Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula varoval, že pokud v roce 2020 nebude pokračovat růst mezd v obdobném tempu jako doposud, může to ohrozit ekonomiku. Sdílíte tyto obavy?

Je to přesně naopak. Podle Hospodářské komory má potenciál ohrozit českou ekonomiku zaslepený tlak odborů na umělé a plošné navyšování mezd, ať již v podobě přidávání ve veřejné sféře, nebo formou zvyšování minimální mzdy, a tím i na ni navázaných zaručených mezd. Pokud za růstem mezd budou stát výhradně tržní faktory, česká ekonomika se s tím přirozeně vypořádá.

Je reálné, aby letos mzdy rostly o 6-7 %, jak požadují odboráři?

Ano, podle poslední prognózy Hospodářské komory budou nominální mzdy růst tempem 6,2 %. Odboráři se tak vlamují do otevřených dveří. V letošním roce se ale růst mezd nebude týkat v podstatě všech firem, jak jsme to viděli např. v roce 2018. Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími, regiony i pozicemi se dále prohloubí. Místy bude docházet k propouštění i k bankrotům, na druhé straně ale v některých oborech a firmách bude růst mezd zaměstnanců vysoko nad průměrem. O to více nebezpečné je pro firmy plošné zvyšování bez ohledu na konkrétní situaci firmy tak, jak tlačí odbory a vláda.

Středula argumentuje tím, že spotřeba obyvatel dnes tvoří více než polovinu HDP. Můžeme tedy roztáčet kola ekonomiky zvýšenou spotřebou? Co by měl stát udělat?

Klasický multiplikační dopad z vyšší spotřeby na celkový růst může mírně krátkodobě fungovat. Ze středně a dlouhodobého hlediska však především záleží na tom, z jakého zdroje je spotřeba financována, zda jsou za ní úspěšné hospodářské výsledky firem a dobré rozpočtové hospodaření státu, anebo jen zadlužení firem či státu. Sám stát by měl především zlepšovat podnikatelské prostředí v ČR a fungovat jako odpovědný hospodář. Tím může stát přispívat k optimismu firem, který se následně propisuje do vyšších mezd jejich zaměstnanců.

Dobrým nástrojem, který by mohl stimulovat spotřebu rodin živnostníků, může být třeba rozumně nastavená jedna paušální daň. Zdá se, že vláda přece jen vyslyšela volání Hospodářské komory a požadavky malých i větších pravicových stran a konečně přichází s příslušnou novelou. Aby však zjednodušené placení daně a pojistného přineslo viditelnější ekonomický efekt, musela by být jedna paušální daň otevřena širokému okruhu živnostníků a malých podnikatelů. Dosavadní informace o návrhu ministryně financí ale vyvolávají dojem, že cílí jen na lidi, kteří si drobnou vedlejší aktivitou pouze přivydělávají.

Růst mezd často táhne veřejný sektor. Mělo by to tak být?

Hospodářská komora souhlasí s tím, že některé oblasti veřejného sektoru jsou materiálně i personálně podhodnocené - např. armáda, sociální služby, školství. Souhlasíme také s tím, aby bylo skutečně kvalitním a kvalifikovaným úředníkům přidáno. Klidně i o desítky tisíc korun. To se ale neslučuje s plošným zvyšováním platů.

Platy ve veřejném sektoru by se měly inspirovat mzdami v soukromém sektoru, ale ne jen dynamikou růstu, ale také například měřením kvality, produktivity a z toho plynoucími důsledky pro zaměstnance.

Navyšování platů by mělo mít přímou souvislost jak s individuálním výkonem každého zaměstnance, tak i výkonem konkrétního úseku státní správy. I ve veřejném sektoru je třeba se zabývat efektivitou a produktivitou práce a hledat způsoby jejího měření a od toho odvislého odměňování. A hlavně – ve vyspělých tržních ekonomikách je neobvyklé, když platy ve veřejném sektoru jsou vyšší než mzdy v sektoru soukromém.