Když jsme s vámi vedli půlnoční rozhovor v minulém roce, uvedl jste, že většinou o víkendu večerní hodiny patří četbě na internetových serverech, až již jsou to témata sportu, zahraniční politiky a podobně. Vypadají pozdní večerní hodiny o prvním víkendu po Novém roce stejně?

Máme po sobotní krajské konferenci ČSSD Ústeckého kraje, takže jsem doma, dívám se s dětmi – které jsou dlouho vzhůru, protože to jsou noční ptáci – na televizi. Mezitím se dívám na servery, protože události kolem politiky mají takový spád, že bez toho, aby člověk sledoval internet průběžně, není schopen se v tom zorientovat. Dneska je internet větší zdroj informací než veřejnoprávní média v České republice.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Miroslava Kalouska (+ z 2.10.),  Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jefima Fištejna, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Karla Schwarzenberga (z 3.10.) + (ze 14.8.)  Petra Pitharta, Ivana Gabala, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Martina Bursíka (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), , Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9. + 8.12.) Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové (+ z 24. 10.)  Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského,  Františka Bublana,  Karla Hvížďaly, Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), Džamily Stehlíkové (21.11.) či Jana Vituly

Jelikož jste nyní v sobotu měli v Ústeckém kraji krajskou konferenci ČSSD, možná vám dnes uvízlo v hlavě pár myšlenek, týkajících se chystaného 38. sjezdu ČSSD, který se chystá na 13. - 14. března 2015. Jak vnímáte nyní situaci v ČSSD a co od sjezdu očekáváte? Změní se například nejvyšší posty ve vedení strany?

V kontextu vnímání toho, co se kolem nás odehrává v politice v České republice, ale i v zahraničí, se musí ČSSD zásadně zamyslet a udělat programově jasné a srozumitelné kroky pro to, aby na politické scéně obstála a byla hlavní levicovou politickou stranou, která oslovuje voliče. To bude podle mne základní úkol sjezdu. Pokud se díváme na personálie, tak si myslím, že pozice premiéra a současného předsedy sociální demokracie Bohuslava Sobotky je v této chvíli neotřesitelná. Mohou být různé dílčí výhrady postojů nebo jeho způsobu politiky, ale zásadní chyby Bohuslav Sobotka neudělal. Takže v této chvíli tu není diskuze o tom, zda bude či nebude nadále ve vedení sociální demokracie. Naprosto jednoznačně podle mne obhájí na sjezdu svou pozici.

Otázkou mohou být místopředsedové…

Místopředsedové budou otázkou. To všechno se bude odvíjet od programového námětu. Sociální demokracie musí, tvrdím já a bez toho se neobjedeme, jasně a srozumitelně deklarovat svoje politické cíle, cíle levicové strany. Díval jsem se na to, jak se tím zabývali v Německu. Je málo, abychom lidem slibovali, že budeme dělat současnou politiku lépe než pravicové vlády. Musíme dělat svoji, levicovou politiku - a to je základní změna.

Jak a v čem?

Základní změnou je, že musíme usilovat o to, aby Česká republika v žebříčku minimální mzdy nebyla pod Slovinskem, Maltou, Portugalskem, Španělskem a Řeckem. Na sjezdu by ČSSD měla slíbit, že se s těmito zeměmi minimálně srovnáme. Dnes je to u nás zhruba 1,3 euro na hodinu, kdežto v těchto zemích se to pohybuje od 3 eur nahoru, takže máme co dohánět. Druhý cíl by mělo být, že ČSSD srovná sociální zákony tak, aby byly sociálně spravedlivé. Současné zákony, které jsou dědictvím vlád od roku 2006 do 2013, jsou sociálně nespravedlivé: Vydáváme ohromné prostředky nespravedlivě na lidi, kteří si je v tuto chvíli nezaslouží a je potřeba jim nabídnout práci. Sociální prostředky je potřeba spravedlivěji rozdělit mezi ty, kteří opravdu pomoc potřebují a současně si ji zaslouží. Například důchodci, kteří čtyřicet let pracovali. Nemohou živořit, když vedle nich lidé na sociálních dávkách jsou schopni vyžít daleko lépe než oni.

Vedle toho je třeba vybudovat a dát na srozuměnou, že hlavním cílem je zaměstnanost. V roce 2013 se ze státního systému vydalo na sociální dávky nouze 10 miliard korun a na veřejně prospěšné práce pouze asi 2,6 miliard korun. Přál bych si, abychom ta čísla otočili – abychom lidem, kteří jsou dlouhodobě bez práce, nabídli zaměstnání a tím východisko ve svém životním postavení, a nikoli dávky. Dále by ČSSD měla veřejnosti slíbit, že narovná exekuční zákon, který v této zemi nefunguje a z milionů lidí dělá otrok exekučního zákona a různých věřitelů, a definuje jasně, co je to lichva. Toto by měla být memoranda tohoto sjezdu. Veřejnost bude vědět, co to je ten ´fungující stát´, který jsme před volbami slibovali... Že také pomůžeme matkám samoživitelkám s dětmi. Musíme se postarat, aby tito lidé nežili na hranici bídy.

Jestli pětadvacet let od listopadu 89 je v České republice 1,5 milionu lidí s životní úrovní na hranici bídy – tedy, že jejich příjem je nižší, než 9600 korun -, tak je v této zemi něco špatně a nelze se s tím spokojit. Taková by měla být poselství sociální demokracie a úměrně tomu by měla vybrat osoby, které jsou schopny toto říci a naplnit. Budu se u místopředsedů rozhodovat podle toho, zda budou schopni naplnit levicový program a nebudou takovou tou levicí, která jen donekonečna diskutuje o multikulturním světě a právech menšin. Nechci jen diskutovat. Chci, aby se věci konaly.

Nastínil jste hodně dílčích problémů a témat. Většina z nich spadá rezortně pod ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou-Tominovou. V některých krajích se od ČSSD objevila mezi nominacemi – myslíte, že ona tu levicovou politiku dle vašeho popisu ztělesňuje a její pozice vzrostla? Že by třeba i její jméno mohlo být jedno z těch, které vymění některého ze současných místopředsedů ČSSD?

Může se to stát, ale musím od kandidátky slyšet jasně, že se s těmito názory ztotožňuje. Prostě Severní Čechy, Severní Morava a velká část naší republiky potřebuje, aby se dotyčné zákony zásadně změnily. Když ty věci bude schopná spolu s námi pojmenovat, určitě má náš hlas.

Na sjezdu se jistě budou řešit i témata, která se týkají vnitrostranických záležitostí ČSSD. Nedávno velký humbuk vyvolalo mimo jiné zrušení buňky ČSSD v Duchcově, jelikož utvořila koalici s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti. Vy nepodporujete spolupráci s DSSS ne. Myslíte, že by ČSSD toto měla mít formálně ukotvené v nějakém dokumentu, například podobně jako existuje Bohumínské usnesení, které zakazuje spolupráci s KSČM na vládní úrovni? Budou se tato témata rovněž podle vás probírat?

Je to téma, které se otevřít může – zda spolupracovat s tím či oním. Pokud konkrétně mluvíme o Duchcově, tak to je přeci důsledek a nikoli příčina, že veřejnost volí stranu, ke které se upíná a hledá východiska. Veřejnost je v tlaku těch špatných zákonů. Tlak přerůstá v xenofobní názor, který potom jde na povrch. Musíme změnit příčinu. Pokud o nespolupracích hovořit budeme – a já si nemyslím, že by ČSSD měla na jakékoliv úrovni spolupracovat kupříkladu s DSSS -, je vedle toho pro mě naprosto nepřijatelné, abychom spolupracovali s TOP09. Reprezentuje v této zemi cíle, které jsou mi naprosto vzdálené a patří mimo hranice naší republiky. Proto i TOP09 je pro mě těžko stravitelná politická strana. Musíme spolupracovat se stranami, které jsou blíž do středu. Ne s těmi, které jsou krajně pravicové nebo jsou jako TOP09.