Někteří označují rok 2015 dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Takzvanou sametovou revoluci bych zcela jistě nepojímal jako nějaký bod nula v našich dějinách, ale když už se ptáte, tak právě skončený rok bychom mohli považovat za jeden z nejsložitějších minimálně od sedmdesátých let, kdy Spojené státy vojensky napadly Vietnam a o život tak přišly tisíce tamějších civilistů. Jako přelomovou událost vidím zřetelný projev naprosté ztráty suverenity národních států soustředěných v EU, když jim byly bruselskou nomenklaturou, často proti jejich vůli, vnuceny kvóty na přijímání migrantů. To je skutečně politicky, ale i sociálně nebezpečný jev, jehož útrpné dopady budou i nadále spirálově vzrůstat!

Tématem číslo jedna se stala tedy migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

EU selhala prakticky ve všem a občané si toho také náležitě všímají. Chaos doprovázející migrační vlnu je snad ještě horší než její potenciální dopady. Krize dokázala, jak je EU zranitelná a prakticky jako celek dysfunkční, a to i přes všechny předchozí nabubřelé proklamace zodpovědných politiků. Díky nezvládnuté migraci je dnes v ohrožení prakticky vše, tradičními kulturními hodnotami počínaje a životem, zdravím či majetkem Evropanů konče. Ruce si mnou snad jen převaděčské mafie, některé neziskové společnosti a velké podnikatelské subjekty, toužící po levné a nekvalifikované pracovní síle.

V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra Sobotky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Ano, správně jste uvedl „z hlediska médií“. Reálně je situace zcela obrácená, prezident Zeman získává stále větší podporu a sympatie, a to i za projevy, které některým „nevoní“. Samozřejmě, současně národ i rozděluje, ale to je přece úděl každé hlavy státu, nikdy ji nebudou milovat zcela všichni. Tak jako ale rozpoltil nejen československou federaci, ale poté i samotný český národ, exprezident Havel, se to snad už asi nikdy a nikomu „nepodaří“!

To samé se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se konkrétně i o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...

Po jistou dobu mohou mainstreamová média „sociálně nepřijatelné“ názory takzvaných elitních politiků umně legitimizovat, ale časem se vždy reálný stav ve společnosti projeví. Absence prozíravosti a politického citu dožene potom každého, i například zmíněnou paní Merkelovou, a ve volbách se to také nepochybně odrazí. Jinak se domnívám, že „neutěšený stav soužití menšin“ v Evropě je ještě mnohem přijatelnějším stavem, než fakt, že by se samotní Evropané, případně křesťané, mohli stát na „starém kontinentě“ v nejbližší době sami menšinou. A nerad bych dodával, že „menšinou pro novou většinu nepřijatelnou“!