Jak se jako krajský lídr TOP 09 díváte na dění kolem ÚOOZ a na možnost, že by vaše strana podpořila menšinovou vládu v případě rozpadu současné koalice?

Toto dění sleduji pouze zpovzdálí, tyto hry se hrají na národní úrovni. Situace je velmi nepřehledná a zdá se mi, že to není boj dobra se zlem, ale dvě varianty různých zel, která bojují navzájem. Mám dojem, že se pan Babiš snaží zneužít situaci a to, jak hlasitě křičí kolem policie, je dokladem, že v té věci má své zájmy, které neumím úplně rozklíčovat. A pokud jde o podporu menšinové vlády, myslím, že se předseda Kalousek jasně vyjádřil v tom smyslu, že nedopřejeme panu Zemanovi, aby si sestavil svou novou vládu.

Do krajských voleb jdete společně s hnutím Žít Brno. Jak tato spolupráce vznikla?

S Matějem Hollanem se známe přes pět let a bavíme se o té věci docela dlouho. Vše vygradovalo zvlášť v poslední době, kdy se vedení Jihomoravského kraje profiluje řekněme provýchodně. Také se tady např. loni stavěly stanové tábory na hranicích, žádní uprchlíci přitom nepřicházeli a šlo jen o to, aby někteří politici získávali publicitu. To mi od vedení kraje nepřijde správné. Začali jsme se bavit se zástupci hnutí Žít Brno a našli jsme dost velkou shodu pohledů i na obecné věci. Pokud diskutujeme o tom, jak řídit kraj, vidíme obdobné problémy – kraj, který by mohl mít velmi úzké napojení na Rakousko a Vídeň a měl by být orientován na výzkum a vývoj, plýtvá silami na rozdávání všemožných dotací a financování různých hloupostí. Měl by se spíš koncentrovat na strategické investování. Dohodli jsme se tedy s Žít Brno na společné kandidátce s tím, že hlavním cílem je dosáhnout změny ve vedení kraje.

V prvních zprávách o tomto spojení mluvíte o snaze zopakovat volební úspěch, který zaznamenalo partnerské hnutí v Brně. Jak chcete postupovat?

Nyní pracujeme intenzivně na volební kampani a doufám, že se nám podaří najít podobné marketingové řešení jako Žít Brno v komunálních volbách – tedy nízkonákladovou a přitom zajímavou kampaň, která bude lidi bavit.

Nedávno jste v souvislosti s vedením kraje mluvil o haškovské klice. Co tím míníte?

Haškovskou klikou rozumíme skupinu politiků ve vedení kraje, kterou zaštituje hejtman Hašek. My na ní negativně vnímáme propojení na kraji, které není transparentní. ČSSD má podepsanou koaliční dohodu s lidovci, ale úplně stejnou i s KSČM, takže je to ve skutečnosti skrytá koalice. Navzájem se podporují a je to vidět v hlasování v zastupitelstvu. To nepovažujeme za dobré pro rozvoj kraje. Typické pro tuto koalici je také to, že se snaží podplatit voliče různými dotacemi a nekoncentruje se na strategické směřování kraje. Rádi bychom se zaměřili na to, aby prostředky byly vynakládány jinak – je rozdíl, pokud se několik set milionů vydá na hejtmanovu osobní kampaň nebo se tyto peníze věnují třeba na silnice.

Podle průzkumů veřejného mínění má ale Michal Hašek dost dobré šance hejtmanství obhájit a podporuje ho i prezident Zeman. Jak to vnímáte?

To naši situaci spíš usnadňuje, protože je aspoň vidět, koho máme proti sobě. To, že je Michal Hašek prodlouženou rukou Miloše Zemana, je vidět už dlouho a vidí to všichni, kdo se politikou zabývají.

Loni jste se vymezoval vůči vystupování Alexandrovců a působení ruských umělců. Jak se vám líbila jízda ruských Nočních vlků?

To jsou právě ty symboly, které bychom si měli odpustit. Nikdo nepopírá, že při osvobozování Československa padlo mnoho příslušníků Rudé armády, současně bych ale řekl, že například Noční vlci jsou klasickou infiltrací Moskvy a pana Putina. A to není člověk, který by navazoval na to nejlepší, co v Rusku bylo, naopak. Navazuje především na imperiální ambice. A byl to mimochodem Sovětský svaz s Německem, kdo zahájil druhou světovou válku napadením Polska.

