Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Jsou jeho rozhodnutí a pak i výsledek volby důležitými mezníky, které určí další fungování této země, nebo vzhledem k významu jeho funkce fakticky o nic nejde? Je rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Kandidatura Miloše Zemana je zajímavá pouze v tom ohledu, kdo budou vlastně jeho protikandidáti, kteří s největší pravděpodobností ovšem prohrají. Miloš Zeman je zaníceným eurofederalistou, mimo jiné vesele a bez sebemenšího odporu podepisuje zákony, které naši zemi čím dále více posunují k socialisticko-fašistické totalitě se všemi negativními důsledky, a do náruče čtvrté říše, která se nyní jmenuje Evropská unie a která vychází z nacistických tezí o „společné“ Evropě pod vedením Německa. Však se také mnozí přesvědčení nacisté podíleli na budování jejích základů a i prohlášení dnešních německých politiků toto naplňují. Zpět k našemu současnému prezidentovi. Je to jedna z nejodpornějších postav, které naše politika porodila, a proto si také tak notuje s Andrejem Babišem. Jsou vlastně jednou „krevní skupinou“. Uvedu něco málo ze Zemanova „premiérského“ období: MUS – Mostecká uhelná – i Švýcaři se „divili“ nad Zemanovou rolí, byty OKD – mohl vše zastavit, privatizace České spořitelny, „samopalová“ likvidace IPB, aféry Bamberg, Olovo, privatizace Metrostavu a mnoho dalších. U jedné privatizace bych se však pozastavil, a sice u privatizace Sevafarmy, asi to moc nikomu neříká, ale tím jsme se „zbavili“ producenta vakcín a očkování, které nyní musíme dovážet. Noty na tuhle taškařici tehdy psal Zemanův dvorní poradce Miroslav Šlouf a byla prodána za pouhopouhých 50 milionů… Obratem ruky se jenom na objektech této firmy vydělaly stovky milionů. To jenom pro osvěžení paměti.

Miloš Zeman pouze touží po moci a vypočítavě se přizpůsobuje dané situaci. Když bylo politicky vhodné a prospěšné pomáhat „uprchlíkům“, tak se dovezlo přes tisíc jedinců vyznávajících Alláha z bývalé Jugoslávie. I tehdy se zvedaly hlasy, které před tím varovaly. Dnes je situace ve společnosti s imigranty jiná, tak jsou i jeho vyjádření opačná. Miloš Zeman pouze nasává nálady obyvatel a potom je mezi ně opět vypouští, ovšem nevím, kterým koncem. Je to naprosto bezzásadový, starý, unavený, avšak nesmírně mstivý muž, zarytý eurofederalista a socialista. A velice dobře ví, že Evropské unii, tak jak ji známe, zvoní umíráček. Takže proč si po ní neplivnout a zapomenout, jak jsem ji zaníceně budoval. Její „vlajku“ však, jen tak pro sichr, na Hradě nestáhne. Co kdyby náhodou, že… Je potřeba také připomenout jeho zásadní odpor k privátnímu sektoru, který by nejraději jako správný centrální plánovač a levičák zničil a nahradil ho velkými korporacemi, kde by byli všichni zaměstnanci pod kontrolou a nehrozilo by, že by začala nějaká skupina jednat a žít samostatně mimo státní systém. K těm korporacím má jako socialista historickou slabost a všemožně je jako premiér finančně podporoval z kapes daňových poplatníků.

Vytvářel tak vědomě nerovné podnikatelské prostředí se všemi jeho důsledky. Dnes řešíme, proč mají lidé tak nízké platy a proč jsme vlastně jednou velkou montovnou. Zde máme jednoho z hlavních architektů dnešní bídy, který se ovšem k ničemu takovému již nehlásí. Je to špatný politik i prezident, který na jedné straně vrhá do prostoru silná, ovšem velice obecná prohlášení a na straně druhé podepisuje zákony, které tyto problémy ještě prohlubují. Je to socialista a dnešní problémy jsou způsobeny právě socialismem a budováním nikdy nevybudovatelného sociálního státu. Jeho snem byl ještě před několika málo lety jeho tvz. skandinávský model. Jak to například ve Švédsku a Norsku vypadá, vidíme dnes sami.

