„České politice obzvlášť chybí nějaká morální autorita, jakou byl Václav Havel. Nikoho podobného tady nemáme,“ řekl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Karel Schwarzenberg.

Jak Vy osobně budete na Václava Havla vzpomínat?

V den výročí úmrtí Václava Havla budu v lese, budu tam mít dost času na něho vzpomínat a rozjímat.

Chybí Vám Václav Havel?

Mně osobně chybí, protože pro mne byla největší radost, když jsem vedl na Pražském hradě jeho kancelář. Vzpomínám na to, že vždycky, když jsem ho potkal, tak jsme spolu poklábosili. Ovšem ta poslední léta, kdy byl kvůli nemoci oslabený, už byla ta naše setkání smutnější.

A chybí podle Vás i české politice a české společnosti?

České politice obzvlášť chybí nějaká morální autorita, jakou byl Václav Havel. Nikoho podobného tady nemáme.

Václav Havel byl uznávaný dramatik, spisovatel, světový politik a státník, odvážný bojovník proti totalitě a nesvobodě, ale i laskavý člověk. Čeho jste si Vy na něm nejvíce vážil?

Nejvíc jsem si ho vážil jako člověka. Poněvadž byť byl světově známou a uznávanou osobností, což všichni viděli teď, když se v americkém Kongresu ve Washingtonu odhalovala jeho busta, zůstal strašně skromným a plachým člověkem. Vůbec se nevytahoval. Toho jsem si strašně vážil.

To jsou vlastnosti v politice obecně hodně netypické, že?

To ano.

Myslíte si, že právě s odchodem Václava Havla něco skončilo? Někteří analytici říkají, že s jeho odchodem skončil polistopadový režim, že krátce po jeho úmrtí začaly velké změny v politice, nastalo oslabení tradičních politických stran a nástup hnutí oligarchy do české politiky a vlády.

Podívejte se, politické strany se chovaly tak, že celkem vzato jejich oslabení bylo zasloužené. Ne že by ti, co je teď nahradili, byli lepší, ale tradiční strany se nechovaly tak, že by si – po pravdě řečeno - zasloužily velkou důvěru. To by byl opravdu zázrak, kdyby k tomu nedošlo. Ale zase opakuji, co jsem už řekl, to, co tady chybí, je morální autorita, někdo, kdo by nás upozornil, když děláme něco špatně. To všechno teď chybí.

Jak se podle Vás proměnilo za poslední léta vnímání Václava Havla v České republice? Je objektivnější a spravedlivé, nebo ho doma neumíme docenit jako v zahraničí, kde si ho dodnes váží?

My jsme podivný národ, který je schopný své největší lidi pohanit. Není to jen teď, bývalo to stejně i v minulosti, při pohřbu Tomáše Garriqua Masaryka nazývali tatíčkem a všichni brečeli a rok a půl potom byla už jeho památka zatracována.

Vy jste člověk, který všechno bere s velkým nadhledem, ale nerozladilo Vás, když se v posledních týdnech objevily ze strany některých odpůrců Václava Havla až překvapivě silné útoky nebo dokonce hrubé urážky?

Já jsem spíš než něco jiného dostal depku ze stavu našeho myšlení a stavu naší společnosti. Jak nesnášíme něco, co je nad námi, něco důležitějšího a většího, než jsme my sami. To nejsme schopni uznat, proto to musíme pohanit při první příležitosti, která se naskytne.

Myslíte si, že jsou na české politické scéně síly, které se hlásí k odkazu Václava Havla a také ho následují?

Obyčejně ti, kteří se k němu hlásí, dělají to buď naprosto neoprávněně, nebo se jim zalíbil dílčí aspekt jeho osobnosti a působení, chválí ho, protože jistý aspekt odpovídá jejich myšlení. Ale už je těžší, abych tady někoho takového, kdo se hlásí k plnému odkazu Václava Havla a bere to opravdu vážně, našel.

V souvislosti s debatou nad výroky a chováním současného prezidenta Miloše Zemana, se mluví o tom, že už by se měl pomalu vybírat nový kandidát na prezidenta, který by ctil takové morální hodnoty jako první český prezident Václav Havel. Padají jména jako Šimon Pánek nebo Tomáš Halík. Vy sám už o kandidatuře na Pražský hrad neuvažujete, když jste při první přímé volbě získal významnou podporu od téměř poloviny voličů?

Očekávám, že pan prezident bude vládnout do konce volebního období, a pak už budu starý, abych do toho šel. Pak už kandidovat nebudu. Ale je tady bohudíky několik osobností, kterých si opravdu vážím. Nejen těch dvou, které jste jmenovala, ale i pár dalších. Pak si prostě musíme vybrat ve správném okamžiku, koho podpoříme. Na každý pád bych se nesnažil jméno případného kandidáta odhalit příliš brzo, protože ať by to byl kdokoli, pokud by byl představen jako vážný a vážený kandidát příliš brzy, tak by ho v příštích měsících náš tisk roztrhal.