Bude podle vás tématem krajských voleb i migrace?

Díky dohodě s Tureckem čísla migrantů z balkánské cesty klesají na minimum, i když začátek roku byl ještě v tomto směru silný. Pokud vše dobře půjde, nebude migrace tématem, to ale neznamená, že se někteří politici nebudou pokoušet téma z ní udělat.

Jak se díváte na dlouhodobý přístup k integraci uprchlíků?

TOP 09 má nejrozumnější stanovisko, jasně říkáme, že pokud někdo přichází z oblastí zasažených konfliktem a ti lidé jsou v ohrožení života, je nutné jim pomoci, protože evropská společnost je založena na tom, že umí nabídnout pomoc. To sdílíme, ale integrace musí být dobře připravena, protože pokud by hrozil vznik ghett, byl by to dlouhodobý problém. My nikdy nebudeme ti, kdo křičí, že migranty je třeba potápět na moři.

Vedle vstřícného postoje k Rusku se prezident Zeman angažoval i ve sblížení s Čínou a jedním z argumentů byly čínské investice do naší ekonomiky…

Prezident Zeman je okouzlen režimy, kde se nevládne úplně demokraticky. Rusko ani Čína nejsou státy, které by byly příkladem demokratických režimů, a vzhledem k tomu, že on je na vrcholu jedné z mocenských pyramid u nás, podobné řešení by se mu určitě líbilo. Pokud jde o investice, jde o úplný blábol. Když se podíváme na statistiku z minulosti, čínské investice u nás byly jedny z největších v době, kdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg, který současně Čínu kritizoval v oblasti lidských práv, a Číně to nevadilo, protože zde viděla dobrý byznys.

Konkrétně jižní Moravy by se výrazně dotkl projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe a v té souvislosti se mluvilo o čínských investicích. Můžeme se něčeho takového dočkat?

Nedokážu úplně odhadnout chování čínských investorů, ale jak jsem je mohl pozorovat, jsou to tvrdí byznysmeni a dost pochybuji, že by byli ochotni investovat do něčeho, co nepřinese zisk anebo aspoň výrazný politický vliv. Že by byli ochotni vynaložit takové miliardy jenom na to, aby si koupili přízeň Miloše Zemana, kterou už mají koupenou mnohem levněji, mi nepřipadá reálné.

A kanál samotný?

Vodní doprava je poměrně ekologická, a kde jsou pro ni podmínky, je to v pořádku. Dílo jako kanál Dunaj-Odra-Labe je ale takovým zásahem do krajiny, že je nejen neekonomický, ale i hloupý.

Tématem u nás začínají být i přehrady…

To je dost složitá otázka, argument, že máme být připraveni na klimatické změny, platí. U nás v Židlochovicích už přes deset let prosazuji, abychom s vodou hospodařili šetrně. Přehrady jsou ale velmi diskutabilní. Je otázka, jak vlastně přispívají k zadržování vody v krajině, tam mají význam spíš meandry na tocích a mokřady než betonové hráze. Vodní díla v místech, kde je to racionálně zdůvodněno, mají smysl, ale zatím o mnoha takových nevím.

Působíte léta v krajských institucích. Jak se díváte na myšlenky o zrušení krajů a obnově zemského zřízení, které se občas vynoří?

Ke krajům mám rozpolcený přístup. Jižní Morava je ukázkou, že když se dlouhodobě pracuje se silnými stránkami kraje, má to výsledky. Příkladem může být inovační strategie, kterou jsem pomáhal po vzniku kraje vytvářet. Výsledkem jsou desítky miliard do výzkumných center a celá řada dalších pozitivních dopadů. Kraj tedy může být zajímavou funkční jednotkou. Nyní se ale tyto cíle dostaly mimo hledáček vedení kraje a hejtman Hašek jezdí po jižní Moravě a stříhá různé pásky na chodnících, které nejsou v zásadě špatné, ale není to součást žádné strategické koncepce. Pokud tedy kraj nefunguje a soustředí se jen na vytvoření míst pro politiky a na rozdávání dotací, je lepší jej snad i zrušit.