Bohužel výše zmíněná silácká prohlášení zabírají u poměrně velké části obyvatel, kteří si opět zvolí tradičně špatně a potom budou zase po hospodách bědovat, jací jsou ti politici „darebáci“, a vůbec jim nedojde, že je to pouze a jedině jejich problém a jejich bída.

V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti prospívá a v čem jí škodí? Radost nad vítězstvím Trumpa, vytěžování tématu migrace, šťouchance Merkelové a politikům EU, vyjádření nechuti nad Chovancovým „centrem proti propagandě“– témata, která teď prezident „hraje“ nejčastěji. Jak je úspěšný v každém jednom z nich?

O „prospívání“ bych nehovořil a radost z vítězství Trumpa má jenom proto, že se to nosí a velice dobře ví, že byl volen zrovna ne malým počtem pravicových voličů, kteří by mu nyní mohli chybět. Trump je střelec z úplně jiného těsta, který s levičáky všeho druhu v USA vyrazil dveře. Kdyby byl v Americe politicky činný Zeman, což si nedovedu představit, letěl by i on. Socialistický a obecně EUropský problém s imigranty je v tom, že se chovají jako zvířata a násilní nájezdníci, kdyby tomu bylo jinak, tak s jejich přítomností nemá sebemenší potíže, i kdyby to znamenalo likvidaci našich hodnot a rozpad našeho státu jako takového. Jako EUronadšenec a EUrofederalista s tím nemá nejmenší problém.

Socialisté, komunisté, nacisté a fašisté, aby se jim lépe vládlo, nebo přesněji aby vůbec mohli vládnout, musejí vždy zcela změnit společnost, její hodnotový a morální žebříček. To mají tyto levicové ideologie společné. Obvykle to ihned odneslo asi 10 % obyvatel přímo a ten zbytek nepřímo – šikany, regulace, daně, vyučování nesmyslů ve školách, kariérní postihy atd. Likvidace všeho svobodného, hlavně nezávislých lidí na státu – malých a středních podnikatelů, z těch jsou rovnou vyráběni zločinci. Důležitým „motivačním“ nástrojem je všeobecný strach, který je do společnosti pumpován ze všech stran. Jde hlavně o obavu z následků z nesplnění mnohdy buzeračních povinností vůči „státu“ a obavu „něco říct“. Centrum proti propagandě naráží na jeho „východní“ vztahy, takže proto ten nesouhlas. Jinak ve vztahu k EU by mu to vůbec nevadilo. Zde pouze dodám, že s Ruskem bychom měli mít normální vztahy a nikoliv ty, které nám diktují neomarxističtí pomatenci z EU. Ale nikoliv takové, které by narušovaly naši státní integritu a které se mnohdy schovávají pod označením „nadstandardní“.

U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – „lánský puč“, „kunda sem, kunda tam“– s lepšími, skokový růst důvěry zaznemanal po teroristickém útoku v Paříži (56, následně až 62 %), nyní se drží v pásmu 50–60 %. Kde má prostor na zlepšení, nebo se začíná „ohrávat“ a půjde dolů? Co za těmi čísly důvěry lze vlastně vidět? Když pomineme něco, co nelze předvídat, tak čím by si mohl důvěru udržet, či zvýšit?

Voličstvo tohoto pána na různé „kundy sem, anebo tam“ vůbec reagovat nebude, protože ho bere jako svého ochránce a páníčka, který hovoří jejich jazykem. Což není vůbec pravda a je to naopak likvidátor jejich životů a budoucnosti jejich dětí. Ono když někomu stačí prázdné fráze, tak je trajektorie vývoje společnosti zcela jasná.

Kauza Peroutka, což je evergreen. Mynářova bezpečnostní prověrka. Vydírání Jindřicha Forejta, podnikání Martina Nejedlého... Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit? A jak zhodnotit to, jak se k jednotlivým problémům z tohoto výčtu staví?

