Rok 2020 je u konce. Jak byste ho shrnul?

Já bych ho shrnul v několika rovinách. Jedna rovina by byla samozřejmě epidemie koronaviru jako taková, která se k nám dostala. V dubnu začala opatření, v té první části byli občané ochotni leccos obětovat, aby se to vyřešilo, nicméně v září, kdy začala nějaká druhá vlna, tak lidé už opatření nechtějí dodržovat a chtějí zase normálně žít. Protože ekonomické následky – což je druhá rovina – jsou obrovské a bohužel v  březnu nikdo netušil, co to přinese České republice a jejím obyvatelům. A vidíme lidi, kteří i desítky let budovali privátní firmy, ať už restaurace, hotely nebo živnosti a současná opatření vlády celá odvětví úplně likvidují.

Bohužel bude následovat další věc, a to budou osobní bankroty, bankroty firem a navazující nezaměstnanost. Ta se může přiblížit klidně osmi, možná i deseti procentům. Co se týká dalších následků pro stát, vidíme je v deficitním rozpočtu. Lidé, kteří nemohou pracovat, nemohou vytvářet zisk a neodvádějí daně do státního rozpočtu. Rozpočet je kvůli tomu velmi deficitní a následky pro rozpočty obcí, měst a krajů budou vidět obrovským způsobem a bude docházet k čím dál většímu zadlužování České republiky.

Když to shrnu, tak se obávám, že firmy zanikají i z toho důvodu, že každý týden platí něco jiného a člověk si už není jistý, zda si druhý den nakoupí, zda si dojde k holiči, jestli může jít lyžovat na kopec, kde téměř nikdo není, protože tam není ubytování ani nic jiného. Majitelé vleků nevědí, zda mohou nastříkat sníh za několik stovek tisíc, aby jim nakonec neroztál bez jediného lyžaře. Vidím to opravdu pro celý segment turistického ruchu a zájmových aktivit velice špatně.

Další věc je, že nám tady vzniká generace dětí, které se učí distančně nebo se neučí vůbec a bude to mít velký vliv na jejich další život a jejich další vzdělávání.

Každopádně nyní platí další uzavření, jsou zavřené obchody, školy, gastronomická i kulturní zařízení, život se tedy znovu zastavil. Souhlasíte s takovým omezením?

Nemohu souhlasit, a to z několika důvodů. Nejsem ani epidemiolog, ani lékař, nicméně my tady posloucháme různé ministry, teď už máme třetího ministra zdravotnictví, zatímco já vidím řešení jinde. Vidím ho v ochraně 17 procent lidí, kteří patří do rizikové skupiny a zbytek – 83 procent bychom měli nechat fungovat a žít. Pan profesor doktor Jiří Beran, který je uznávaným světovým epidemiologem, má názor, že bychom měli chránit právě rizikové skupiny, pro něž vytvoříme maximální podmínky, aby se snížily následky, tedy i úmrtnost na covid a zbytek nechme žít.

Znamená to, že vláda nemá vaši důvěru? Nevěříte, že má situaci pod kontrolou?

Nemám důvěru v opatření, protože si myslím, že vláda mnohdy ustupuje lobbistickým tlakům. Podle toho, jak rozhoduje otevírat a zavírat různé obchody s tím, že velké obchody mohou být otevřené a malé nemohou, ustupuje lobbistickým tlakům farmaceutických firem.

Právě při prodloužení nouzového stavu se diskutuje o svobodě a právech, která jsou v nouzovém stavu omezena, a s tím se sbíhá diskuse, zda se vše vrátí do původního stavu, až bude koronavirus pod kontrolou. Vrátí se vše do dřívější podoby nebo lidé stejně o nějaká práva a svobody přijdou?

Práva a svoboda musí být zachovány a pod rouškou jakési infekce nebo čehokoliv jiného není možné je brát lidem. Je to možné pouze dočasně v zájmu toho, než člověk pozná, o co se jedná. Jsou státy, které to zvládají i bez drakonických opatření s tím, že nemají větší počet mrtvých než v jiných letech. Já věřím tomu, že se nám práva vrátí, a pokud ne, tak musíme bojovat, aby se nám vrátila. Není možné pod záminkou jakési nákazy, která u mnoha lidí nemá v podstatě ani příznaky, lidem omezovat práva.