Jaké události na domácí politické scéně byly podle vás v roce 2016 klíčové?

Mohl bych zalistovat ve svých záznamech a jmenovat, co se stalo den po dni, ale neudělám to. Zaujalo mě, jak události měnily názor, postoje, atmosféru, obraz naší společnosti. Díky příznivému vývoji ekonomiky – snad i přičiněním vládní politiky – už dlouho nepamatujeme tak nízkou nezaměstnanost, růst mezd, po letech zaznamená závěrečný státní účet patrně přebytek.

Naproti tomu atmosféra ve společnosti houstne. Prohlubuje se konflikt mezi stoupenci a odpůrci přijímání migrantů – vnímám ho dokonce jako názorový konflikt Prahy a regionů. Podobné příkopy mezi sebou vykopali stoupenci a odpůrci prezidenta Zemana. Oba tábory se častují nevybíravými nadávkami. Přičiněním neobjektivních médií převažuje v oficiálním veřejném prostoru názor těch, kteří patří mezi zastánce migrantů, kteří nemají rádi Zemana – vžilo se pro ně pojmenování „pražská kavárna“. Každý, kdo má jiný názor, je u nich xenofob, islamofob, populista. Kdo se přizná k vlastenectví, dostane nálepku fašouna anebo nácka. Pod povrchem, v hlubinách společenského mínění, to ale vře. Atmosféru bych přirovnal k přetopenému kotli, který dřív anebo později exploduje.

Je u nás skutečně ohrožena demokracie tandemem Babiš–Zeman a staneme se satelitem Ruska nebo Číny? Nebo není u nás naopak ohrožena demokracie vměšováním Bruselu, Berlína a Washingtonu?

Já o žádném tandemu Babiš–Zeman nevím. Vidím to spíš tak, že schopní lidé se dokáží domluvit a neschopným ujíždí vlak. Proto propadají hysterii. A šíří nesmyslné teorie. Opravdu, nevidím důvod, proč bychom se vedle toho, že vzhlížíme k Západu, nepoohlédli také jiným směrem – jestli bychom tam nezískali zajímavé zakázky, prospěšnou spolupráci. Vadí mi, jak je Rusku snad na věky věků přidělena nálepka agresivního komunistického impéria. Vážení, v Rusku mají stejný tržní systém jako u nás. Kapitalismus je tam mnohem tvrdší.

To samé platí o Číně, která si uchovává folklorní – komunistické vedení země. Je to podobný princip, jako některé konstituční monarchie v západní Evropě. Proti Číně i Rusku se často vytahuje karta s nedodržováním lidských práv. A jak je to s lidskými právy u přátel našich velkých partnerů? Jak je to v Saúdské Arábii, v Turecku, anebo jak je to dokonce s dodržováním zásad Všeobecné deklarace lidských práv na americké základně Guantánamo? Co se týká vměšování USA, tady vidím určitou naději ve zvolení Donalda Trumpa. Vměšování Bruselu jsme si sami vykoledovali přistoupením k Lisabonské smlouvě. I tento nedemokratický instrument má ale klauzuli o vypovězení.

Jaké věci považujete za klíčové v zahraničí?

Tvrdošíjný postoj Angely Merkelové k migraci, neschopnost Evropské unie čelit migrační krizi, první příznaky občanské války ve Francii – to jsou negativa. Opět musím zopakovat – naději vidím ve zvolení Donalda Trumpa. Ne, to není naivní očekávání spasitele. To je jedna z posledních možností, jak vyřešit globální rozpory pokojnější cestou. Když to nevyjde, bude malér. Pro obě eventuality ale platí, že bude nutné vzít osud naší země do vlastních rukou. Nespoléhejme se na strýčka Sama. Strýček Váňa také není žádné terno.