Většina Zemanových voličů netuší, kdo to byl Peroutka, navíc jim bylo „vysvětleno“, že obdivoval Hitlera, takže si zrovna s tímhle hlavu nelámou, zvláště pak když si přečtou, kdo jsou dnešní Peroutkovi příbuzní… Forejt je v jejich očích homosexuální feťák, tak přece není co zkoumat, a Mynářova prověrka nezajímá také nikoho. Je to muž jejich vzoru, tak je přece vše v pořádku, tak jaképak copak… Co se zdraví týká, tak je na tom zřejmě bledě a ani pózování na běžkách s holemi na sjezd v rukou na tom nic nezmění, obleva neobleva. V případě jeho druhého a velice pravděpodobného zvolení zřejmě budeme svědky dalšího jak fyzického, tak i psychického chátrání v přímém přenosu. Co se průšvihů týká, tak on sám je tím největším. Takže si nedovedu představit, co by na něj mohlo vypadnout ze skříně. Také nějaké podnikání Martina Nejedlého je jeho voličům šuma fuk, mnozí z nich ani nevědí, co to podnikání je. Takže toho bych se, být jím, také vůbec nebál.

Jak se mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Mimochodem, zaslouží si Česká televize pravidelnou kritiku od prezidenta?

Česká televize si zaslouží kritiku ze všech stran, ovšem pozor na to jakou. Neslyšel jsem Zemana láteřit na propagaci EU touto institucí, která je vlastně tím základním zdrojem dnešních problémů. To je potřeba zásadně rozlišovat. Neslyšel jsem, že by například Zeman podpořil bývalého prezidenta Klause v jeho nechuti a neochotě podepsat Lisabonskou smlouvu a jeho velmi rezervovaného přístupu k Evropské unii jako takové. Takže na ty „kritiky“ také opatrně. Pikantní na tom je, že je to vlastně spor neomarxistických EUrofederalistů.

Prezidentští kandidáti, kteří se hlásí nebo se o nich mluví: Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Drahoš, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera. Koho z nich se má Zeman obávat? Padla úvaha, že druhé kolo Zeman pravděpodobně vyhraje, ale může být vyřazen už v prvním kole. Co třeba kdyby přišel někdo „zemanovitější než Zeman“, třeba Kubera?

Nehodlám se bavit kromě Kubery o žádném z pánů. To je přehlídka klaunů, kteří by měli mít rozum a nic takového nedělat. Divím se ale Jiřímu Drahošovi, jestli má tohle zapotřebí. Jaroslav Kubera je proti Zemanovi těžký intelektuál, za kterým jsou vidět výsledky jeho práce, za prodeje nemovitostí Arabům, se kterými mnozí „takyvlastenci“ okamžitě vyrukují, vcelku nemůže, protože tak je postaven zákon o obcích. Pokud jde o soukromý majetek, dělat nemůže už vůbec nic, a co se obecního týká, tak také ne. Kdo ho kritizuje z tohoto úhlu, neví o tom vůbec nic a jenom opakuje hloupá hesla svých „partajfýrerů“. Vcelku bych s ním neměl problém a určitě by byl mnohem lepším prezidentem, než je ten současný. Uvidíme, možná se objeví i jiný zajímavý kandidát, protože Jaroslav Kubera je členem strany, která Andreje Babiše spoluzplodila.

Miloš Zeman se raduje, že má dobré vztahy s prezidentem Ruska a Číny a teď navíc i s prezidentem USA. Raduje se právem? Může návštěvu USA obrátit ve svůj triumf?

Vztahy USA s Ruskem se určitě změní, otázkou je jak, může se klidně stát, že se obě velmoci obrátí proti Číně, kterou ani jedna z nich nemá ráda. Říkat nic moc nebude, protože se ho nikdo na nic ptát nebude a ve vztahu k němu (Zemanovi) se také nic moc nestane. Co se Číny týká, my potřebujeme vyvážet a investovat tam, nikoliv naopak. To si mnoho lidí neuvědomuje, když jásá nad Zemanovými mezinárodními „úspěchy“.

