ParlamentníListy.cz
» Aréna » Rozhovory » Profesor z pražského IKEMu: Ve španělských nemocnicích je situace strašlivá. Popíšu to. V jedné z nich pracuje moje dcera... A vy, co nadáváte na Unii...
Profesor z pražského IKEMu: Ve španělských nemocnicích je situace strašlivá. Popíšu to. V jedné z nich pracuje moje dcera... A vy, co nadáváte na Unii...
28.03.2020 4:45 | Zprávy
ROZHOVOR „Předpovídala se katastrofa v méně rozvinutých, méně organizovaných zemích, jako je Indie, Indonésie, Afrika, ale také v uprchlických táborech. Zatím dochází k raketovému nárůstu v New Yorku. Je to proto, že je populace v méně postižených zemích mladší? Je zhýčkaná západní civilizace jaksi covidově specificky senzitivní? Hraje roli menší mikrobiální diverzita? Nebo zemřelí v exotických zemích nejsou na koronavirus vyšetřováni?“ pokládá otázky profesor medicíny a jeden z největších odborníků IKEMu Julius Špičák.
reklama
Pane profesore, veřejnost se děsí velkého nárůstu nemocných v posledních dnech. Je to jen důsledek většího množství testovaných lidí? A jaký očekáváte nárůst například v dubnu?
Předvídat je obtížné, obzvláště budoucnost. A zejména v tomto případě si věštby zakazuji.
Všimněme si, jak se liší názory odborníků a politiků, které samozřejmě nabrífovali opět odborníci, a jak politici s neuváženými prohlášeními pohořeli: Trump, Merkelová, Macron, van Leyenová… Zdá se mi, že cosi naznačí vývoj v příštích třech týdnech – pokud dojde k obratu, některá opatření se logicky zmírní a opět budeme čekat, pokud nikoliv…
Testování samozřejmě hraje zásadní roli – nakažených je jistě desetkrát více než stanovených diagnóz a podstatně ovlivňuje statistiky smrtnosti.
Sledování statistiky nakažených lidí je už každodenní povinností odborníků i běžných občanů. V posledních dnech k tomu přibývají i počty mrtvých. Prozatím všichni, kteří se dostali do statistik jako zemřelí na koronavirus, trpěli jinými vážnými chorobami. Je to správný přístup k informování o příčině smrti?
Myslím, že informace by se měly podávat konzistentně a způsobem, který není zavádějící. Denně počet infikovaných, počet hospitalizovaných, v těžkém stavu, u zemřelých věk a další diagnózy.
Nejhůře nákaza koronavirem zasáhla Itálii, která počtem mrtvých podle oficiálních čísel výrazně přesáhla Čínu. Být na místě ředitele velké italské nemocnice, co byste v této situaci dělal? Je možné vůbec něco ještě dělat, když to zašlo tak daleko?
Tlak na personál postižených nemocnic je nepředstavitelný. Doufám, že se nikdy nebudeme muset rozhodovat, zda péči poskytneme do 70 či 75 let, jak se tam reálně děje. Kontinuálně budu bojovat proti mýtům a dezinformacím, a zde si myslím, že mám jakési oprávnění – troufám si doložit, že opravdu znám svět. Češi se rádi vyjadřují k zahraničí stereotypně s neoprávněnými odsudky: Jedni jsou líní, další šmelináři, třetí hloupí, EU selhala…
Není pravda, že zdravotnictví na severu Itálie je jako ve třetím světě. Zdravotní stav italské populace je plus mínus jako v celé Evropě, svědčí pro to i vysoký počet seniorů. Měli se dobře, proto se dožili. Každá země má tolik lůžek a ventilátorů, kolik potřebuje. Na epidemiologickou katastrofu nemůže být připravena, stejně jako třeba na zemětřesení.
Jak by svět vypadal, kdyby proti koronaviru nikdo nezasahoval a fungoval by zde tzv. britský přístup o „kolektivní imunitě“?
Svět je široký pojem. Zatím se však zdá, že z naprosto nevysvětlitelných důvodů se epidemie vyvíjí regionálně specificky. Vysoká smrtnost v konzervativním a vysoce rozvinutém Baskicku, nízká v nedalekém Portugalsku. Exponenciální nárůst smrtnosti v Itálii a ve Španělsku, kontinuální v Iránu.
Předpovídala se katastrofa v méně rozvinutých, méně organizovaných zemích, jako je Indie, Indonésie, Afrika, ale také v uprchlických táborech – ale zatím dochází k raketovému nárůstu v New Yorku. Je to proto, že je populace v méně postižených zemích mladší? Je zhýčkaná západní civilizace jaksi covidově specificky senzitivní? Hraje roli menší mikrobiální diverzita? Nebo zemřelí v exotických zemích nejsou na koronavirus vyšetřováni?
V tuto chvíli se zdá, že si některé země budou moci volnější přístup dovolit – Švédsko či Taiwan. Automaticky to ovšem nefunguje – myslím Británii.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Líbil se Vám tento článek?
Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
131-981500247/0100
QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Pravda je, že doba jde dopředu a lidé ve starším věku se mají problém ,,jít s dobou". Ale podle mě to bude problém i do budoucna, třeba pro dnešní 30. Za 30 let mohou řešit stejný problém jako senioři dnes, protože i když jsou třeba technologicky zdatnější než dnešní starší generace, tak za těch 30 ...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.