Co ukázalo „přechodné období“ před inaugurací o druhém mandátu Donalda Trumpa? Dá už se tušit, v čem bude jiný než ten první?
Bylo vidět, jak se řada významných osob odvrací od progresivistické ideologie. Ukázalo se, že progresivistickou politiku podporovaly do značné míry z vypočítavosti. Možná některé z nich obracejí právě z vypočítavosti, ale myslím, že spíše ne. Myslet jako národní konzervativec je pro člověka přirozené.
Zaznívaly obavy, že se Trump začne „mstít“, ať už za volby 2020, nebo za to, co mu část státního aparátu prováděla během jeho prvního mandátu. Máte pocit, že jeho motorem je právě tato osobní satisfakce, nebo má spíše politickou ambici změnit systém?
Donald Trump je prostě bojovník. Nejsilněji jsme to viděli, když zázrakem přežil atentát a pouhé vteřiny po střelbě se zaťatou pěstí volal „Fight, fight, fight!“
Řada politiků z opačného politického tábora vnímá Trumpův nástup jako určitý konec dosavadního světa, v Německu dokonce vycházely komentáře, že končí svět postavený na základech uspořádání z roku 1945. Je to podle vás přehnané tvrzení, nebo jsme skutečně na pokraji zásadní proměny světové politické architektury?
Ano, je to přehnané tvrzení. Současně příliš nevím, co má být svět postavený na základě uspořádání z roku 1945? Tehdy vytyčené státní hranice se nikde významně nemění. Ani politické systémy. Nicméně, plodem tehdejších časů je systém lidských práv, který byl reakcí na hrůzy holocaustu. Tehdy měl opodstatnění a byl relativně úsporný. Do našich dnů však nabobtnal a vlivem rozhodovací praxe vrcholných soudů se obrátil proti své vlastní civilizaci. Jeho důsledkem jsou fakticky otevřené hranice a neschopnost evropských států účinně se bránit nelegální migraci. V tomto ohledu doufám, že Trumpův nástup je začátkem konce této absurdity.
Už od prosince sledujeme zásadní změny ve financování některých neziskových aktivit. Kongres například už v prosinci v rámci schvalování rozpočtu zakázal státní podporu organizací bojujících proti dezinformacím. Jak moc zásadní změna světové politiky to je?
Myslím, že v důsledku odvážné a správné politiky Trumpovy administrativy vyschne mnohem více zdrojů peněz pro politické neziskovky. Bez peněz nebudou, ale zcela jistě je to postupně oslabí. Vedle toho je třeba zmínit rozhodnost, se kterou se Elon Musk po boku Donalda Trumpa postavil dotačnímu systému George Sorose a jemu podobných. Posledním počinem Elona Muska, který na mě udělal dojem, je najmutí elitní právní kanceláře pro Tommyho Robinsona, který je nyní ve Velké Británii uvězněn. Tommy Robinson je v pravém slova smyslu politický vězeň. Tohle si dosud nikdo netroufnul. Myslím, že i v tomto lidé kolem Donalda Trumpa pomalu otáčejí chod světa.
Kolem některých velkých mezinárodních neziskovek, jako je Sorosova OSF, a rovněž velkých firem, jako jsou banky nebo třeba finanční skupina BlackRock, vzniklo v posledních letech celé společenství organizací, systematicky prosazujících společenskou změnu a tlak na změnu lidského chování. Jaký bude podle vás osud těchto aktivit pod novou vládou? Má vůbec americká administrativa sílu se těmto vazbám postavit?
Evidentně významnou sílu má. Vedle síly je však třeba i vytrvalost. Politické neziskovky budou klást tuhý odpor, který se bude projevovat mnoha pokusy o dehonestaci lidí z nové administrativy. Efekty uvidíme až za nějakou dobu.
Hodně se v tomto směru očekává od úřadu pro efektivitu vlády, Department for government efficiency, v jehož čele mají stát dva Trumpovi blízcí manažeři Elon Musk a Vivek Ramashwamy. Mají podle vás šanci uspět a nastolit efektivnější a méně „rozpínající se“ stát?
Javier Milei v Argentině ukazuje, že to jde, a vlastně také, jak málo chybí, aby se efektivita vlády radikálně zvýšila. Odvaha argentinského prezidenta zahanbuje řadu politiků po celém světě, kteří při volání po radikálnějších reformách mudrují o složitosti. Samozřejmě, co jde v Argentině, nejde v USA nebo v Evropě. Ale přesto, Javier Milei ukázal, že je třeba mít politickou odvahu a pak to jde. Proto věřím, že i Elon Musk s Vivekem Ramaswamym mohou hodně dokázat.
Elon Musk v poslední době čelí kritice kvůli svým aktivitám ve světové politice, třeba aktivním vstupům do předvolební kampaně v Německu. Tamní politici jej obviňují ze zasahování do vnitropolitických záležitostí. Je Muskovo chování skutečně něčím „novým“, nebo totéž dělali podnikatelé spojení s americkou vládou už dříve, jen ne tak přímočaře a nahlas?
Argumentace těchto politiků je tak jasně účelová, že téměř nemá význam to zmiňovat. Všichni víme, a oni také, že kdyby, dejme tomu, George Soros nebo třeba Bill Gates podobně podpořil některou z mainstreamových německých stran, neřekli by ani popel a moudře by pokývali hlavami. Zlobením se na Elona Muska ukazují, že dobře vědí, že to, co zastává Elon Musk, Donald Trump a lídryně AfD, je pro lidi přirozené a že to chtějí. Kdyby si to nemysleli, bylo by jim to, koho a jak v Německu Elon Musk podporuje, ukradené.
Co vůbec mohou změny v USA znamenat pro budoucnost Evropské unie? Už zaznívají hlasy, že by se měla stát baštou liberální demokracie, která bude nadále lpět na politice, která v USA prohrála. Dokonce se hovoří o tom, že by do EU měla přesunout více svých aktivit skupina rodiny Sorosových, pro kterou nejspíš nyní v USA bude poněkud „horká půda“...
To záleží především na evropských politických lídrech, tedy na premiérech a, v prezidentských systémech, na prezidentech. Také Evropu letos nebo v nejbližších letech čeká řada zásadních parlamentních, případně prezidentských voleb. Nejblíže jsou ty německé. Rakousko možná bude mít premiéra z FPÖ. Uvidíme u nás. Jistého není nic, ale je slušná šance, že se vítr aspoň trochu obrátí směrem k národně konzervativnímu vidění politiky.
Může Česká republika očekávat, že po příštích volbách může dojít k podobným změnám jako v USA, nebo je zde pozice neziskového sektoru pevnější?
Unijní dotační tituly jsou v nemalé míře už rámcově nastaveny. Bude-li ale nová vláda cílevědomě chtít tok veřejných peněz od politických neziskovek odklonit, povede to i u nás k jejich oslabení. Vše je o politické odvaze to udělat. To samé platí pro dotace ze státního rozpočtu. Nicméně více než oslabení si od těchto kroků slibovat nemůžeme. Politické neziskovky čerpají v nemalé míře i soukromé zdroje, jejichž původ je většinou zastřený. Proto bychom potřebovali legislativu, jejímž účelem bude průhlednost financování politických neziskovek. Jako třeba v Maďarsku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Potřebujeme i u nás seškrtat veřejné výdaje?
autor: Jakub Vosáhlo
karelhrabě
