Je třicet let po Listopadu 1989. Milouš Jakeš nebo Lubomír Štrougal ještě dožívají, zatím nepotrestáni. Měli by být potrestáni? Jak? A když se zpětně podíváte na lustrační zákon a podobné očistné mechanismy, byli bývalí exponenti KSČ dostatečně vyloučeni z polistopadového života?  
 
Na tuto otázku mám 30 let stejný názor. Komunističtí předáci měli být potrestáni vězením, zákazem podnikání a jejich strana měla být zakázána. Tato zásadní chyba má vliv i na dnešní politickou situaci. Komunisté, estébáci a další jejich „produkty“ po 30 letech ovládají politickou scénu a těší se na další skok. Bolševik je neměnný. Lže, mystifikuje a chce vše postupně ovládnout. Budou s ním ještě problémy. Musíme je vyhubit volbami.
 
Jak vzpomínáte na Listopad 1989?
 
Bylo mi 39 let a pracoval jsem v JZD Slušovice v zahraničním obchodě. František Čuba nepožadoval členství v KSČ nebo v jiných organizacích. Z pozice své funkce jsem byl velmi často v Praze a zařizovat potřebné pro slušovický obchod. Při této příležitosti jsem se zúčastňoval všech akcí jako Palachův týden, výročí srpna 68 atd. Někdy v létě 1989 si mě pan předseda předvolal a řekl mi, že ví, kde se pohybuji a měl by zájem o to, abych mu jednou týdně zavolal domů a řekl mu, jak vývoj v Praze vidím a jaký mám na to názor. Tak se dělo až do 17. listopadu, kdy jsem byl s kamarádem na Albertově a v podvečer na Národní třídě.

Asi ve 22 hodin jsem mu volal, řekl jsem mu, co jsem prožil a také to, že jsem přesvědčen, že začal konec komunismu. Poděkoval a řekl, že se na to musí připravit. V následujícím týdnu po demonstracích na Václaváku a na Letné jsem mu zavolal, že je to jasné. On totiž zásadně nejezdil do Prahy, všichni museli do Slušovic. 16. prosince – 29 dní po 17. listopadu jsme na Žofíně založili Sdružení československých podnikatelů, já se stal jeho předsedou a začal jsem v Břeclavi podnikat. Zajel jsem si do Slušovic rozvázat pracovní poměr a poděkovat Františku Čubovi za azyl a šanci v těžkých dobách. Byl to velký muž.

 
Po roce 1989 se mluvilo o zákazu KSČ, poté KSČM. Zdá se však, že komunistická strana nyní skomírá, byť svými hlasy podporuje vládu. Co k tomu říci?
 
Asi před půl rokem jsem se sešel s JUDr. Sokolem, dnešním advokátem a v roce 1990 ministrem vnitra ČR. On tenkrát jako ministr řekl, že navrhuje zakázat KSČ. Euforie ve veřejnosti trvala týden a návrh se vytratil. Po letech jsem se ho zeptal, co se tenkrát stalo? Byl předvolán na Hrad a tam mu bylo řečeno, že tato závažná otázka se nesmí uspěchat, postup musí být koordinovaný a doba na tento akt dozraje. Vždy jsem byl a budu zastáncem Václava Havla, ale zde udělal zásadní chybu. Je otázka proč. To už nám neřekne.
 
Jak dnes vzpomínáte na velkou vlnu soukromého podnikání na začátku devadesátých let?