kvalitním vzděláváním.