U turecko-řeckých hranic jsme sledovali velkou melu. Turecko nahánělo uprchlíky k hranicím. Na facebooku upozorňujete, že Syřanů však mezi nimi bylo jen málo. Co k tomu říci?

Především, že aktuální „uprchlictví“ není spontánní jev, ale organizovaná akce, jejímž cílem je působit nátlakem na EU.

Turecko se údajně snažilo narušit řeckou obranu hranic, ať už střelbou slzného plynu po řeckých bezpečnostních složkách, či podle některých zdrojů dokonce snahou prorazit hraniční bariéry a umožnit tak uprchlíkům vstup na řecké území. Jak se měla ve světle těchto událostí zachovat EU?

EU by měla jasně pojmenovat situaci a jednání Turecka veřejně odsoudit a kritizovat.

Turecký premiér Recep Erdogan vyzval EU a především Řecko, aby uprchlíkům otevřeli hranice. Co bychom mu měli vzkázat? Máme v jednání s Erdoganem přitvrdit? A je toho EU schopna?

Netuším, čeho je EU schopna. Je však zřejmé, že nás tímto Turecko ohrožuje. Cílem není humanitární pomoc, ale získání výhod pro Turecko. Měli bychom jasně říci, že tento postup Turecka je vydíráním a zločinem.

„Na řecké hranici umírají západní hodnoty,“ postěžoval si komentátor Martin Fendrych. Skutečně je to, podle vás, až tak zlé?

Nemyslím si. Jak už jsem uvedl, nejedná se o spontánní akci, kdy lidé před něčím prchají, ale je to Tureckem organizovaná akce.

Nyní jsou všichni zaměstnáni koronavirovou pandemií, ale máme pomoci nějak Řecku? A jak se postavit k nehezkým životním podmínkám v řeckých uprchlických táborech?

To jsou dvě odlišné věci – a v obou bychom pomoci měli. Zlepšení životních podmínek v uprchlických táborech je humanitární záležitost, ochrana před tureckou agresí je věc bezpečnostní.

Je rozdílná reakce evropských vlád (a zvláště té řecké) oproti roku 2015, kdy jsme čelili velké migrační vlně?

Ano, to všichni vidíme, ale situace je taktéž jiná.

Turecko také spustilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie. Poté tam nastalo po dohodě ruského a tureckého prezidenta příměří. Před časem Turci zaútočili na sever Sýrie, kde žijí Kurdové. Co říkáte na chování Turků v Sýrii?

Turecko přihlíželo vraždění páchanému Islámským státem, a sousedství s Islámským státem jim náramně vyhovovalo. Turecko celou dobu džihád v Sýrii podporovalo a podporuje nadále. Po porážce Islámského státu však Turci zaútočili na Kurdy a nyní jsou hlavní překážkou v poražení džihádistů. Je celkem evidentní, že jsou pro Turecko džihádisté hlavní spojenci, a my jsme nepřátelé. Se Sýrií má Erdogan zřejmě hlavní problém proto, protože mu Syřané zmařili investice do islamistů.

Vy na nebezpečí, které hrozí od současného tureckého režimu, upozorňujete dlouhodobě. V rozhovoru, který jsme pro ParlamentníListy.cz dělali v roce 2018, jste v odpovědi na otázku uvedl: „Myslím, že je to jen otázka času a Turecko zaútočí na evropské země. Psal jsem o tom už před deseti lety a obávám se, že jsem se nemýlil.“ Možná to pro někoho bylo tehdy ostré vyjádření, teď už se ale tak ostré nezdá....

Ano, o Islámském státu a roli Turecka jsem psal už v roce 2006, bohužel se některé z mých tehdejších předpovědí naplnily. Velice nerad bych se dožil naplnění „sci-fi“ příběhů, které jsem tehdy psal. Bohužel, k tomu zatím směřujeme.