Široké paletě lidí s různými zdravotními problémy, které zvyšují riziko průběhu nemoci covid-19, z kvantitativního hlediska dominují podle vyjádření docenta Martina Balíka pro deník Právo velmi obézní jedinci s vysokým tlakem a cukrovkou. Lze takovou skupinu lidí, kterou by bylo třeba nejnutněji naočkovat, přesně vymezit a dá se odhadnout, jak velká by tato skupina byla?

Pan docent Balík má naprostou pravdu v tom, že se jedná o docela homogenní skupinu osob, která je ohrožena těžším průběhem nemoci. Já bych jen k těm znakům, co uvedl, doplnil ještě věk nad 65 let a také ischemickou chorobu srdeční. Z uvedeného vyplývá, že pokud má jedinec všechny tyto rizikové znaky, onemocnění u něj nebude s největší pravděpodobností probíhat lehce. Jde tedy o kombinaci věk nad 65 let plus cukrovka plus obezita plus ischemická choroba srdeční anebo hypertenze. Přednostní očkování této skupiny by přineslo snížení hospitalizací a úmrtí. Podle mého odhadu osob, které mají všechny uvedené rizikové znaky, je v populaci několik desítek tisíc.

Lékaři začínají upozorňovat na těžší reakce po druhé dávce očkování u těch, kteří už nemoc covid-19 prodělali. První dávka vakcíny je pro ně vlastně druhá, protože tou první byl pro ně už předtím kontakt s koronavirem. Jak je třeba v takových případech postupovat? Má ta druhá dávka vůbec smysl a není naopak škodlivá či dokonce ohrožující?

Novější výzkumy ukazují, že osobám, které onemocnění prodělaly, stačí aplikovat jednu dávku vakcíny a výsledná imunitní odpověď je vyšší než po dvou dávkách vakcíny u osob, které onemocnění neprodělaly. To je očekávatelné a tyto výsledky by měly změnit přístup k očkování osob, které onemocnění prodělaly. U nás se umožňuje očkování již za týden po prodělaném onemocnění. Já bych osobně doporučoval všem, kteří onemocnění prodělali a chtějí se nechat očkovat, aby vyčkali alespoň tři měsíce a poté si nechali aplikovat jednu dávku vakcíny. Aplikace dvou dávek vakcíny není sice škodlivá, ale dle výzkumů je zbytečná.

Premiér Andrej Babiš navštívil Srbsko, kde získával informace o očkování ruskou vakcínou Sputnik V a látkou čínské společnosti Sinopharm. Ani jednu z nich ale zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Co si myslíte o jejich možném uplatnění v Česku, ale i o krajní variantě očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura?

Určitě bych nedoporučoval očkování žádnou vakcínou proti žádnému infekčnímu onemocnění, která není registrována Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Pro každý nový lékový přípravek včetně vakcín platí, že se musí centrálně registrovat u této agentury.