Zástupci církví navrhli ukončit činnost expertní komise, která se měla zabývat případnou změnou církevních restitucí. Církve totiž nepřistoupily na žádné z výhrad, které k zákonu měly ČSSD i ANO. Přesto církve vyzvaly vládu, aby s nimi zahájila oficiální jednání o modelu další vzájemné spolupráce mezi státem a církvemi. Jak tento fakt chápete?

Ten model spolupráce může vyústit až v konkordát. Slovensko už smlouvu se Svatou stolicí podepsalo v roce 2000 poté, když ji schválila i Národní rada SR. V roce 2003 Slovensko ratifikovalo i doplňkovou smlouvu o katolické výchově a vzdělávání, která už nepodléhala schválení parlamentem. Školství na Slovensku je tedy pod přímým vlivem katolické církve, ačkoliv finance poskytuje téměř výhradně stát. Na všech státních základních a středních školách je povinně volitelným předmětem katolické náboženství a náboženská výchova podle osnov, které schvaluje Konference biskupů Slovenska a vyučující musí mít církevní pověření. Nejvyšší soud SR sice konstatoval, že tato smlouva zemi zavazuje k podřízenosti Vatikánu v oblasti výchovy a vzdělání a nadřazuje církevní právo nad právo suverénního státu, nicméně tyto připomínky nebyly akceptovány. Smlouva byla ratifikována a je jednostranně nevypověditelná. Znamená ústup od občanských principů a koliduje s ústavou.

U nás navrhoval smlouvu s Vatikánem někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda, ale sněmovnou to neprošlo. Nicméně zákon o tzv. církevních restitucích ten konkordát téměř nahrazuje, protože je logické, že kdo má velké majetky, má i moc. Myslím, že T. G. Masaryk by žasl nad tímto vývojem.

Vedoucí vyjednávacího týmu Alena Gajdůšková z ČSSD pohrozila, že by se církvím mohly zdanit finanční náhrady, které dostávají za nevydaný majetek, s čímž ale církve nesouhlasí. Kardinál Dominik Duka dokonce řekl, že danit se může příjem a nikoliv odškodnění, protože na to není zákon a pohrozil Ústavním soudem. Co říkáte na tento přístup církví?

V tomto rozsahu se nejedná o odškodnění. Nelze mluvit o vyrovnání státu s církvemi, ale spíš o shrbení se státu před církví. Jde přece především o římskokatolickou církev, ty další jsou přibrány ke kořisti jen kvůli alibi. Kardinál Duka vyhrožuje Ústavním soudem, protože má v dobré paměti jeho verdikt z loňského června. Tehdy Ústavní soud zamítl žaloby proti obsahu i způsobu přijetí zákona o tzv. církevních restitucích. Pouze čtyři stateční soudci měli jiný názor, ale byli přehlasováni. Byla jsem v soudní síni, když se ten nález četl a spolu se mnou asi dvacet dalších občanů, kteří přijeli ze všech koutů republiky. Tehdy začínaly povodně, seděli jsme doslova jak zmoklé slepice v tom honosném sále, a nevěřili, že tohle je možné. Nevydrželi jsme tu potupu až do konce a když jsme vyšli do deštivé noci, čekali na nás brněnští občané s deštníky a ptali se: Co teď budeme dělat? Komu ještě můžeme věřit? Řekla jsem jim, že musíme věřit sami sobě a že každý zákon se dá zrušit.

ČSSD před volbami slibovala nápravu, mluvila o referendu a dnes má za koaličního partnera lidovce. Snaží se řečněním tu hru protahovat, ale to je jen taktika. Sociální demokraté snad vůbec nečtou debaty na internetu a doufají, že tohle téma časem nějak vyhnije. Jakoby nechápali, že každý národ je stavba, která se buduje staletí. Rozšiřovat okna v tom „národním domě“ je přínosné, ale když se krumpáč rozmáchne proti nosné zdi, která nese klenbu, pak je to demolice. A národ, jako každý živý organismus, má své obranné reflexy. Mluvit o zdaňování finančních náhrad je směšné, když se vydávají pole a lesy! Celkem to bude plocha zhruba v rozloze jednoho kraje.

