Na ministerstvu vnitra od pondělí funguje centrum, které má bojovat s terorismem a dezinformacemi na internetu. Ve speciálním týmu je asi dvacet lidí, kteří budou spolupracovat se zpravodajskými službami, ministerstvem zahraničí a obrany. Vede se diskuse, zda je tento útvar zapotřebí. Například podle novináře Ondřeje Soukupa ano, protože jak říká: „Jsme skutečně v situaci, kterou jsme v posledních sto letech nezažili, kdy se nepravdivé informace šíří takovým způsobem, že pak ovlivňují i reálné výsledky voleb.“ Jak to vidíte vy?

Domnívám se, že tento útvar bude užitečný. Je dobré, když existuje tým, který monitoruje různé senzacechtivé informace. A pak upozorní na to, že je to podvod, nepravda.

Jak se rozliší hranice mezi svobodným šířením informací a dezinformací?

Tady není žádný problém, pokud jde o šíření informací. Toto centrum nemá možnost smazávat stránky či cenzurovat. Takže šíření informací včetně bohužel dezinformací bude stejné jako předtím. Ale bude upozorňovat na nepravdivé informace.

Někteří lidé však žijí v určitých bublinách, do nichž si pouštějí jen zprávy, které chtějí slyšet. Dají se tímto útvarem tyto bubliny narušit? Budou mu lidé věřit?

Pokud někdo chce žít v bublině, nikdo další nemá možnost ho z ní vytrhnout. Záleží na lidech, jestli chtějí naslouchat i jiným informacím než těm, na které jsou zvyklí, anebo ne. Jestli někdo bude chtít žít v bublině, tak mu v tom nikdo nezabrání. Situace s internetem je podobná té, jakou byl v 15. století objev knihtisku. Mnohé církevní i státní autority měly obavu, že to umožní publikovat různé nepravdy či matoucí informace. Což se nakonec stalo, ale za ta staletí se s tím lidé naučili žít. Existuje něco jako průměrná inteligence, která průměrně inteligentnímu člověku řekne, co jsou seriózní a neseriózní média. Časem se tohle stane i u internetu. Vyprofilují se stránky, které průměrně inteligentní člověk celkem racionálně odhadne jako důvěryhodné. A pak zase stránky bulvární nebo vyloženě nedůvěryhodné.

Útvar se jmenuje proti terorismu a dezinformacím. Nějaká propaganda islámských teroristů u nás, předpokládám, asi příliš rozšířená nebude, takže jde hlavně o Rusko, jak se o tom mluví?

V tomto momentu ano. Máte pravdu, že u nás v češtině příliš islamistické propagandy neexistuje. Pravděpodobně se to časem změní. Pokud ale budeme hodnotit současnou situaci po roce 2014 od ruské anexe Krymu, tak v češtině a obecně ve slovanských jazycích je největší objem propagandy ruské.

Ano. Ostatně v dubnu loňského roku jste uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, že Rusko proti nám vede válku mediální, propagandistickou a zpravodajskou, takže obrana proti němu má být mediální, informační a zpravodajská. Tato propaganda tu asi byla vždy. Je tedy rok 2014 mezníkem, od kdy je intenzivnější?

Přesně tak. Jak objem, tak intenzita se dramaticky zvýšily.

Nebude to ale spíše pro některé zprávy reklama? Já osobně žádné prokremelské weby nečtu a zprávy od nich se ke mně nedostanou, nebo o tom alespoň nevím. Takových lidí bude víc. A teď se o nich dozvědí. Neboli negativní reklama taky reklama...

Pro začátek ano. Že si někdo ze zvědavosti klikne na tyto stránky. Krátkodobě to bude reklama. Ale už v lidech zůstane pocit, když se na ně podívají, že toto by měli brát s rezervou. Toto nemusí být písmo svaté, čistá pravda. Musí k tomu přistupovat s velkou rezervovaností či dokonce až se skepsí.

V dubnovém rozhovoru jste též řekl, že pokud by ale první ruský voják překročil hranice některého z pobaltských států, že bychom měli prokremelské weby smazat. Vědí ale patřičné orgány, kdo je kdo? Trochu mám totiž pocit, že jako prokremelský je nálepkován například každý, kdo kritizuje Evropskou unii či evropské politické elity s tím, že tím prospívá Rusku. Není takovéto označování velice nepřesné?

Pokud je něco legitimním cílem kritiky, neměli bychom podléhat takovému reflexu a automaticky to vydávat za proruskou propagandu či aktivitu. Na každé společnosti, tedy i české nebo evropské, lze legitimně mnoho věcí kritizovat. Dokonce bych řekl, že až většinu. Tím se ale liší svobodná společnost od takové, jaká je třeba v Rusku. Která je pokud jde o mediální scénu polosvobodná. To znamená, že státní autority mantinely toho, co je legitimní diskurz, výrazně zúžily. Ne že by tam byla totální nesvoboda, jako to bylo za Sovětského svazu, ale ten prostor k diskusi je užší, než je u nás. To je něco, na co bychom měli být hrdí. Ne litovat toho, že jsou kritické hlasy, ale být rádi, že máme svobodu mít kritické hlasy.

Je ruská propaganda nejúčinnější? Protože určitou formu propagandy má v podstatě každý stát. A také nemusejí být vždycky všechny informace úplně pravdivé...

Jestli lepší, nevím. Určitě jsou lidé, na které je účinná. Nedokážu odhadnout, jaké je to procento populace. Je pravda, že každá země se snaží o nějakou sebeprezentaci v zahraničí. Každá země se snaží vypadat dobře. Například české ministerstvo zahraničí natočilo videoklip, ve kterém jsou fotky architektonických krás naší země, je tam i oslava hudby. Většinou země prezentují to, na co mohou být hrdé. Ale málokterá západní demokratická země ve své oficiální propagandě vyloženě lže. To znamená uvádí nepravdy, které jsou dohledatelné jako nepravdy. Myslím, že v tomto je Rusko nezápadní země. Ruské weby nemají problém uvádět nepravdy s tím, že kalkulují, že než se upozorní na to, že je to nepravda, tak už tato informace zapadne.

Další velmocí je Čína. Ta nemá takto agresivní propagandu jako Rusko?

Možná v okolních zemích kolem Číny, ale ne u nás. Jsme přece jenom dost daleko. U nás se Čína snaží prezentovat jako kulturní velmoc a jako hospodářská příležitost. Zamlčují, co je pro ně nepříjemné, a naopak prezentují to, co je lákavé.

Na závěr se zeptám zda nový útvar bude podle vás odhalovat dezinformace padni komu padni. Tedy nejen ze zmiňovaného Ruska, ale třeba i ze strany našich spojenců?

To je dobrá otázka na ministerstvo vnitra. Sám jsem zvědav, co na to řeknou. V podstatě by měli upozornit na jakoukoliv závažnou nepravdu z jakéhokoliv zdroje, která se šíří v česky psaném internetovém prostoru.