Jak vidíte vztahy Trump–Putin ve vztahu k Ukrajině? Bude kyjevská vláda „odsunuta na druhou kolej“ nebo – vzhledem k anexi Krymu – budou podle vás pokračovat americké restrikce vzhledem k Ukrajině?

Podle posledního vyjádření zástupkyně USA v RB OSN i podle slov prezidenta Donalda Trumpa budou Spojené státy trvat na navrácení Krymu Ukrajině. Proto také pokračují ekonomické sankce vůči Ruské federaci. Co se týče Ukrajiny samotné, tak podle mého názoru zesílí politický tlak USA a EU k ukrajinské vládě a panu prezidentovi Petro Porošenkovi, aby daleko více pokročila Ukrajina v reformách a v boji proti korupci. Je nutno si uvědomit, že ze strany Západu se poskytuje velká finanční i odborná pomoc.

Nepřenechají Spojené státy Ukrajinu EU? Na spadnutí je sice bezvízový styk, ale na druhou stranu například Nizozemí se vzepřelo a je stále proti...

Je logické, aby evropské problémy pomáhala více řešit EU. Bezvízový styk je politické rozhodnutí, které deklaruje daleko větší spolupráci i vzájemnou důvěru. Nicméně je jasné, že členské země EU nejsou jednotné, a to nejen k tomuto kroku, ale i ve vztahu k Ruské federaci. Příklad Ukrajiny ukazuje, že Evropské unii schází společná zahraniční politika. Osobně předpokládám, že proces demokratizace na Ukrajině bude pokračovat a bude záležet pouze na Ukrajincích samotných, zda jejich úsilí k integraci do EU či NATO bude úspěšné.

Existuje podle vás určité bezpečnostní riziko pro naši republiku se začátkem bezvízového styku Ukrajiny s EU? Mnoho lidí se obává, že statisíce a možná miliony lidí zaplaví západní Evropu a zcela rozvrátí trh práce...

Navrhovaný bezvízový styk s Ukrajinou má dvě roviny. Tou první je jisté bezpečnostní riziko, odrážející současnou situaci v této zemi. Mám na mysli stále vysokou míru korupce, značný vliv oligarchů ve společnosti i bezpečnostní rizika související se stále probíhajícím ozbrojeným konfliktem na východě Ukrajiny. Druhou rovinou je ukrajinská pracovní síla, se kterou má naše země již velké zkušenosti. Nemyslím si, že by příliv statisíců Ukrajinců na evropský trh práce přinesl nějaké problémy. Spíše by pomohl vyřešit nedostatek pracovních sil, například v naší zemi schází 140 000 zaměstnanců v průmyslu. Já se spíše obávám dvou trendů. Tím prvním je tlak podnikatelů na snížení ceny práce, což bylo mimo jiné jedním z důvodů brexitu. Tím druhým je podkopání ukrajinské ekonomiky, pokud by do zahraničí odešli zejména odborníci. To by mohlo znamenat zastavení reforem, odklon od integračního úsilí, ale zejména pokles životní úrovně Ukrajinců. A to se všemi důsledky z toho plynoucími.

Na druhé straně, Ukrajina povolává do armády stále nové a nové lidi a především těm mladším, kteří již pracují třeba u nás, se rukovat opravdu nechce...

Je logické, že mladí lidé nechtějí sloužit v armádě. To bylo, je a bude. Proto mne překvapují některé nezodpovědné návrhy i řady českých politiků, kteří si pohrávají s možností opětovného zavedení povinné základní vojenské služby. Ukrajina dlouhodobě podceňovala početní i technický stav své armády a spoléhala na mezinárodní dohody. Po anexi Krymu však nastal problém, který musejí Ukrajinci řešit. Nehledě na stále nedořešený a dlouhodobý ozbrojený konflikt v Doněcku a Luhansku. Ukrajinská armáda v první fázi potřebuje stabilizovat a modernizovat. Ve fázi druhé by měla výrazně profesionalizovat svoji armádu. Právě v oblasti školení ozbrojených a bezpečnostních sil pomáhají EU a USA výrazně. A prioritou všech by mělo být co nejrychlejší ukončení nesmyslných bojů na východě země.

Je podle vás možné, že by se Rusko více spojilo s Čínou proti Evropě – ať již hospodářsky nebo vojensky?

Ruská federace to již delší dobu dělá. Příkladem je členství v Šangajské organizaci pro spolupráci či v Eurasijském ekonomickém svazu. Spolupráce mezi RF a Čínou vzrostla po uvalení ekonomických sankcí. Například v dodávkách plynu a ropy. Ovšem nemyslím si, že by tato spolupráce měla mít za cíl svazek proti Evropě. V případě vojenské spolupráce mezi RF a Čínou to vidím spíše v oblasti dodávek ruské vojenské techniky. Je také třeba zdůraznit, že ruské ozbrojené síly ušly velký kus cesty v rámci jejich profesionalizace, zvýšení schopností i vlastní modernizace. Předpokládám, že v tomto trendu bude ruská armáda pokračovat. V rámci hospodářské či vojenské spolupráce se ruská strana daleko více zaměřuje na bývalé státy SSSR a na své bezprostřední sousedy.