Summit G7 skončil fiaskem, když prezident Donald Trump stáhl podporu závěrečného prohlášení a odjel předčasně kvůli jednání se severokorejským Kim Čong-unem. Trump se se členy skupiny neshodl nejen v otázce amerických cel...

Fiaskem jak pro koho. Pro amerického prezidenta rozhodně ne. Zbytku G7 ukázal rozhodnou obhajobu amerických zájmů. Koneckonců obrana domácího ocelářského průmyslu byla jedním z Trumpových volebních slibů. Fiaskem ovšem summit G7 skončil pro zbytek účastníků, kteří znovu narazili na Trumpovu neoblomnost a znovu si uvědomili, že Trump je někdo zcela jiný než Obama nebo Clintonová.

Americký prezident prohlásil i to, že by se jednání mělo znovu účastnit i Rusko, které bylo vyřazeno z původní G8 kvůli okupaci a následné anexi ukrajinského Krymu. Je to správné a co očekáváte, že bude následovat?

Hledání cest, jak postupně otevírat dveře k návratu Ruska z nesmyslné izolace, je prozíravou politikou. Rusko by se do G8 vrátit mělo. Vím, že mnozí budou křičet, že Rusům nelze odpustit Krym, ale možná by trocha vlastní upřímnosti Západu vůči sobě neuškodila. Byl to totiž Západ, kdo zcela nesmyslnou politikou vyhrotil situaci na Ukrajině, zahnal Ukrajince do situace zbytečného a všechny poškozujícího vyhrocení vztahů se svým sousedem. Fakticky to byl Západ, kdo vytvořil všechny předpoklady k tomu, aby si Rusko Krym připoutalo. Na dlouhá léta je to neměnný stav, jehož kořeny tkví ve zcela chybné politice západní diplomacie posledního desetiletí.

Změní něco aktuální roztržka USA a zbytku Západu ohledně obchodu?

Kéž by! Kanadský premiér by si měl uvědomit, že poštěkávat na Trumpa ohledně zvýšení cel na ocel a hliník a současně uvalit 270% cla na americké mléko a mléčné produkty dovážené do Kanady prostě není možné. A paní Merkelová a spol. jsou přece všechno možné než obhájci volného trhu. To jsou přece propagátoři a tvůrci nejrůznějších regulačních bariér. Kdyby se všichni tihle aktéři chytili za nos, uvědomili si, že hlavně oni mají tuny vlastního másla na svých politických hlavách, pak by ta tzv. roztržka byla začátkem ozdravného procesu, který celý uvadající Západ potřebuje jako sůl.

Je tato roztržka i výsledkem určité ideové neshody mezi Trumpem a evropskými vůdci (ale je třeba k nim přiřadit i kanadského premiéra)?

Ano, Trump sleduje reálpolitiku a na rozdíl od svých západních politických spojenců nemá potřebu své cíle balit do pokryteckých moralistních frází. Pro Trumpa je „America First“ a sledování americké prosperity hlavním cílem. Trump se cítí odpovědný za sliby té většině svých voličů, která jej zvolila. A v tom je ten hlavní rozdíl. Kdyby si Merkelová, Macron i Trudeau počínali stejně, možná by pochopili, že většina jejich občanů má jiné starosti než bojovat proti slunečnímu záření a zamýšlet se nad tím, zda se má muž takhle po ránu cítit být více ženou a naopak.

V posledních měsících jsme byli svědky zostřeného napětí mezi Západem a Ruskem. Je pro nás Rusko opravdu největší hrozbou?

Ne, Rusko pro nás největší hrozbou není. Největší hrozbou Západu si je dnes Západ sám tím, že vládu demokratické většiny nahradil vládou nejrůznějších menšin, většinou nikým nevolených, a proto také nikomu neodpovědných.

Už zhruba tři roky je důležitým politickým tématem nejen v České republice migrační krize. Češi odmítli kvóty. Nyní se však chystá Dublin IV. Vy jste k němu použil ostrá slova jako vražedná směrnice, která ve svých důsledcích katastrofálně ohrožuje budoucnost naší země. V čem spočívá její nebezpečí?

V žádném případě není možné dopustit, aby náš stát ztratil tak zásadní kompetenci, jakou je vlastní suverénní rozhodování o tom, kdo další bude vedle našich občanů žít na českém území. Není možné, aby o sousedovi, který může v budoucnu bydlet vedle vás na chodbě, rozhodovala jakási migrační agentura v Bruselu – ne vy a vámi zvolení, a tedy i vámi odvolatelní politikové.