Židovskou obec v Praze čekají v prosinci volby jejího vedení. Zaslechl jsem, že se chystáte kandidovat. Je to tak? A jde o kandidaturu na předsedu obce nebo na člena vedení?

Ano, jde o kandidaturu reprezentace. Židovskou obec vede orgán zvaný reprezentace, která si zvolí ze svého středu představenstvo a předsedu. Já jsem byl částí členské základny vyzván k tomu, abych se pustil do kandidatury. Dlouhodobě jsem byl v opozici a kritizoval. Jen kritizovat je snadné, tak jsem si řekl, že do toho půjdu touto cestou. Kandiduji tedy do reprezentace volené na čtyři roky a dále se uvidí podle výsledků voleb.

Co vás ke kandidatuře přesvědčilo? Jde o nějaké specifické důvody, nebo byste se jen rád více veřejně angažoval?

Důležitý pro obec je první dojem. V současné době je bohužel situace dlouhodobě ustrnulá a je potřeba obec celkově oživit. Chtěl bych se postarat o kompletní zatraktivnění obce v očích jak osob v ní dlouhodobě působících, tak nově příchozích a zároveň i většinové populace občanů naší republiky. Židovská kultura k dějinám jak Prahy, tak republiky historicky neodmyslitelně patří a měla by ožít. Rozhodně máme co nabídnout a přál bych si, aby to u nás fungovalo tak výborně jako v sousedním Polsku, kde vzniklo komunitní centrum otevřené pro všechny a mají rekordní návštěvnost místních i turistů. Něco podobného by slušelo i Praze.

Jsou v současné době nějaké konkrétní záležitosti, o kterých už nyní víte, že byste je v případě svého zvolení změnil?

V oblasti židovského města se denně pohybuji přes 30 let. Bavím se jak s nejvyššími hodnostáři, tak s úplně obyčejnými lidmi, prostě s každým, kdo se se mnou dá do řeči. Od lidí toho člověk hodně zaslechne, tudíž i spousta myšlenek, se kterými do voleb jdu, nejsou jen moje nápady, ale nápady lidí, kteří jsou členy obce. Obec tvoří její členové, a tudíž bych chtěl být tím, kdo by komunikoval nápady a potřeby jednotlivých lidí k vedení a naopak. Všichni ti lidé mi dali najevo, že by mě v této roli rádi viděli, a jejich důvěry si nesmírně vážím.

V Praze vás mnoho lidí zná dlouhodobě, ale mezi širší veřejností jste se proslavil, když jste pomocí důkazů zboural tvrzení konvičkovců, že po jejich falešném teroristickém útoku na Staroměstském náměstí nevypukla žádná panika. Pocítil jste důsledky té akce? Mluvilo se o tom, že se především izraelští turisté budou Prahy obávat…

Kauza s nešťastným falešným teroristickým útokem se propírala i ve světových médiích, ale naštěstí tam brzy utichla, tudíž to nedokázalo napáchat takové škody pro cestovní ruch. Každopádně bezprostřední dopad cítit byl, místní i turisté se ptali, co se děje a jestli je důvod k obavám. Vše se uklidnilo, kdybych měl z celé záležitosti vypíchnout něco pozitivního, pak to, že se potvrdilo, že jsme národem Švejků.

Jaké byly reakce vašeho okolí na rozhodnutí, že budete do vedení obce kandidovat?

Co se týká dopadu na můj osobní život, přišly mi reakce jak pozitivní, tak negativní. Někteří lidé mi nadávali, jiní, které jsem předtím nikdy neviděl, mi třeba nabídli slevu ve svém obchodě, kde jsem zrovna náhodou nakupoval. S tím, že to vyvolá vlnu zájmu, jsem musel počítat. Co mě ale nejvíce zklamalo, byla reakce některých současných představitelů naší obce.