Rok 2020 je u konce. Jak byste ho shrnul?

Já bych ho shrnul v několika rovinách. Jedna rovina by byla samozřejmě epidemie koronaviru jako taková, která se k nám dostala. V dubnu začala opatření, v té první části byli občané ochotni leccos obětovat, aby se to vyřešilo, nicméně v září, kdy začala nějaká druhá vlna, tak lidé už opatření nechtějí dodržovat a chtějí zase normálně žít. Protože ekonomické následky – což je druhá rovina – jsou obrovské a bohužel v  březnu nikdo netušil, co to přinese České republice a jejím obyvatelům. A vidíme lidi, kteří i desítky let budovali privátní firmy, ať už restaurace, hotely nebo živnosti a současná opatření vlády celá odvětví úplně likvidují.

Bohužel bude následovat další věc, a to budou osobní bankroty, bankroty firem a navazující nezaměstnanost. Ta se může přiblížit klidně osmi, možná i deseti procentům. Co se týká dalších následků pro stát, vidíme je v deficitním rozpočtu. Lidé, kteří nemohou pracovat, nemohou vytvářet zisk a neodvádějí daně do státního rozpočtu. Rozpočet je kvůli tomu velmi deficitní a následky pro rozpočty obcí, měst a krajů budou vidět obrovským způsobem a bude docházet k čím dál většímu zadlužování České republiky.

Když to shrnu, tak se obávám, že firmy zanikají i z toho důvodu, že každý týden platí něco jiného a člověk si už není jistý, zda si druhý den nakoupí, zda si dojde k holiči, jestli může jít lyžovat na kopec, kde téměř nikdo není, protože tam není ubytování ani nic jiného. Majitelé vleků nevědí, zda mohou nastříkat sníh za několik stovek tisíc, aby jim nakonec neroztál bez jediného lyžaře. Vidím to opravdu pro celý segment turistického ruchu a zájmových aktivit velice špatně.