Vy jste svoji politickou dráhu začala u sociální demokracie, že?

Ano, je to tak. V roce 2002 za mnou přišla paní Báčová, která byla tehdy členkou ČSSD, a nabídla mi místo na jejich kandidátní listině za romskou komunitu. Tehdy jsem jí řekla, že jestli půjdu do voleb, tak rozhodně nebudu rozdělovat občany na Romy a bílé. Když půjdu, tak za všechny. Tehdy mě dali na sedmé místo, což jsem nějak neřešila. Byla jsem nezávislá a kandidovala jsem poprvé. I přesto jsem dostala skoro tisíc hlasů a přeskočila jsem tak jejich kandidáta. Oni mermomocí chtěli, abych vstoupila do jejich strany. Vyčítali mi: My jsme vám umožnili kandidovat na naší kandidátce, tak bychom byli rádi, kdybyste vstoupila do naší strany. Takhle je to poprvé, podruhé, potřetí...

Pak jsem tedy řekla, že ano, že to zkusím. Do strany jsem tedy vstoupila, ale bohužel moje představa o financování a projektech byla trochu jiná než jejich. Řekla bych, že poslední kapkou do pověstného poháru bylo hlasování o projektu „REVIS". Již na počátku po prostudování tohoto projektu jsem byla přesvědčena a na několika veřejných zastupitelstvech jsem upozorňovala, že projekt, který po ukončení zavazoval středisko REVIS být do tří let finančně soběstačné, je nereálný a po skončení projektu bude muset být neustále městem dotován. Stále jsem byla přesvědčována zastupiteli jak z ČSSD, tak z KSČM, že projekt je reálný a potřebný. Se svým názorem jsem zůstala osamocena bez jakékoliv podpory. Dnes mohu konstatovat s odstupem čtyř let, že jsem měla pravdu. Za poslední volební období byl REVIS dotován městem částkou více jak šest a půl milionu korun a nic nenasvědčuje tomu, že by byl splněn záměr projektu, a to být soběstačný finančně.

To bylo tím spouštěcím mechanismem, že jste řekla, že už v té straně nebudete?

Vadí mi, když mi někdo říká, jak mám hlasovat, co mám dělat... Jsem přeci natolik rozumná, samostatná a soběstačná, že vím, co mám dělat. Sice chápu, že když jsem v nějaké partaji, tak jsem musela souhlasit s jejich programem. Jenomže jsou situace, kdy musíte zvážit, zda pro danou věc zvednete ruku, abyste se za to v budoucnosti nemuseli stydět a lidé vám to nevyčítali. Musíte myslet na to, zdali je to ve prospěch města a občanů a ne pro nějaké lobbistické zájmy, které vyhovují pouze někomu. Tímto jsem jenom chtěla říci, že ne vždy jsem hlasovala s ČSSD. Když jsem viděla, že je to prostě špatně a po letech se to prokázalo, tak to bych sama před sebou, jako ekonom, vypadala jako blbec. A ještě k té sociální demokracii. Samozřejmě, že jsem vystupovala hodně proti takovým věcem, které se mi nelíbily, a věděla jsem, že je to špatné, že to bude mít negativní dopad pro město. To jim hrozně vadilo. Připravovala jsem pro ně horkou půdu, protože jsem se hodně ptala a oni na to nebyli zvyklí a připravení, tím se naše cesty začaly rozcházet. Až jednoho dne pan Macák (současný starosta Tachova a bývalý senátor za ČSSD - pozn. red.) řekl, „že nechápe, proč jsem v jejich straně", tak jsem na to odpověděla, že v jejich straně opravdu nemusím být. Přibližně po ročním členství jsem napsala dopis s tím, že své členství v ČSSD ukončuji.

Pak přišla ODS. To je ale trochu něco jiného - z levice do pravice, byť je to komunální politika. Tam vás nenutili hlasovat tak, jak chtěli oni?

