Jednou z vašich hlavních priorit byl rozvoj průmyslové zóny. Její stavbu loni schválila vláda. Kdy budou moci přijít noví investoři? A jednáte aktuálně s některými?

Realizace „Strategické průmyslové zóny Přerov-Bochoř“ je plně v kompetenci vlády ČR. Definitivní rozhodnutí vláda přijme podle mého názoru do konce června letošního roku. Je velice pravděpodobné, že investorem zóny bude Olomoucký kraj – za spolupráce města Přerova. Potenciál zóny je podmíněn principiálně dostavbou dálnice D1. Nezávisle na strategické zóně se město Přerov dohodlo s developerem Panattoni o vybudování průmyslové zóny „Staré rybníky“ pro investory Ardon a Olympus – a další. Myslím, že Přerov v následujících pěti až deseti letech čeká rozvoj a prosperita.

Věříte, že vláda dostojí i svému závazku urychleně dostavit dálnici? Jaké množství pozemků je třeba ještě vykoupit, aby se mohlo začít i se stavbou scházejícího úseku Přerov – Říkovice?

Ano, věřit a vědět. Podle posledních informací úsek dálnice D1 Lipník n/B – Přerov bude uveden do provozu v první polovině roku 2019. Stavba části Říkovice – Přerov bude zahájena podle potvrzení ŘSD Brno v březnu roku 2018. Ještě před dvěma roky jsme o této realitě v Přerově jen snili.

Celkový rozvoj města je běh na dlouhou trať. Vy sám kritizujete krátkodobé cíle a investice, které jsou ihned vidět. Máte tak představu, co pro Přerov udělat z dlouhodobého hlediska? Jaká je vaše vize města za dest až dvacet let?

Zbavit se nepotřebného majetku. Opravit chodníky, místní komunikace, které jsou dlouhodobě podfinancované, až v havarijním stavu. Věnovat pozornost dopravě v klidu, hledat možnosti parkování pod zemí či v parkovacích domech. Soustředit se na budování systému „chytrého města“, zaměřit se na úspory energií ve veřejném prostoru. Vybudovat důstojnou a zároveň originální stavbu městské knihovny. A za dvacet let mít v Přerově konečně radnici, sídlo magistrátu. A přitom dokonalost v řízení města – to je zvládnout i provozní „maličkosti“.

Čtyřicet a půl milionu korun zaplatila přerovská radnice za hotel Strojař.  Víte již, jak jej zužitkujete? A nešlo vzniku ubytovny předejít jinak než odkupem?

Otázka je to spekulativní. Historie Strojaře je „jedinečná“. Město Přerov budovu koupilo od Přerovských strojíren již před mnoha lety za 18 milionů korun. Pak hotelový dům nesmyslně minulá garnitura směnila s armádou za domy, které město nemohlo upotřebit. Ano, hotel jsme znovu nabyli úplatně do vlastnictví. A nejen proto, abychom čelili spekulantům s ubytováním. Dům je použitelný na bydlení, celé území kolem je cenné. Myslím, že vyhlášená urbanisticko-architektonická soutěž, jejíž podmínky se dopracovávají, přinese jistotu dobře investovaných prostředků k rozvoji Přerova. Hledáme i dotační tituly.  

Jak se stavíte k petici proti vodnímu lyžování na Laguně v Přerově? 

Míním, že území přerovské Laguny unese i tuto aktivitu. Je to jen otázka tolerance a pochopení a také nastavení pravidel. Mluvit o klidu je účelové. Laguna a její okolí jsou již nyní, bez vodního lyžování, vystaveny hluku ze skateparku, každý rok se tu jezdí závody dračích lodí, v okolí je bikrosová trať, konají se zde každoročně cyklistické závody dětí a mládeže. Myslím, že Laguna se od svého vzniku tradičně vžila jako soužití klidu – procházek a „neklidu“ – běžných lidských sportovních i zábavních aktivit. Vždyť se tam hraje volejbal, nohejbal. Aktivní zábava – to byl původní záměr, když byla Laguna budována.