Koncept Průmyslu 4.0 jako označení trendu digitalizace ekonomiky a s ní související automatizace výroby a změn na trhu práce vychází z high-tech strategie německé vlády, která byla představena v roce 2013 na veletrhu v Hannoveru. Jaké nejvýznamnější změny za těch téměř pět let čtvrtá průmyslová revoluce přinesla?

Průmysl 4.0 je nesmírně zajímavá systémová koncepce. Sice začala již v roce 2013, ale dlužno říct, že se rozvíjí jako systémový komplex více linií. Není to pouze otázka kognitivních robotů, ale je to především otázka nových speciálních materiálů s novými vlastnostmi, je to otázka senzorických systémů, informačních toků, informačních úložišť, umělé inteligence a také technologie tzv. moudrých technologií Smart. Vtip je v tom, že i když toto vzniklo jako skupina izolovaných technických revolucí, v současné době se to projevuje jako celostní systémový přístup, jako propojování jednotlivých důsledků. Používáme tedy nové materiály v nových technologiích, řešíme problém individualistické produkce, efektivně přistupujeme k otázce recyklace a vztahu k životnímu prostředí a v konečném důsledku nám umělá inteligence dovoluje analyzovat všechny souvislosti změny produkce, spotřeby, recyklace a tak dále. Ten systém se postupně rozvíjí do komplexního celostního řešení všech problémů.

Ve které oblasti postupují změny vyvolané čtvrtou průmyslovou revolucí nejrychleji?

Nejdál je v tom automobilový průmysl, který vzhledem ke svému charakteru, produkci a všemu ostatnímu je možná nejlepším polygonem. Samozřejmě se čtvrtá průmyslová revoluce projevuje také v oblasti zdravotnictví, mám na mysli některé projekty firmy Siemens, v automobilové dopravě a tak dále. Ale podstatou je propojování jednotlivých částí technologických změn do univerzální podoby nové společnosti. A musím otevřeně říct, že i když to z pohledu laika vypadá jako pomalý proces, ve skutečnosti jednotlivé modelové podniky a nasazení technologií včetně technologie takzvaného virtuálního podniku postupují nesmírně rychlým tempem. A podle prognóz, které provedli někteří odborníci v Německu nebo ve Spojených státech, to vypadá tak, že příští dekáda bude dekádou radikálních změn v produkci, spotřebě, recyklaci, komunikaci se zákazníkem, recyklaci v oblasti materiálu a také nesmírně důležitou změnou v oblasti filozofie financování těchto projektů.

Co je na změně v oblasti filozofie financování nejzásadnější?

Ty velké giganty, jako je Siemens, Volkswagen a další, vytvářejí značné finanční zdroje právě pro financování tohoto celostního přístupu a některé nové továrny už postupují v tomto konceptu. Zatím to vypadá jako plíživá změna, ale jsou to drobné potůčky, které se slévají do rychlého proudu klíčových změn ve všech oblastech života, protože kromě konceptu Průmyslu 4.0 musíme také zvažovat systémovou změnu technologií S.M.A.R.T. Máme Smart Cities, Smart Education, Smart Health, Smart Security, Smart Transport, Smart Public Relations a tak dále. A tohle vytváří nesmírně zajímavý tok, který se postupně proplétá a vytváří předpoklady pro celostní změnu.

Důsledkem digitalizace ekonomiky se tedy nezmění jen oblast průmyslu. Jak se změny způsobené čtvrtou průmyslovou revolucí promítnou do vzdělání a pracovního trhu?

Ukazuje se, že revoluci lze provést i ve vzdělávání, protože se objevily některé projekty, které umožňují programování modelového přístupu například spojením a propojením genetiky, umělé inteligence, architektury lidského myšlení a některých dalších oblastí. A dokonce tyhle způsoby propojování se už učí studenti na základní a střední škole. Čili je to změna obsahu přípravy. Není klíčovou otázkou, jestli bude výuka trvat deset, nebo patnáct let, ale klíčová je změna pochopit architekturu souvislostí a informace, které nám poskytuje net tak, abychom byli schopni vložit informace do této architektury souvislostí.