Víte, než jsem dozrála k tomu, že vstoupím do ODS, tak to mělo také nějaký vývoj. Byla jsem zase nezávislá, což mě hodně vyhovovalo. Hlasovala jsem, jak jsem chtěla a podporovala jsem věci, které se mně líbily. V roce 2006 jsem kandidovala jako nezávislá do Zastupitelstva města Tachova a byla jsem zvolena. Do ODS jsem vstoupila až v roce 2008, což bylo přibližně asi pět let po ukončení členství v ČSSD. Nikdo mě nenutil, jak mám, či nemám hlasovat za ODS, spíše jsme se domlouvali, co podpoříme a proti čemu budeme vystupovat. Jenomže jsem hodně a velice tvrdě proti ČSSD a KSČM vystupovala, to se jim z počátku líbilo, ale po čase to některým začalo hodně vadit, tak mi to začali také vyčítat, místo toho, aby byli rádi, že za ně někdo vystupuje. Tak, jak jsem k předchozí otázce uvedla, připravovala jsem pro ně horkou půdu, protože jsem se hodně ptala a oni na to nebyli zvyklí, připravení...

Teď myslíte, že jsou? Nebo je to pořád stejné?

Ano, je, ale já tam nejsem. Ten systém tam vidím stejný, protože chodím na zastupitelstvo a vidím, že se nic nezměnilo. Ten tlak opozice, jako je v Tachově, kde sedí ODS, tak to je, jakoby tam nebyla. Ve většině případů bych očekávala, že ODS bude zastávat zcela jiný názor. Ono to tak splynulo, že jsem nevěděla, kdo je nalevo a kdo napravo. Když byl občas nějaký štěk, tak to bylo tak nenásilné a slabé, že to nic neřešilo a starosta na to s přehledem odpověděl.

Nepadá na vás, i z hlediska současného krajského zastupitelstva, určitá deprese? To, že máte nějaké připomínky a stejně jsou přehlasované?

Jsou přehlasované, ale... Jednou jsem namítla, že jim je to stejně jedno, že tady kolikrát něco říkáme a oni neposlouchají. Říkala jsem to hejtmanovi Šlajsovi a on, že ne, že poslouchají a že některé ty připomínky od nás berou vážně. To, že nás přehlasují, to tak je, protože je jich víc, ale vím, že některé připomínky jim přece nemůžou být jedno. Když vystoupím, tak je tam docela ticho, někteří se i pobaví a má to někdy docela radikální dopad. Takže jsou věci, které jim jedno nejsou, ale u některých jsou třeba už dopředu domluvení, jak budou hlasovat, a že to nezmění v tom okamžiku, kdy opoziční politik vystoupí a řekne něco tvrdého. A že by změnili v tu chvíli hlasování? To neudělají. Já do poslední chvíle, když tam přijdu, nevím, jak budu hlasovat. Třeba znám tu problematiku, ale neznám ten vývoj. Nevíte, kdo tam co řekne, na to je třeba si počkat. Kolikrát řekl někdo něco, co mě i zarazilo, a pak jsem si řekla, co když je to třeba pravda?

Chcete říct, že na klubu ODS nedostáváte jisté instrukce, jak byste měli hlasovat?

Kdepak, to je stejné. Vážila jsem si jedné věci, a to, že mě v ODS nikdo nenutil, jak mám hlasovat. To mohu potvrdit. A bylo to i za Jiřího Pospíšila, protože byl předseda klubu. Ten se třeba zeptal, kdo má k jakému bodu připomínky a názor, a sjednotili jsme se na tom, jak budeme vystupovat a kdo. Byl i případ, kdy řekl: Hlasujte si tady, jak chcete - například v případě etického kodexu. To bylo vážně za Pospíšila. Ale že by nám někdo přikazoval, to se fakt nestalo. To zase všechna čest.

Mohla byste nějak zhodnotit bývalého hejtmana Chovance a současného hejtmana Šlajse, proti němuž tam byla velká kampaň ohledně jeho politické minulosti?

