Na začátek: Vaše hodnocení, co považujete za naprosto zásadní, co se týká postupu bojů na Ukrajině? Mimochodem, začala ukrajinská ofenzíva? 

Myslím si, že je bez debaty, že ofenzíva skutečně začala. Je to zcela zřejmé. Je také potřeba říct, že má několik částí a fází a že ta první začala před několika týdny. Záleží na tom, jak se na celou operaci díváme, zda z užšího hlediska, nebo ze širšího. Pokud z užšího hlediska, to znamená vyšší intenzita bojů, pak lze říct, že operace skutečně začala v maximální intenzitě.

Jak hodnotíte postup?

Zatím je ještě pořád hodně brzy. Podle některých informací na vedlejších směrech, což je Bachmut a Doněck, se sice ukrajinské armádě daří částečně postupovat, pravděpodobně Rusové mají poměrně hodně dobře připravenou obranu a postup výrazně zpomalují.

Co se týká hlavního směru, o kterém se velmi často mluví, směr Záporoží na Krym, zatím se podařilo Ukrajincům prolomit obranu na dvou místech. Ovšem vzhledem k nedostatku informací těžko můžeme vyhodnotit, do jaké míry je to pravda, nebo ne. Rusové sice potvrdili průlom, na druhé straně okamžitě informovali o tom, že se postup podařilo zastavit. Myslím si, že je ještě na hodnocení, jak se skutečně protiofenzíva v hlavním směru odvíjí, pořád brzy.

Ale je zřejmé, že úspěch, který zaznamenala ukrajinská armáda loni na podzim, se v současné době pravděpodobně nezopakuje.            

Rusové a Ukrajinci se navzájem obviňují ze zničení přehrady Kachovka. Co všechno vlastně víme? Do jaké míry v daný okamžik můžeme hodnotit a dělat soudy?

Můžeme provést některé logické závěry. První závěr je, že přehrada Kachovka byla pod kontrolou ruských vojsk.

Žádné informace o tom, že by vnikla nějaká skupina ukrajinských vojáků speciálních sil a podobně, kteří by si museli možnost položit výbušniny nějakým způsobem vybojovat, jsme nezaznamenali. Vysvětlení, že Ukrajinci provedli úder jednou raketou z raketometu, což způsobilo katastrofu, je nerealizovatelné vzhledem k tomu, že nemůže mít tak destruktivní účinnost.

Na druhou stranu se objevují informace, že výbuch šel pravděpodobně zevnitř, což ukazuje na to, že muselo jít o iniciaci dobře připravenou a promyšlenou cestou. Zaznamenal jsem hovor, že údajně došlo neopatrností ruských pyrotechniků k odpálení nálože, což si myslím, že je absolutně nepodstatné vzhledem k tomu, že Rusové přehradu odpálit chtěli.

O tom, že byla odpálena pravděpodobně zcela úmyslně svědčí, že byla odpálena v době, kdy začala ofenzíva, o které jsme před chvílí mluvili. Bylo potřeba, aby se území zaplavilo a aby nemohlo být využito vojsky ukrajinské armády na jih od přehrady Nová Kachovka včetně chersonského směru.     

„V současnosti nemůžeme s určitostí říci, co se stalo.“ To je odpověď mluvčího Národní bezpečnostní rady USA Johna Kirbyho na tiskovce v Bílém domě na otázku, kdo přehradu zničil. Mohou skutečně Američané nevědět? A pokud ano, o čem to vypovídá?

Myslím si, že přesně, co se stalo a jak, se dozvíme, až skončí válka a bude možné vyslechnout jednotlivé aktéry, pokud přežijí, pochopitelně. Ale bude možnost vše prověřit přímo na místě, kde k výbuchu došlo, o jaké trhaviny se jedná. Američané jsou poměrně řekněme zdrženliví, i když logika, o které jsme se před chvílí bavili, ukazuje z 99 % na ruskou stranu. Ale myslím si, že je to skutečně diplomatická zdrženlivost.  

Skupina zemí NATO by mohla vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud členské státy na blížícím se summitu ve Vilniusu neposkytnou Kyjevu hmatatelné bezpečnostní záruky. To řekl někdejší generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen listu The Guardian. Co říkáte na postup, vyslat vojáky NATO na Ukrajinu?

Pan Rasmussen se trochu spletl a přehnal své statementy. Samozřejmě, že by se tak mohlo stát, že se jeden nebo několik suverénních států nezávisle na tom, jaké je rozhodnutí Severoatlantické aliance rozhodnou, že pošlou své vojáky na území Ukrajiny.

Znamenalo by to, že se státy dostanou do nepřátelského vztahu s Ruskem a mohly by být následně terčem útoků ať už raketových, leteckých, případně i jinak napadnuty, a nezáleží na tom, jak by byly daleko od ruského území. Vidíme, co se stalo například u nás ve Vrběticích, kde také de facto ruské komando provedlo útok na vrbětický sklad.

Celá situace by se pak dostala do opačného gardu. Pak by byla otázka, do jaké míry by se uplatňoval článek pět Washingtonské smlouvy. Pan Rasmussen to řekl, ale asi nedomyslel veškeré dopady, které by rozhodnutí mělo, ostatně řada státníků už se k tomu vyjádřila v negativním slova smyslu.