• TÉMA: Miliardy pro církve

Senátorka Gajdůšková k tomu sice připustila, že případná změna zákona o majetkovém vyrovnání by s sebou nesla rizika vážných sporů a to kvůli tomu, že stát s církvemi uzavřel také restituční smlouvy, které se bez jejich vůle nedají změnit. Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by ale prý šlo prosadit i navzdory církvím, například přijetím nového zákona. Souhlasíte s tím?

Pokud takový návrh zákona o zdanění náhrad bude sněmovna projednávat, předkladatelem (zpravodajem) asi bude ministr financí. On sice působí jako Spejbl, ale umí si spočítat, jak to v jeho prospěch ovlivní další volby. A ČSSD pak nebude na počítání hlasů svých voličů už ani potřebovat kalkulačku. Jak prosté, Watsone...

Církve v úterý uvedly, že souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu. Stačí tento příslib církví?

Stát se ovšem toho dohledu vzdal už více než před dvaceti lety. Proto voršilky mohly prodat hospodářskou budovu Národního divadla, kterou získaly „omylem“ federálních legislativců. Sliby o finančním auditu a zveřejňování toho, jak církev hospodaří s majetky, které vzešly z lupu, jsou stejně pokrytecké jako sliby zloděje, že do ukradeného auta občas vezme stopaře. Nebo, že na ukradeném pozemku bude pěstovat výhradně biopotraviny. Uvědomme si také, že veškerý majetek římskokatolické církve podle kanonického práva spadá pod Svatou stolici, takže o prodeji lesů a polí bude rozhodovat Vatikán. Papež František je sice sympatický lidumil a zdá se, že chce být i reformátor církve, věřím, že své skvělé promluvy si píše sám, ale pochybuji, že má dost objektivních informací o legitimnosti nároků katolické církve v České republice. Dopis, který jsme mu v této souvislosti napsali, znehodnotil kardinál Duka vysvětlením, že jsme jen hrstkou postkomunistů a že nás národ nepodporuje. Říká se, že lež má krátké nohy, jenže pod sutanou to není vidět... Spoléhat na papeže a jeho neomylnost tedy k nápravě asi nepovede. Ten svinčík si musíme uklidit my sami.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce prý po nezdaru expertní komise pokračovat v diskusi na vládní úrovni. Kabinetu na příští schůzi proto navrhne vznik vládního týmu, jenž by měl ve vyjednávání, které by mělo církve přimět k ústupkům, pokračovat. Sobotka si údajně umí představit, že finanční náhrady by mohly být zdaněny i bez dohody s církvemi...

Ale to je skutečně směšně málo! Všimněte si, že Nečasova vláda padla i kvůli tomuto nemravnému zákonu a způsobu jeho schvalování ve sněmovně. No a tato nová vláda se chce udržet tím, že něco (možná) zdaní. Taková kosmetická drobnost sice může vrátit „pár korun“ do státní kasy, ale pozemky církev povětšinou dostane a může je dál prodávat. Český stát do toho nebude mít co mluvit. Všechna naše trestní oznámení, ve kterých jsme upozorňovali, že může dojít k porušení územní celistvosti státu, byla odložena jako nedůvodná. Ale i to, co bylo odloženo, se může jednou zvednout a znovu prošetřit.

Ráda bych ale na dálku pozdravila a pochválila ty aktivní občany a statečné státní úředníky, díky kterým byly některé pozemky a nemovitosti, jejichž vydání církev požadovala, ponechány ve vlastnictví státu. Jsou to první vlaštovky. A jak víme, vlaštovky svým nízkým letem signalizují blížící se bouři. Církev tvrdí, že je věčná, ale to nezaručuje, že česká trpělivost s ní bude nekonečná.