Od té doby, co pár týdnů po březnovém nástupu koronaviru v Česku lidem otrnulo, je Babišova vláda od nich terčem kritiky za cokoli, co jim připadá jako omezující. Když se ale podíváme k západním sousedům, tak po schůzce kancléřky Angely Merkelové s premiéry jednotlivých spolkových zemí bylo oznámeno, že za porušení povinnosti nosit roušku bude v Německu hrozit pokuta nejméně 50 eur a až do konce roku bude prodloužen zákaz velkých akcí. Jsou němečtí politici se svými rozhodnutími úplně vedle, nebo jen česká vláda nemá odvahu pohrozit pokutou 1300 korun coby ekvivalentem německé pokuty?

Tak co se divíme, když teď už snad všichni rozumní lidé, co si nesedí na uších, očích a mozku, vědí, že další vlna socialismu přichází tentokrát ze západu? Je už načase přestat se na země západně od nás dívat tak, jak jsme se na ně dívali v 90. letech, tedy jako na oázu svobody, a každý člověk s pudem sebezáchovy by si měl připustit, že nesvoboda nyní přichází z nového směru. Celá ta záležitost s koronavirem je jedna velká nafouknutá bublina, kvůli které zbytečně umírají jiní lidé – onkologičtí pacienti, lidé s CHOPN a další a další.

A z téhle hysterie se, bohužel, čím dál víc stává nechutný byznys, protože není daleko doba, kdy bude lidem hromadně vnucována – málo klinicky testovaná – vakcína s dosud nedostatečně prozkoumanými vedlejšími účinky, a bude jim vyhrožováno, že když ten a onen si nenechá vakcínu píchnout, nebude moci vykonávat to a onu práci, případně nebude smět navštěvovat tu a onu akci. A v tom už jsou samozřejmě velké peníze. Takže to by tak scházelo, aby se hysterie ještě drobátko nepodpořila!

Jen tak mimochodem – pozoruji velmi zajímavou věc. Kolem mne je mnoho velmi racionálních lid, kteří vynikají schopností skvělého kritického myšlení, kdykoliv přijde na jejich obor: právo, zahraniční politiku, ekonomiku a podobně. Ale jakmile se setkají s problémem, který nějak souvisí se zdravotnictvím a zdravím, jako by se jim zatemnil mozek, přestávají být tohoto kritického myšlení schopní. Vysvětluji si to tím, že mnoha lidem jsou některé věci ze zdravotnictví nepříjemné, například se jim ekluje představa krve, nebo se o své zdraví bojí, a tak nad ním raději nepřemýšlejí, protože pak by mohli „vymyslet“ nějakou nepříjemnou pravdu, nebo jsou zkrátka medicínští analfabeti, a tak spoléhají na to, že když nějaký lékař vystudoval medicínu, musí mu to „přeci“ logicky pálit, a proto je na jeho úsudek spoleh… Zkrátka ať tak či onak, tito velmi inteligentní, vzdělaní a logicky myslící lidé se často stávají poněkud „nesvéprávnými“, nelogickými a emotivními v jakýchkoli medicínských otázkách. To je moje pozorování. A to pak vede k tomu, že kolem koronaviru bylo možno vybudovat takový alarmistický megaprůmysl.

Ministerstvo práce připravilo novelu o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, Pracovníci by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila, vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Jak prospěšné pro ekonomiku jsou tyto snahy bránit propouštění a držet nízkou nezaměstnanost?

Není to vůbec nic dobrého navzdory všeobecnému opačnému přesvědčení. Má to hned několik rovin.

Tak především tímto způsobem se jen v lidech pěstuje veskrze socialistická, chybná, až zločinná představa, že mají nárok na něco za nic. V tomto případě mají nárok na peníze za to, že zůstanou doma a nebudou pracovat. To prostě není pravda. Ve vesmíru jaksi neplatí, že následek vznikne bez příčiny. Neboli peníze se nevyprodukují bez práce.

Za druhé zločinná je tato logika i v jiném ohledu. Opět se nabízí paralela s parazitem, který si zabíjí svého hostitele: Totiž zdaníme lidi, kteří poctivě pracují. Tyto peníze stát formou výpalného zkonfiskuje. V dalším kroku stát vybídne firmy, aby se nezbavovaly lidí, pro které nemají práci. A v posledním kroku stát tyhle lidi, kteří sedí doma, zaplatí z peněz, které sebral těm, kdo pracují. Neboli platící lidé si vydržují své nepracující. A tito nepracující nemají ani co by za nehet vlezlo nějaké motivace, aby si hledali jinou práci, ve které by mzdu dostávali za to, že opravdu pracují.

Za třetí tímto způsobem se při životě uměle drží firmy, kterým se říká zombie: Tedy firmy přežívající jen díky státní podpoře nebo nepřirozeně nízkým úrokovým sazbám. Tyhle nesmyslně přežívající firmy v sobě vážou pracovní síly, toho času sedící na kurzarbeitu, takže chybí pracovní síla pro opravdu funkční, dynamické firmy, které by mohly ekonomiku táhnout. V podstatě se zakonzervovává archaická struktura ekonomiky. Postupně se z evropské ekonomiky stává nefunkční, nekonkurenceschopný kolos typu bývalého RVHP.

V USA je pracovní trh mnohem pružnější, nic jako kurzarbeit tu neexistuje – a taky jsme viděli, že na jaře prudce nezaměstnanost vylétla a teď už klesá. Na rozdíl od Evropy, kde naopak postupně pořád roste a ještě nedosáhla vrcholu. A v době, kdy USA už porostou, EU v některých oblastech – jako právě trh práce – ještě ani nedosáhla dna!

Před sobotním odletem na Tchaj-wan prohlásil předseda Senátu, že jeho cesta pomůže restartovat českou ekonomiku. Je takové očekávání reálné díky tomu, že má Tchaj-wan čtvrtou nejinovativnější ekonomiku na světě, nebo si něco takového od žádné podobné akce politiků slibovat nelze?

Je to legrační megalomanství. Víc k tomu nemám. Aspoň by si pan předseda mohl vymyslet nějaký méně trapně znějící důvod.