Takže, si myslíte, že nedojde na zásah „koalice ochotných“?

Pokud se ještě bavíme o vysílání vojáků, myslíme tím bojové útvary. Samozřejmě, že instruktoři mohou na Ukrajině fungovat, ale ne jako přímí účastníci bojů.

Přinese summit zásadní zlom? Co očekávat od červencového summitu ve Vilniusu?

Samozřejmě se bude deklarovat maximální možná podpora Ukrajině. To si myslím, že je bez jakýchkoli diskusí. Že se státy vyjádří nejen slovně, ale že zároveň potvrdí i další pomoc Ukrajině, ať finanční, tak materiální. Je potřeba také vidět, že i my máme určité limity a ty je velmi těžké překonat. To bude pravděpodobně jeden z velkých problémů do budoucnosti.

Co se týká ukrajinského členství v Severoatlantické alianci, myslím si, že summit řekne – ano, Ukrajina má právo vstoupit do Severoatlantické aliance, ale za určitých podmínek. Podmínky musí být dodrženy stejně tak jako u všech ostatních států, které vstupovaly do Severoatlantické aliance. Mimo jiné, ta úplně hlavní podmínka je, že musí být ukončen konflikt a Ukrajina musí mít vyřešeny vztahy nejen s Ruskem, ale i s jinými státy. Momentálně ukazuji na poměrně napjatý vztah mezi Ukrajinou a Maďarskem. To bude nezbytně nutné vyřešit.

Říci, že ve Vilniusu bude přizvána Ukrajina do Severoatlantické aliance s tím, že do Aliance vstoupí tak, jak několikrát deklaroval a požadoval prezident Zelenskyj, to podle mého názoru nebude pravda.           

Do jaké míry je ale nutné Ukrajincům co nejrychleji nabídnout cestu ke členství, aby se zabránilo eskalaci konfliktu?

Za prvé, summit ve Vilniusu může ukázat cestu. Může nastartovat proces přístupu. Znovu říkám, vlastní vstup do Severoatlantické aliance, to znamená i práva a povinnosti, které takový stát má, a zase se vracím ke článku pět, který je asi nejdůležitější z mého pohledu –, se může odehrát v okamžiku, kdy bude na Ukrajině vyřešen celý konflikt a vztahy, které Ukrajina dnes nemá vyřešeny. Nemusí to být jen z její viny. Válka na východní Ukrajině, ruská agrese, není přímý problém Ukrajiny. Ale jednoduše, musí se to vyřešit! Až se to vyřeší, může dojít k finálnímu kroku, tedy ke vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance.   

USA poskytnou Ukrajině aktuálně vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard dolarů zaměřenou především na protivzdušnou obranu, oznámil Pentagon. Zahrnuje dělostřeleckou munici či raketové systémy naváděné laserem. Kryjí USA dostatečně potřeby, které Ukrajina má?

Spojené státy americké dlouhodobě Ukrajinu podporují nejmodernějšími zbraněmi, které mohou na Ukrajinu poslat. V poslední době dokonce souhlasily s předáváním letadel F-16. Jde jen o pokračování toho, co už USA několikrát deklarovaly, že budou pokračovat v podpoře Ukrajiny i nadále.

Ukrajina potřebuje protiletadlové raketové systémy, které ochrání nejenom bojovou sestavu a hlavní města, ale větší území než do současné doby. To se týká zároveň i munice, které je velký nedostatek. Bude potřeba i technický personál. Jedná se o to, co Spojené státy americké slíbily, a měli bychom kvitovat s radostí, že se podpora od USA nezmenšuje.   

Rusko oznámilo, že začne s rozmísťováním jaderných zbraní v Bělorusku hned po dokončení stavby jejich skladu 7. až 8. července. I tato informace zazněla v médiích. O čem to svědčí? 

Předně, je to samozřejmě hrozba a provokace, kterou Rusové používají, a nic, co bychom neznali. Co je nového? Že došlo k podpisu smlouvy mezi Ruskem a Běloruskem o rozmístění těchto jaderných zbraní.

Zároveň je potřeba připomenout, že zpravidla Rusové a dříve Sověti své jaderné zbraně do takto připravených skladů přepravovali až v době, kdy měly být použity. Je úplná otázka, zda jaderné zbraně skutečně budou uskladněny přímo v Bělorusku. Stoprocentně se vždycky uvádí, že budou pod kontrolou Ruska. Řekli to i Rusové několikrát. Bělorusové budou mít prostředky, které budou moct přepravovat jaderné zbraně v případném konfliktu, který Lukašenko pořád zmiňuje, ale fakticky je nebudou mít v rukou. To by byl další krok v nějaké možné eskalaci války. Ale to by byla pravděpodobně válka velkého rozsahu a tu si skutečně nikdo nepřeje. Nepřejí si to ani Rusové ani Bělorusové.

Určitě si především Rusové uvědomují, že použití jaderných zbraní by bylo překročení rubikonu, který by pravděpodobně znamenal pro Rusko pád do hluboké krize, která by vznikla mezi Ruskem i jeho současnými podporovateli. Myslím si, že si to Rusové uvědomují. Nehledě na to, že by USA zrealizovaly hrozbu, kterou vyřkly asi před rokem.