Jaká je nyní situace mezi zdravotníky za současné masivní vlny koronavirové pandemie? Co by zdravotním sestrám a jejich mužským kolegům nejvíce pomohlo ze strany veřejnosti a také od ministerstva zdravotnictví, aby ty každodenní stresy dokázaly lépe zvládat?

Současná situace, zvláště v nemocnicích a také na zdravotnických záchranných službách, není vůbec dobrá. České zdravotnictví bylo personálně poddimenzované už před rozšířením nemoci covid-19 a více než rok a půl vlekoucí se pandemie má na zdravotníky i na další zaměstnance obrovské dopady. V nemocnicích se denně mění pracoviště. Z dětských oddělení, ortopedie, rehabilitace a dalších pracovišť se z hodiny na hodinu stávají kovidové jednotky. Sestry, které pečovaly o děti nebo rehabilitovaly pacienty, nastupují k těžce nemocným a umírajícím. Část zdravotníků o pacienty v těžkém stavu nikdy nepečovala, neumí obsloužit přístroje na ARO, neví, jak polohovat a ošetřovat pacienta se spoustou hadiček na přístrojích.

Další kovidová oddělení ARO se vytvářejí z jednotek intenzivní péče, místo tří kvalifikovaných sester je tam jedna. Zátěž, fyzická i psychická, je tak obrovská. Dvanáctihodinové směny v oblecích, stres a obava z toho, kde uložím dalšího pacienta a jak zvládnu péči, když je nás málo, se podepisuje na fyzickém i psychickém stavu zdravotníků. K tomu všemu se znovu přidává velké množství přesčasů, sestry opět odpracují i 25 dvanáctihodinových směn za měsíc. Přesčasy jsou denním chlebem a nikdo už je nechce. Bohužel část zdravotníků je na nemocenské, na ošetřovném, na karanténách, čili bez přesčasů by zkolabovala péče ve většině nemocnic.

Část zdravotníků už tyto neustálé stresy nezvládá, zaznamenáváme výpovědi lidí, kteří nemohou dál. A k tomu druhá strana mince. Chybí pochopení, šíří se hoaxy, zvyšuje se agrese a útoky. Určitě by pomohlo zklidnění situace. Skupiny antivaxerů by si měly uvědomit, že zdravotníci dělají jen svoji práci. Propíchávání pneumatik, nadávky, verbální, ale i fyzická agrese vyžene zdravotníky z nemocnic. Kdo se postará o pacienty, kteří budou potřebovat péči po epidemii, když je nyní vyženou z nemocnic? Ve zdravotnictví bohužel platí pravidlo, že kdo jednou odejde, ten se nevrací. Ministerstvo zdravotnictví by mělo pomoci situaci zvládat, jak nemocnicím, tak zdravotníkům. Bohužel situace teď není optimální, chybí komunikace ohledně dalších úhrad zdravotní péče. V této extrémně vypjaté situaci Ministerstvo zdravotnictví z vyhlášky vypustilo úhrady na zvláštní příplatky za ošetřování pacientů s nemocí covid-19. Příštího ministra tak čeká hodně práce. Je třeba si uvědomit, že zdravotníci jsou lidé, nejsou stroje. Nechtějí mimořádné výhody, chtějí normální pracovní podmínky, klid na práci a pochopení.   

V posledních týdnech se zdravotníci stále častěji setkávají s agresivitou ze strany některých lidí. Co si myslíte, že je toho příčinou, vždyť naopak loni často zažívali „potlesk ve stoje“ od větší části veřejnosti? Jsou to verbální a někdy dokonce i fyzické útoky odpíračů očkování a protiepidemických opatření, nebo už také některým zdravotníkům někdy dochází trpělivost z neustálých stresů a potom dochází ke konfliktům?

Agresivní postoje mnoha pacientů a jejich příbuzných k pohodě určitě nepřispívají. Velká část lidí v těžkém zdravotním stavu není očkovaná, někteří pacienti nebo příbuzní i přes těžký stav pacientů popírají vědecké postupy. Agrese roste a často pak i vzrůstá beznaděj zdravotníků. Většina společnosti přitom není agresivní. Bohužel malé skupiny velmi často dokážou více než většina. Situace nemá racionální vysvětlení. Velmi často jde o pocity a o frustraci z celkového vývoje společnosti. Lidé se bojí budoucnosti, jsou nejistí a výsledkem je útok. Fenoménu změn chování se věnují už i sociologové a zdůvodnění se hledá těžko.