Myslím si, že současný hejtman je hodně pracovitý člověk, což je koneckonců také vidět. Hodně se kraji věnuje. To je rozdíl mezi panem Chovancem a panem Šlajsem. Pana Chovance jsem tady měla docela ráda, i když byl z jiné strany. Líbilo se mi, že když jsme byli na jednání, tak dal všem prostor. Nekoukal se, jestli jsme levičáci nebo pravičáci. Když tam přece někdo něco namítl, okamžitě vyrychtoval úředníky a ihned museli všechno zajistit. Nebral si servítky a opravdu vyžadoval, aby veškeré podklady byly v pořádku. Pustil vás ke slovu. V tom byl větší liberál a byl více otevřenější. U pana Šlajse vidím jistou nervozitu a neochotu dávat prostor k vyjádření. Vidím, že mu hodně vadí, že se do toho bije. Chce tomu zabránit, a tak vám třeba sebere slovo nebo rychle zmáčkne tlačítko, že nestačíte zareagovat a řekne, že končí debatu. Pak je tam zase ten rachot, že já vstanu a řeknu, že se mi to nelíbí, jak moc do toho zasahuje a bere nám slovo. Hodnotit ho musí hlavně ti, kteří ho tam nominovali. Já ho chválit rozhodně nebudu, ale na druhou stranu jsem s ním nějaký velký konflikt neměla. Výměna názorů k politice patří, to mně nevadí. Vidím však, že v některých fázích vystupuje dosti agresivně, a to by jako hejtman neměl, měl by to s přehledem ustát. V tom se potřebuje ještě od pana Chovance učit.

Pojďme k ODS a vašemu současnému kandidování. Ódéesku jste opustila. Nebylo vám to s odstupem času trochu líto, že jste stranu opustila v době, kdy je ve složité situaci?

Není mi to líto. Neudělala jsem to hned, jako to udělali někteří. Jiní vystupovali z ODS, protože se strana dostala do potíží. Já v té době ne. Pořád jsem tam setrvávala. Kdyby se někdo ocitl na tom místě jako já, tak už by dávno s ODS skoncoval. Můj důvod byl pořád to, že když nemůžete kandidovat v místě, kde bydlíte, kde je členská základna, a vy jste místopředseda regionálního sněmu ODS Plzeňského kraje a krajská zastupitelka, tak si řeknete, že tedy není něco v pořádku. Tím chci říci, že místní sdružení ODS v Tachově jak v předchozích, tak i v letošních komunálních volbách mi neumožnilo kandidovat na jejich kandidátce. 

Proč nemůžete?

Oni vás na tu kandidátku prostě nepustí. Oni mě nemusí, já je také ne. Do ODS jsem vstoupila jako nezávislý kandidát, takže jsem se pouštěla do věcí, do kterých by se těžko někdo pustil. Jako nezávislá jsem hodně kritizovala veřejné zakázky, dotace, finance a majetkové poměry. Byla jsem vždycky o dva kroky vepředu než radní, starosta a kdokoliv. Někdy to byly i dosti drsné otázky. Z jejich strany kolikrát nepadla odpověď, ale ti lidé to slyšeli, takže to nějaký dopad mělo. Měli spíš strach z toho, s čím zase přijdu na zastupitelstvo. To se ódéesákům líbilo, že hodně vystupuju a že jim tam dávám pořádně zabrat. Tehdejší předseda pan Hošek za mnou přišel, jestli bych nevstoupila do ODS. Blížily se volby, které byly v roce 2006, a já řekla, že do jejich strany zatím nebudu vstupovat, že půjdu opět jako nezávislá a postavím si svoje vlastní sdružení, neboť by to vypadalo, že se chci dostat do politiky zase přes nějakou stranu.

Chtěla jsem si to zkusit, protože kandidovat jako nezávislý v Tachově, to je hodně silná káva a hodně těžké, abyste uspěl u lidí. Řekla jsem, že otázku vstupu do ODS vyřešíme až po volbách. Dostala jsem se tam a program jsem plnila možná více než na těch sto procent. Po volbách za mnou přišli s tím, zda tedy do ODS vstoupím. Tak jsem na to kývla. Vyhovovalo mi to, protože na mě nikdo netlačil. Mohla jsem mluvit, jak jsem chtěla a líbilo se jim to. Až do té doby, co jsem všechny přerostla. Pak už jim to začalo také vadit. Že hodně vystupuji, že jdou ostatní do pozadí, útlumu... V roce 2010 jsem tedy v Tachově nekandidovala. Důležité prostě bylo pro ODS a ČSSD, aby nekandidovala Rubáková.