K jakým kvalitativním změnám bude docházet v pracovním procesu?

Nepůjde pouze o nahrazení dělníka kognitivním robotem a podobně, ale hlavní bude, že by člověk měl začít uvažovat kreativním způsobem myšlení. To, že kreativně propojí informace různých vědních oborů, zvládne interdisciplinaritu, prokáže kreativní myšlení, schopnost vidět souvislosti, se stává předpokladem pro to, aby byl úspěšný na pracovním trhu. Například v informacích a v IT technologiích nebude klíčem programování, ale propojení vědních disciplín a takzvané kreativní posuzování toku informací. To kreativní posuzování znamená, že jste schopen vložit tyhle informace například do zdravotnictví. Začíná to senzorickým systémem pro zjišťování zdravotního stavu těla, pak následuje způsob analýzy příčin nemoci, potom způsob navrhování nejoptimálnějšího způsobu léčby, ne vždy to musí být například chirurgický zásah. Pak dojde na definování možného adaptačního procesu organismu na navrhovanou léčbu a nakonec je to celostní přístup například v oblasti léků. Čili pesonalizovaná medicínská soustava znamená přistupovat k pacientovi ne jako ke statisticky průměrnému subjektu, ale k individualizované podobě, protože už známe zvláštnosti jeho organismu a všechny jeho danosti, které jsou specifické.

Průmysl 4.0 tedy naplno otevírá prostor pro individuální přístup k pacientovi, klientovi nebo spotřebiteli?

Jestliže doteď byla hlavní bariérou nemožnost zpracovat obrovské množství informací o všech subjektech, nové způsoby ze systému Big Data dovolují zpracovávat tahle obrovská množství informací a individualizovat produkci, přístup ke studentovi nebo přístup k pacientovi. Tenhle systém přístupu digitální ekonomiky a digitální společnosti umožňuje individualizovat služby, vzdělávání, zdravotnictví, dopravu i všechno ostatní. A právě proto, že můžeme individualizovat, odstraňujeme nadbytečnou produkci. Jedna z věcí, kterou například přináší robotická revoluce, je odstranění zbytečné produkce, která se neprodá. To bude znamenat největší objem úspor.

Vracím se k postavení člověka na pracovním trhu. Jaké nároky na něj bude rozvoj digitalizace a automatizace klást především?

Lidé musí být kreativní, musí být schopni pracovat s informacemi, ale hlavně jejich nervová soustava musí být plastická. Musí to být neustálé kreování schopností myšlení a zařazení sebe sama do společnosti. Protože jestliže ten proces dynamických změn je tak rychlý, jak to vypadá, tak to znamená, že to zasáhne každého z nás. Hlavní problém vzdělávání nebude ve vzdělávání dětí a studentů, ale v tom, že se budou muset všichni vzdělávat a učit, jak fungovat v nové digitální ekonomice a digitální společnosti. Protože jestli budete mít všechno na netu, všechno bude digitalizováno, tak musíte najít klíč k pochopení informací, které jsou v neustálém toku přes internet. A to je ta otázka kreativity, architektury souvislostí, pochopení významu jednotlivých informací a jejich selekce. To by mělo být předpokladem jak z hlediska výrobců, tak z hlediska spotřebitelů, protože hlavním faktorem produkce bude ústup od masové výroby k individualizované výrobě a hlavní způsob komunikace bude komunikace s příštím zákazníkem. Budete znát jeho předpoklady, zvláštnosti, libůstky, všechna jeho specifika. A na základě toho vyrobíte produkt speciálně pro něho. Díky technologiím bude levnější a vy budete mít věrného zákazníka. Dochází tam k obrovské psychologické a informační změně vztahu výrobce a zákazníka. Už to nebudou milionové série pro anonymního zákazníka, už to bude to, čemu říkáme personalizovaná ekonomika.