Zeman, Babiš a ČSSD, politický trojúhelník. Potřebuje Babiš Zemana tak, aby ho podpořil a nestavěl svého kandidáta? Může si ČSSD dovolit nepostavit Zemana jako svého kandidáta? Skončí ČSSD takovým volebním průšvihem, že ji převezmou Zemanovi lidé?

Co ke vztahu Zemana k Andreji Babišovi? Vcelku jediné. Oba jsou stejní, patologicky touží po moci, nenávidí své kritiky a vadí jim svobodná společnost. Jednomu z ideologických důvodů (Zeman) a druhému z finančních (Babiš). Babiš, který navíc „státně“ podniká, ví, že se mu krátí čas, takže o to je jeho motivace větší. Co se Babiše týká, je velice smutné, že jsme tomuto ekonomickému imigrantovi poskytli takový prostor. Potěšující na tom však je, že je na konci své politické, možná i „podnikatelské“ cesty. Není totiž možné, aby se dostal tam, kam se dostal, bez pomoci politiků (zadarmo to asi nedělali), ti nyní již asi nejsou k dispozici, a proto musel jít do politiky sám. Jeho podnikání je totiž závislé na dotacích, daňových úlevách a jiných stimulech z peněz daňových poplatníků. Podle některých zpráv, kdyby toto neměl, tak se mu začne mnoho věcí hroutit a vystartují po něm banky, u kterých má obrovské úvěry. Oba se přímo podílejí na zdejším současném marasmu a prohlubují ho. Názory mají pouze účelové, bezzásadové, takže jakýkoliv komentář je zbytečný. Co u nich platí dnes, v žádném případě nemusí platit zítra. Miloš Zeman i Andrej Babiš jsou nedílnou součástí dnešního totalitního režimu. V případě Zemana je u nás on historicky jeho hlavním architektem. ČSSD skončí v průšvihu ze stejných důvodů jako ODS. Ovládli ji totiž korytáři a různí političtí „podnikatelé“. Část jejich voličů převezmou ANO, KSČM a SPD, nedá se od nich totiž očekávat nic mentálně náročnějšího.

Myslíte, že Zeman do další volby půjde?

Ať si dělá, co chce. Je to jeho problém. Zase na druhou stranu ho bude mít kdo nosit ze schodů a zvedat ze záchodu – ochranka. Vzhledem k tomu, jak jednoduché to bude mít, tak kandidovat bude. Zabránit by mu v tom mohl pouze závažný zdravotní problém.

Venkov má Zemana raději než město, ti starší spíš než ti mladší, ti chudší spíš než ti bohatší. Které skupiny spíše mohou „přemluvit“ ty druhé? Daří se lidem spíše čím dál hůř, nebo čím dál lépe, což jistě volbu prezidenta ovlivní? Jsou ti „zemanovští“ čím dál více naštvaní na EU, na bohaté, na muslimy... Nebo tyto pocity opadají?

Zemana mají rádi zaměstnanci, kteří nenávidí své chlebodárce, přece na ně pracují, a ti, kteří věří jeho prostoduchým postulátům, které jsou manipulativní a hlavně lživé – něco jiného totiž dělá a něco jiného říká. Mohli bychom se také bavit o lidech, kteří svým sousedům závidí i zlatý proužek na hrníčku. Přesně tyto totiž oslovuje. Budoucnost je právě díky těmto zcela jasně načrtnutá a nezbývá nic jiného, než ji ve zdraví a s co nejmenšími ztrátami přežít. Zeman nikoho před ničím nebrání, ba právě naopak, a Babiš zde chce vyrýžovat pomocí svých užitečných idiotů co nejvíce peněz a při té příležitosti si i „zavládnout“, to aby uspokojil své choré ego. To je asi vše, co se k výše uvedenému dá ve stručnosti napsat.