Co našemu státu poslední roky od sametové revoluce podle vás daly a co vzaly? Kam jsme se od listopadu 1989 dostali?

Trošku jinam, než jak jsem si to naivně představoval.

Poslední léta byla bohatá na politické události, jako je například konflikt na Ukrajině, válka v Sýrii a teď migrační krize. Budou mít podle vás tyto události nějaký zásadní vliv na vývoj naší země?

Zcela jistě. A nevidím to růžově.

Zaznívají alarmující hlasy, že se blíží téměř konec světa – Evropa se kvůli migrační vlně dostává do krize, ekologický i ekonomický systém je prý vyčerpán a kapitalismus jako takový má prý na kahánku. Jak se vám to poslouchá?

Jistě jsou tu odborníci, kteří tomu rozumí více než já. Ale stojí za úvahu, že, jak si pamatuju z dějepisu, i mocná Římská říše se svými zhýčkanými obyvateli podlehla násilí barbarů.

Geolog a klimatolog Václav Cílek varuje Evropu až před miliardou běženců, prezident Miloš Zeman považuje migrační vlnu za organizovanou... Jsme skutečně kvůli migrantům v takovém nebezpečí?

Panu Václavovi Cílkovi důvěřuju: pokud se evropští občané budou schopni sjednotit, můžou se barbarům ubránit, a zároveň – v duchu křesťanské tradice – pomoci ubohým. Náš současný pan prezident, jako obvykle, jenom plácá.

V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti našeho geopolitického směřování a stejně tak o ruské propagandě a agentech, kteří pracují pro ruské zájmy. Hrozí podle vás z Ruska naší zemi a potažmo i Evropě nějaké nebezpečí?

Hrozí; a velké. Jsou tady u nás, i jinde ve světě, příslušníci páté kolony, kteří buď z hlouposti, nebo za peníze si přejí ono neblahé Kollárovo „přimknutí se k dubisku“.

Jak jsme si zvykli uvažovat o svátku 17. listopadu? Jak silné jsou podle vás resentimenty po minulém režimu a jak kvalitní je společenská debata, která se týká zločinů komunismu? Má podle vás polistopadový vývoj nějaké své temnějších stránky?

„Polistopadový vývoj“, jako všechno, má stránky temnější i světlejší. Za čtvrt století se snadno zapomíná a už velká část populace netuší a nechápe, jaký byl život za totality.

Co se týče umění, filmového umění, často jsou slýchávány nářky některých vašich kolegů, že dnes o všem u filmu rozhodují peníze. Je tomu skutečně tak? Zajímá ještě dnes někoho kvalitní scénář?

Peníze rozhodují o filmu vždycky a všude. Málo si uvědomujeme, že za peníze vyhozené na film, který proběhne v kinech během dvou týdnů, by se dal postavit činžovní dům. Ostatně: víme ještě dnes, co to je kvalitní scénář?

Pojďme, prosím, zavzpomínat, které politické garnitury, které vlády, kteří prezidenti za dobu od listopadu 1989 naší zemi spíše prospěli a kteří ji spíše poškodili a čím? Co přát české demokracii do dalšího 17. listopadu, a co jí naopak nepřát?

Členové první politické garnitury byli většinou naivní idealisté a rychle byli vystřídáni lidmi více praktickými, a s různou kvalitou morálky. Oba nástupci Václava Havla bohužel nedosahují jeho významu a zásluh. Oba jsou malicherní, sebestřední a dělají nám ve světě ostudu.