Vzpomenete si ještě někdy na rok 2008, kdy sociální demokracie drtivě ovládla senátní volby, když získala v horní komoře 23 ze 27 křesel? Copak poplatek 30 korun za návštěvu lékaře mohl být jediným argumentem, který přebíjel vše ostatní?
To samozřejmě ne. Ale mnohdy právě takováto témata i ve světě vyhrávají volby. Určitě v té době vrcholila velká nespokojenost s Topolánkovou vládou, která si počínala asociálně. A proto došlo k protestnímu boomu jak při volbách do Senátu, tak i při současně probíhajících krajských volbách. Tam se jednoznačně projevila protestní volba proti Topolánkově vládě. Ten třicetikorunový poplatek fungoval jako motivace. Programových bodů ČSSD bylo pochopitelně více, protože sociální demokracie má poměrně pevný programový základ. Ale ten poplatek byl takový impuls, s nímž se lidé setkávali, když museli k lékaři. Bylo to nedůstojné a trapné. Nakonec v souvislosti s nynější situací je to taková paralela, že dvě předchozí vlády vedené ODS, ať už byl premiérem Topolánek nebo Nečas, skončily předčasně.
Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek to označil za epochální triumf a řekl, že výsledky voleb otevírají cestu k odchodu vlády a k mimořádným parlamentním volbám. Historie se opakuje. Odpůrci vlády Petra Fialy vyzývají voliče, aby volby pojali jako referendum o vládě. Co si o té výzvě myslíte a jak úspěšná může být?
V této době je to určitě jedna z výrazných možností, jak dát vládě najevo, že se chová asociálně a žene lidi do chudoby a bídy. Ohrožuje nejen ty nejchudší, ale dnes už i střední příjmovou skupinu, ať už to jsou zaměstnanci nebo drobní živnostníci. Vláda se jenom dlouhodobě vymlouvá a hledá viníky všude kolem, místo aby sama aktivně problémy řešila. Chová se, jako kdyby byla pořád v opozici a neměla žádnou odpovědnost za naši zemi.
Také v tom je rozdíl, jak k problémům přistupovali politici dříve, ať už to byl Zeman nebo Klaus. Když šlo o existenční potíže, dokázali najít společné řešení v zájmu České republiky a jejich občanů. To tahle vláda nehledá, ta jenom dlouhodobě vytváří jakousi vlnu nenávisti a neustále se na někoho vymlouvá, aby zdůvodnila, proč není schopná dělat to, co by dělat měla. Protestní volba je v demokracii celkem běžně používaná a v této chvíli by mělo platit: Nevolte kandidáty, kteří kandidují za vládní strany. A když to řeknu slovy klasika: Volte koho chcete, jen když to bude sociální demokracie...
Pobavil jste. Ale ta výzva se týká nejen senátních, ale i komunálních voleb. Zatímco představitelé pětikoalice tvrdí, že komunální politika nemá s celostátní nic společného a nemá s ní být spojována, druhá strana kontruje, že komunální politici ODS jsou právě ti, kteří zvolili Petra Fialu do čela své strany, a kvůli nim jsme tam, kde jsme. „Jděte k volbám a nevolte je,“ zní proti kandidátům z pěti vládních stran. Mají komunální politici odpovědnost za kabinet, který nám vládne?
To je stejné, jako kdyby důstojníci armády tvrdili, že generální štáb k nim nepatří a že oni jsou něco úplně jiného. Tyhle strany mají jednoznačně své struktury. A jestliže mají své kandidátky na komunální úrovni, tak jednoznačně nesou zodpovědnost za to, co dělá vláda. Chápu, že se od toho chtějí distancovat, protože mnohdy i vlastní straníci z pěti stran koalice jsou velmi nespokojeni. Ale nejde rozlišovat, zodpovědnost jednoznačně padá na představitele těch stran. Samozřejmě je to spíš záležitost velkých a větších měst, protože v menších městech a obcích dnes už většinou strany své kandidátky nestaví, z velké části jsou to různá seskupení nezávislých kandidátů. Mnohde se i vládní strany stydí prezentovat jako strana a vytvářejí různé pseudokandidátky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník