Blíží se brexit. Jak se vám jeví současné tanečky kolem něj? Slyšíme, že pokud Británie odejde bez dohody, nastane tam chaos a podobně. Váš názor?

Nestane se nic, stejně jako při případném českém odchodu. Už teď jsme slyšeli o nejrůznějších dohodách Británie, navíc se podle řady ekonomů budou aplikovat příslušné články dohody o volném obchodu Světové obchodní organizace. Firmy, lidi a britské tradiční instituce si s tím v zájmu normálního života poradí. A nejenom britské. Výrobci belgických pralinek, francouzského vína, českého porcelánu nebo německých aut se prostě hodně rychle dohodnou a rozhodně se nebude jednat o katastrofu. Katastrofa to bude jen pro evropské byrokraty a ty, kdo jsou závislí na unijních dotacích.

Británie podepsala pobrexitovou dohodu se Švýcarskem o volném obchodu. Proč vázne podobná dohoda s EU?

Protože byrokrati Evropské unie chtějí trestat Brity za tu drzost, že využili možnosti podle článku 50 Lisabonské smlouvy a v referendu se rozhodli Evropskou unii opustit. Lidé, kteří jsou na Unii ekonomicky závislí, firmy, které se rozhodly britské penězovody využít například k dotacím automobilů, politici omezující střelné zbraně nebo zakazující třeba rybářům používání olůvek, prostě nemohou dopustit, aby se Brexit stal a byl úspěšný. Je to ohrožení jejich pohodlné existence. A tak mluví třeba o speciálním patře v pekle pro podporovatele Brexitu. A stejně jako u nás, v Británii roste pocit, že už bylo dost ponižování a vytváření občanů druhé kategorie. Proto roste napětí.

Kromě toho je fakt, že o odchodu Británie z EU teď vyjednávají na britské straně hlavně zastánci setrvání v Unii, například premiérka Theresa Mayová.

Je mi líto, ale reforma EU není možná, píšete ve svém posledním blogu. Ani případný úspěch euroskeptických stran v nadcházejících evropských volbách by podle vás s Unií nepohnul?

Hrozně bych si přál, aby se Evropská unie vrátila k základním čtyřem svobodám, s nimiž projekt začínal, ale to už je dnes téměř nepředstavitelné. Existuje tolik různých zájmů. Německu a Francii se daří pomocí dotací a pravidel eurozóny řídit větší část EU a nebudou se toho chtít vzdát. Je to jako ve známém britském seriálu: „Jistě, pane ministře“: snaživí úředníci udělají všechno pro to, aby se reforma nikdy nepovedla. Ale s případným odchodem zemí z EU nic nekončí, jen se prostě postaví jiná pravidla hry. Všechno je o dohodě a lidé a firmy mají tendenci se vždy raději dohodnout. Zkazit to můžou jen někteří politici.

Navíc je třeba ještě říci jednu důležitou věc: většina politiků tvářících se euroskepticky prostě oblbuje voliče. Třeba Tomio Okamura jako senátor za klub KDU-ČSL hlasoval pro žalobu na Václava Klause jako vlastizrádce kvůli tomu, že Václav Klaus odmítal mimo jiné podepsat nejrůznější evropské směrnice. Speciálně Okamura je takový podvodníček. Kdyby se dozvěděl, že může vydělat hlasy a peníze na migrantech, nastěhuje si je zítra klidně k sobě domů. A EU bude kritizovat, ale nikdy proti ní opravdu nezvedl hlas, raději žaloval prezidenta kvůli tomu, že nepoklonkoval Bruselu. To mi nedává naději, že by se dalo v Bruselu něco změnit. Když tam budou, přijmou jejich pravidla hry.